1 Afs 1/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 10/2017- 76 - text 13 pokračování 30A 10/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: Kaufland Česká republika v.o.s., se sídlem Bělohorská 2428/203, Praha 6, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2016, č.j. SZPI/AC455-42/2016, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci Žalobce jako provozovatel potravinářského podniku podle rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Plzni, ze dne 17. 8. 2016, č.j. SZPI/AC455-37/2016, ve spojení s rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 15. 11. 2016, č.j. SZPI/AC455-42/2016, 1) dne 9. 11. 2015 v provozovně na adrese K. H. Borovského 2087, Sokolov, nedodržel požadavky na bezpečnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 110/1997 Sb.“ nebo „zákon o potravinách“) [baby špenát nepraný á 200 g], 2) dne 2. 12. 2015 v provozovně na adrese Pivovarská, Domažlice, porušil povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb. [ořechy lískové], 3) v provozovně na adrese Chebská 173, Mariánské Lázně, A) dne 18. 11. 2015 jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech i), l), m), p) nebo q), nesplnil povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb., a B) dne 23. 12. 2016 porušil povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb. [ořechy lískové / kaštany jedlé], 4) v provozovně na adrese Sukova, Plzeň, A) dne 13. 1. 2016 nevyřadil z dalšího oběhu potraviny podle § 11 odst. 2 písm. a), čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 2 písm. q) zákona č. 110/1997 Sb. [brambory konzumní pozdní 2 kg], a B) dne 13. 1. 2016 porušil povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb. [mandarinky síť 1 kg], a 5) dne 30. 5. 2016 v provozovně na adrese Jiřího Růžičky 1226, Rokycany, porušil povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb. [hrozno bílé]. Za to mu byla podle § 17 odst. 11 písm. d) zákona č. 110/1997 Sb. (v souladu s absorpční zásadou ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb.) uložena úhrnná pokuta ve výši 242.000,- Kč. II. Žalobní body 1) Vyhodnocení potraviny baby špenát nepraný jako škodlivé pro zdraví, a tudíž nebezpečné z důvodu obsahu chloristanů v množství 2,5 mg/kg není dostatečným způsobem věcně podloženo a je založeno na hypotetických základech. Limit pro chloristany není stanoven právními předpisy, tzn. není stanoveno bezpečné množství chloristanů v potravinách tak, aby potraviny s vyšším množstvím mohly být automaticky považovány za nebezpečné, resp. zdraví škodlivé. Žalobce nezpochybňuje samotný limit ve výši 0,5 mg/kg navržený Stálým výborem pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva Evropské komise, ale zejména jeho následnou interpretaci Státním zdravotním ústavem (dále také jen „SZÚ“) a z ní vyplývající závěry posudku, které žalobce považuje za hypotetické a zavádějící. Již bod č. 3 posudku SZÚ považuje žalobce za zcela nejednoznačnou hypotézu, která na jedné straně uvádí tolerovatelnou denní dávku v řádech desetin mikrogramů perchlorátu na kilogram hmotnosti člověka a na druhé straně uvádí hodnotu řádově několikrát vyšší, deset miligramů na kilogram hmotnosti člověka, jako dávku používanou v lékařské diagnostice bez nežádoucích účinků u dospělých osob. Předpokládá se negativní vliv na kojence a děti, nicméně není stanovena dávka, která by pro tyto skupiny byla nebezpečná. Ačkoli je z těchto východisek posudku patrné, že ani v odborných kruzích není dosud jednoznačně určeno, jaké dávky chloristanů jsou obecně nebezpečné při konzumaci v kontaminovaných potravinách, SZÚ na jejich základě bez dalšího učinil závěr o nebezpečnosti potraviny baby špenát nepraný prodávané žalobcem. K závěrům posudku SZÚ, na jejichž základě byla předmětná potravina vyhodnocena jako škodlivou zdraví, a tudíž nebezpečnou, uvádí žalobce následující: • V případě, že bychom vycházeli ze stejných vstupních údajů jako SZÚ v bodě č. 6 posudku (osoba vážící 60 kg zkonzumuje 100 g baby špenátu denně) při posuzování baby špenátu obsahujícího množství perchlorátu odpovídající navrženému limitu 0,5 mg/kg, bude denní příjem představovat 50 μg perchlorátu, tudíž tolerovatelná denní dávka - TDI (viz bod č. 3 posudku SZÚ - 18 μg) bude překročena 2,8 krát. Z toho vyplývá, že stejnou metodikou by i baby špenát vyhovující navrženému limitu musel být SZÚ vyhodnocen jako nebezpečná potravina z důvodu překročení TDI perchlorátu, zvláště bude-li zohledněno, že TDI bude naplňována i z jiných zdrojů perchlorátu, jak předpokládá i SZÚ v závěru č. 6 svého posudku; • Závěry uvedené v bodě č. 7 posudku SZÚ považuje žalobce za zavádějící a zkreslené. Především nelze souhlasit se ztotožněním spotřeby listové zeleniny dle SISP 04 a spotřeby baby špenátu. Předpoklad SZÚ je tedy v tomto případě zcela chybný a na základě chybného zadání dochází z logiky věci ke zcela chybným závěrům. Spotřebu špenátu na roční bázi sleduje např. Český statistický úřad (dále také jen „ČSÚ“), z jehož tabulek roční spotřeby potravin lze vyčíst, že od roku 2007 spotřeba špenátu stále pozvolna stoupá, přičemž průměrná spotřeba mezi lety 2012 - 2015 činí 1,125 kg/rok na osobu. Zároveň je třeba uvést, že se v tomto případě nejedná pouze o baby špenát, ale i běžný špenát čerstvý a špenát mražený, které však nebyly předmětem posouzení. Nicméně i kdybychom veškerou konzumaci špenátu dle údajů ČSÚ přičetli baby špenátu, zjistíme, že průměrně zkonzumuje jedna osoba 22 g špenátu týdně. Z tabulky SSIP 04 můžeme vyčíst, že podíl osob konzumujících špenát je průměrně 46,86 % populace (medián je 47,9 %), tudíž průměrná týdenní konzumace špenátu činí 46,8 g. Při zjištěném množství perchlorátu 2,5 mg/kg pak snadno vypočteme, že průměrná týdenní dávka perchlorátu by při této konstelaci činila 117 μg perchlorátu týdně, tedy cca 16,7 μg denně, což je z pohledu TDI např. pro člověka o hmotnosti 60 kg tolerovatelná dávka. Z uvedených údajů je evidentní, že data o konzumaci, ze kterých vycházel ve svém posudku SZÚ, jsou diametrálně vyšší - vychází z konzumovaného množství 110,5 g baby špenátu denně (když skupinu listová zelenina ztotožňuje s baby špenátem). Jako základ svého výpočtu, který měl prokázat škodlivost a tudíž nebezpečnost posuzované potraviny, totiž zvolil skupinu žen ve věku 18 - 59 let s vysokým konzumem listové zeleniny (95. percentil), kdy se jedná o skupinu, která nejvíce dbá na správnou výživu, a proto konzumované množství listové zeleniny je poměrně vysoké, avšak zcela jistě toto není důsledkem zvýšené konzumace baby špenátu, nýbrž zejména salátů, jejichž součástí určitě může být i baby špenát, ale zcela jistě ne v množství 110,5 g denně. Za zmínku rovněž stojí i to, že 95. percentil velikosti porce zvolený SZÚ je téměř dvakrát vyšší než 90. percentil (ten ve stejné skupině činí pouze 67,5 g listové zeleniny denně). Na základě výše uvedeného považuje žalobce závěry SZÚ uvedené v bodě č. 7 posudku za zcela chybné. • Ačkoli v bodech č. 2 a 3 posudku SZÚ uvádí, že přítomnost perchlorátu v potravinách je nebezpečná zejména pro kojence, malé děti a mladé spotřebitele trpící nedostatkem jódu, nebezpečnost předmětné potraviny vyhodnotil na základě překročení tolerovatelné denní dávky u dospělých osob s vysokým konzumem listové zeleniny; • Vzhledem k tomu, že závěr o nebezpečnosti potraviny baby špenát nepraný učinil SZÚ na základě výpočtů uvedených v bodech č. 6 a 7 svého posudku, které jsou dle názoru žalobce nesprávné, považuje žalobce za nesprávný i závěr SZÚ o nebezpečnosti předmětné potraviny. Na základě shora uvedeného má žalobce nadále za to, že uložení pokuty za tento správní delikt vyhodnocený jako nejpřísněji postižitelný není do