2 Azs 92/2005 — Nejvyšší správní soud

30 A 157/2017- 132 - text 29 pokračování 30A 157/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci žalobce: S.J. , … zastoupen JUDr. Pavlem Kratochvílou, advokátem, Žižkova 791, 697 01 Kyjov proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, Květná 15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2017, č.j. SZPI/AB443-65/2016, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [I] Předmět řízení 1. Rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Plzni (dále jen „prvoinstanční správní orgán“), ze dne 5. 5. 2016, č.j. SZPI/AB443-47/2016 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí), byla žalobci uložena pokuta ve výši 250 000 Kč a náklady řízení včetně nákladů laboratorního rozboru ve výši 2 640 Kč za porušení specifikovaných ustanovení zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), a ustanovení nařízení č. 607/2009 Komise (ES), prováděcích pravidel k nařízení 479/ES/2008 (vinařské produkty). 2. K odvolání žalobce bylo rozhodnutím žalované ze dne 20. 6. 2017, č.j. SZPI /AB443-65/2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“) prvoinstanční rozhodnutí v části zrušeno a řízení o specifikovaných správních deliktech zastaveno, v části bylo prvoinstanční rozhodnutí změněno a pokuta snížena na 220 000 Kč; ve zbytku bylo prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno. 3. Žalobce se žalobou ze dne 4. 9. 2017, doručenou Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) dne 8. 9. 2017, domáhal zrušení rozhodnutí žalované, též rozhodnutí prvoinstančního a vrácení věci zpět žalované k dalšímu řízení. 4. Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (dále též jen „zákon o vinohradnictví a vinařství“), ve znění pozdějších předpisů, upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie podmínky a požadavky v oblasti vinohradnictví a vinařství, výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy Evropské unie a tímto zákonem, a ukládání správních trestů za jejich porušování. 5. Správní řízení je upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“). [II] Žaloba 6. Standardně je v této části rozsudku rekapitulován obsah žaloby. V tomto případě však soud učinil výjimku, protože text žaloby je jednak velmi rozsáhlý (celkem 31 stran), nadto jde v převážné části o doslovné opakování odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí, místy doplněné o žalobcovu polemiku s reakcí žalovaného správního orgánu právě na odvolací tvrzení. A protože soud považoval za významné odlišit při posuzování důvodnosti žaloby to, co je pouhým opakováním již uplatněného v odvolacím řízení, a co je originálně namítáno proti závěrům žalovaného vyjeveným v napadeném rozhodnutí, učinil vlastní text žaloby součástí bodu IV žaloby, kde se s jednotlivými námitkami vypořádává. [III] Vyjádření žalované k žalobě 7. Žalovaný správní orgán se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 1. 11. 2017. Navrhoval zamítnutí žaloby, když argumentačně vycházel z obsahu prvoinstančního a napadeného rozhodnutí. [IV] Posouzení věci soudem 8. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“). 9. Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního, soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 10. Podle § 75 odst. 2 věty prvé soudního řádu správního, soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když o žalobních námitkách uvážil následovně. 12. Soud předně zdůrazňuje, že řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu není řízení nalézacím, ale přezkumným (k tomu srov. § 75 odst. 2 větu prvou s. ř. s.). Pokud se prvoinstanční, resp. odvolací správní orgán dostatečně vypořádá s návrhy a námitkami uplatněnými účastníkem řízení, mělo by se v žalobě polemizovat s konkrétními skutkovými a právními závěry, k nimž prvoinstanční nebo odvolací správní orgán dospěl. V případě, že žalobce argumentaci správního orgánu obsaženou zejména v rozhodnutí o dovolání pomíjí, může stačit, že soud na tuto skutečnost poukáže a s takovými nepravými žalobními námitkami se vyrovná obecně. 13. Dále, podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí být z žalobního bodu patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Každá taková námitka (bod) musí být dostatečně konkrétní. Z povahy soudního řízení správního vyplývá, že je to žalobce, který obsahem podání – žaloby – vymezuje rozsah přezkumu jím napadeného rozhodnutí. Je tedy na žalobci, jak prostřednictvím žalobních bodů vymezí přezkumnou činnost soudu. Nejvyšší správní soud došel ohledně náležitostí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu k tomuto závěru: I. Líčení skutkových okolností v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. II. Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. III. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti. [viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č.j. 2 Azs 92/2005-58, publikovaný pod č. 835/2006 Sb. NSS, toto i další zde zmíněná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou k dispozici na www.nssoud.cz]. Účastníci řízení by tedy měli svá podání náležitě konkretizovat. Námitka, má-li být kvalifikovaná, by měla být konkrétní, protože na obecnou námitku těžko žádat jinou odpověď, než opět relativně obecnou. A to se netýká jen žalobních bodů, toto kritérium jistě dopadá i na námitky odvolací, jakož i na nejrůznější vyjádření účastníků řízení či obsah podkladů pro vydání rozhodnutí. 14. Ouverturou žaloby je její text do str. 17. Zde žalobce jednak rekapituloval skutkový stav a učinil součástí žaloby doslovný přepis části jeho korespondence se správním orgánem. 15. Na str. 17 a 18 žalobce uvedl toto: „Žalobní body jsou vymezovány jako body odvolací. Žalobce měl naplnit skutkovou podstatu níže uvedených správních deliktů: 1) uvedeného v § 39 odst. 5 zákona o vinohradnictví, když ve své provozovně na adrese Janáčkova 780/1, 360 17 Karlovy Vary, porušil následující právní povinnosti tím, že: 1 a) dne 20.04.2015, nesplnil požadavky na vedení vinařské evidence stanovené v § 14 odst.1vyhl. č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozd. předpisů, kdy kontrolou předložených výpisů z vinařské evidence bylo zjištěno, že z ní není zřejmé, která osoba provedla záznam údajů a použitý program pro vedení vinařské evidence nesplňuje požadavek na nevratné vedení záznamů a tím porušil ustanovení § 30 odst. 1zákona o vinohradnictví a vinařství. Žalovaný uvedl, že porušení konstatoval na základě listinného důkazu - Protokolu o kontrole č. P069-41156 ze dne 10. 8. 2015, kterým byl zaznamenán průběh kontroly ze dne 20. 4. 2015 a že použitý program Microsoft Excel však nezabezpečuje, aby každý záznam byl proveden nevratně. Žalobce namítá zřejmou účelovost tvrzení žalovaného, za stavu i toho, kdy o kontrole dne 20. 4. 2015 byl sepsán kontrolní zápis označený „Doklad o provedených kontrolních úkonech ze dne 20. 4. 2015 č. D011-41156/2015“, z něhož je zcela jednoznačné, že kontrolní pracovníci vůbec nezjišťovali druh programu a rovněž tak ani možnosti vratnosti či nevratnosti záznamů a tudíž nezjišťovali skutkový stav ani v nezbytné míře, aby mohli učinit závěr o naplnění skutkové podstaty. Dále žalobce namítá, že jak „Doklad o provedených kontrolních úkonech ze dne 20. 4. 2015, tak i protokol o kontrole ze dne 10. 8. 2015 jsou listiny, které byly vydány v rozpo