— Nejvyšší správní soud

30 A 288/2018- 60 - text  14 30A 288/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci žalobce: M. R., bytem X, zastoupeného Mgr. Ing. Robertem Bochníčkem, advokátem, Americká 33, 301 00 Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, IČ 70890366, Škroupova 18, 306 13 Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2018, č.j. PK-ŽP/19688/18, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [I] Předmět řízení 1. Rozhodnutím Městského úřadu Domažlice ze dne 6. 6. 2018, č.j. MeDo-47513/2018-Vac-DS (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku z nedbalosti podle § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat“), aniž by byl naplněn důvod uvedený v § 5 odst. 2 tohoto zákona, kterého se dopustil tím, že v přesně nezjištěné odpolední době dne 14. 12. 2016 v blízkosti komunikace u tzv. tábora Pivoň přibližně 147 m od oplocení nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení zastřelil volně pobíhajícího psa plemene německý ovčák (výrok I.). V souladu s § 27 odst. 12 písm. a) zákona na ochranu zvířat mu byla uložena pokuta ve výši 14 000 Kč splatná do 30 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II.). V souladu s § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s vyhláškou Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb. mu byla dále uložena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč (výrok III.). 2. K odvolání žalobce bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 10. 2018, č.j. PK-ŽP/19688/18 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), prvoinstanční rozhodnutí změněno takto: 1. Ve výroku I. se text „cca 147m od oplocení nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení“ vypouští. Ve výroku II. se text „pokuta ve výši 14 000 Kč“ nahrazuje textem „pokuta ve výši 7 000 Kč“. Ve zbytku bylo prvoinstanční rozhodnutí podle § 90 odst. 5 správního řádu potvrzeno. 3. Žalobou ze dne 6. 11. 2018, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručenou dne 13. 11. 2018, se žalobce domáhal zrušení napadeného i prvoinstančního rozhodnutí. 4. Zákon na ochranu zvířat upravuje mimo jiné požadavky a podmínky ochrany zvířat proti týrání a práva a povinnosti fyzických a právnických osob na úseku ochrany zvířat proti týrání, včetně požadavků na jejich kvalifikaci a odbornou způsobilost. 5. Správní řízení je upraveno správním řádem. Řízení o přestupcích upravuje zákon o přestupcích. [II] Žaloba 6. Žalobce považoval rozhodnutí správních orgánů za vydaná v rozporu s důkazy opatřenými v řízení, za rozhodnutí nezákonná a nepřezkoumatelná. 7. (část II. žaloby) Právními východisky žalobcova obvinění je správním orgánem dovozovaný skutkový děj, kdy se žalobce jako myslivecký hospodář měl dopustit přestupku dle § 27 odst. 1 písm. d) zákona na ochranu zvířat, aniž by byl naplněn důvod uvedený v § 5 odst. 2 téhož zákona, tzn., aniž by byl naplněn některý ze zákonem předvídaných liberačních důvodů. 8. Konkrétním liberačním důvodem k usmrcení zvířete by byl dle § 5 odst. 2 písm. d) zákona na ochranu zvířat výkon práva myslivosti podle zvláštního předpisu – v daném případě je to zákon č. 449/2001 Sb., konkrétně jeho § 14 odst. 1 písm. e). Daný výkon myslivosti se vztahuje na právo myslivecké stráže usmrcovat v honitbě toulavé psy za podmínek, že pes je mimo vliv svého vedoucího, ve vzdálenost větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení a pronásleduje zvěř. Uvedené oprávnění se netýká psů ovčáckých a loveckých plemen. 9. (část III. žaloby) Ke shora uvedenému obvinění žalobce v obecné rovině poznamenal, že v rámci přestupkového řízení je třeba obviněnému skutek bez pochybností prokázat. To znamená, že učinit obviněného právně odpovědným za spáchání přestupku lze pouze tehdy, jestliže ze shromážděných důkazů lze dovodit, že (i) se skutek skutečně stal, že (ii) projednávaný skutek je přestupkovým jednáním popsaným v zákoně o přestupcích či případně v jiném zákonném předpisu upravujícím přestupky speciálně, že (iii) skutek skutečně spáchal obviněný a nikdo jiný, a že (iv) zde popřípadě neexistují liberační skutečnosti, které dovozovaného pachatele přestupku z jeho spáchání exkulpují. Je tak nutno postupovat s ohledem na všechny jednotlivosti uvedené v obvinění, když jako důkazy mohou sloužit kromě notoriet listiny, ohledání, výpovědi svědků a znalecké posudky, jak uvádí § 51 správního řádu. 10. Dle žalobce se správní orgán vůbec nevypořádal s jeho argumentací, neuvedl, na základě čeho dovodil své závěry nebo tak uvedl pouze v obecné rovině, což činí celé jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným, a tudíž nezákonným. 11. (část IV. žaloby) V průběhu dokazování byla Policií ČR a správním orgánem zajištěna řada důkazů, které mají různou právní relevanci. Ze správního spisu lze konstatovat následující skutečnosti, které jsou dle žalobce objektivně přijatelné. 12. Dne 17. 12. 2016 bylo Policií ČR provedeno ohledání místa činu, a to jednak údajného místa nálezu psa a poté místa, kde poškozený majitel psa pan A. zakopal kadaver psa. Uvedené plyne z protokolu o ohledání místa činu. Mrtvého psa měla nalézt paní V. Z. v pátek 16. 12. 2016 okolo 8:30 hod. Policejní orgán sám konstatoval, že na místě nebyly zjištěny ani zajištěny žádné upotřebitelné stopy, nicméně za právně vysoce významné žalobce považoval ve výpovědi svědkyně Z. skutečnost, že se okolo nalezeného psa nacházela na zemi čerstvá, ještě nezaschlá krev. Žalobce tak považoval místo nálezu psa a zjevně konsekventně místo skonu psa, jak bude odůvodněno dále, za objektivně zjištěné. 13. K obsahu protokolu o ohledání místa činu žalobce opakovaně namítal, že nebylo v dané chvíli objektivně zjištěno, že nalezený zastřelený pes je rasy německý ovčák, jak je zde uváděno. Nprap. Ing. J. H.a por. Bc. A. P. nejsou znalci v oboru určování plemen psů, nicméně uvedené lze dodatečně vyvrátit. 14. Druhým místem ohledání byla zahrada poškozeného, kde byl poškozeným vyzvednut kadaver psa. Kromě opět mylně tradované notoriety o rase psa jako německého ovčáka, policejní orgán pouze konstatoval nález zaschlé skvrny na levém boku zvířete a jeden vstřel v ploše skvrny. Policejní orgán opět konstatoval, že na místě nebyla zajištěna žádná upotřebitelná stopa. 15. V policejním záznamu je dále uvedeno, že poškozený A. uvedl, že se mu pes ztratil předchozí den ve čtvrtek 15. 12. 2016 ve večerních hodinách. Z uvedeného lze dovodit, že psa mohl postrádat přibližně 12 hodin (od zaběhnutí do nálezu druhého dne ráno). 16. V návaznosti na ohledání místa dne 17. 12. 2016 vydal poškozený A. kadaver psa, který měl již zakopán u sebe na zahradě. Uvedené plyne z protokolu o vydání věci ze dne 17. 12. 2016. 17. K uvedenému obsahu protokolu žalobce opět namítal, že je chybou policie nazvat kadaver německým ovčákem. Správně měl policejní orgán hovořit o kadavru zvířete, akceptovatelné by bylo snad ještě hovořit o kadavru psa. Žalobce měl opět pochybnosti, že por. Bc. G. Š. a por. Bc. A. P. jsou znalci v oboru plemen psů. Z uvedeného pochybení policejního orgánu zjevně setrvale plynou navazující mylné úvahy dalších subjektů rozhodujících ve věci týkající se zejména stanovení plemene psa, kdy už je tradováno, a to dosud bez důkazu, že se jedná o německého ovčáka. 18. Dne 19. 12. 2016 vznáší PČR žádost o odborné vyjádření na MVDr. M. P. s dotazem na zjištění příčiny úmrtí zvířete a zajištění střely popř. jejích fragmentů. 19. Žalobce opět poukázal na skutečnost, že v této žádosti policie opět presumovala plemeno psa jako německého ovčáka, i když o skutečném plemenu psa nemá dosud žádný důkaz. 20. Dne 23. 12. 2016, včetně doplnění ze dne 27. 3 2017, MVDr. P. konstatoval následující - nalezen jeden vstřel do dutiny hrudní psa, střela roztříštěna na řádově stovku fragmentů, příčina smrti psa je rozsáhlá devastace vnitřních hrudních i břišních orgánů. S ohledem na stav devastace orgánů došlo k úmrtí zvířete pravděpodobně okamžitě, z cca stovky fragmentů střely vyjmuto 5 fragmentů následně předaných PČR. 21. Z uvedeného dle žalobce plyne několik zásadních skutečností. Nelze prokázat, jestli „stovky fragmentů“ pochází z jedné či více střel, avšak především měl žalobce za prokázané, že střela, která psa zasáhla, ho zabila prakticky na místě. 22. Dne 23. 12. 2016 policie požádala o odborné vyjádření týkající se zbraně – kulovnice Mannlicher, střelivo Norma/Vulcan a vyjmutých fragmentů střely. 23. Žalobce opět poukázal na skutečnost, že v této žádosti opět policie presumuje plemeno psa jako německého ovčáka, i když o skutečném plemenu psa nemá dosud žádný důkaz. 24. Dne 1. 2. 2017 vyhotovil kpt. Mgr. J. V. odborné vyjádřen