6 Ads 88/2006 — Nejvyšší správní soud

57 A 101/2020- 38 - text  10 57 A 101/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Lukáše Pišvejce ve věci žalobkyně: PEAL a.s., IČ 25775634 sídlem U Plynárny 412/101, 101 00 Praha 10 zastoupená Mgr. Lukášem Krumlem, advokátem sídlem Panská 892/1, 110 00 Praha proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2020, č. j. 16938-2/2020-900000-316 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Včas podanou žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. (dále jen „s.ř.s.“) se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. května 2020, č.j. 16938-2/2020-900000-316 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Celního úřadu pro Plzeňský kraj (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 4. března 2020, č.j. 4899-13/2020-600000-12 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím byla žalobkyně shledána vinnou za spáchání přestupku dle ust. § 107 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb. (dále jen „zákon o spotřebních daních“) ve spojení s ust. § 114 odst. 2 a ust. § 135p odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daních, neboť dne 27. listopadu 2019 v prodejně označené jako „DON PEALO“ umístěné na adrese Sokolovská 2164, 347 01 Tachov, skladovala a nabízela k prodeji 162 ks doutníků po jednotlivých kusech, které nebyly uloženy v otevřených jednotkových baleních určených pro konečného spotřebitele označených tabákovou nálepkou, a dále 10 ks doutníků umístěných v uzavřeném originálním jednotkovém balení neoznačeném tabákovou nálepkou. Za toto jednání byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. II. Žaloba 2. Žalobkyně odůvodnila svou žalobu třemi žalobními body. 3. V prvním okruhu žalobních námitek žalobkyně argumentovala tím, že správní orgány chybně vyložily vzájemnou souvislost § 107 odst. 6 a 7 a § 114a zákona o spotřebních daních. Správní orgány měly za to, že je povolen kusový prodej doutníků, avšak pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele s tabákovou nálepkou. Žalobkyně namítla, že se v jejím případě nejednalo o neznačené tabákové výrobky podle § 114a zákona o spotřebních daních a že se předmětného přestupku nedopustila. 4. V druhém okruhu žalobních námitek žalobkyně uvedla, že z odpovědi Poradenského a informačního centra celní správy (dále jen „PIC“) sp. zn. 49672 ze dne 10. prosince 2019 vyplynulo, jakým způsobem měla žalobkyně nakládat s vystavenými tabákovými výrobky, byť se nejednalo o stanovisko celních orgánů ani závazné posouzení podle § 132 zákona č. 280/2009 Sb. (dále jen „daňový řád“). Žalovaný se z důvodu principu právní jistoty touto odpovědi v napadeném rozhodnutí měl řídit. Podle žalobkyně pak bylo zcela lhostejné, zda dotaz žalobkyně vůči PIC byl učiněn před provedením kontroly správním orgánem prvního stupně nebo až po něm. Otázka i odpověď poskytnutá PIC byly formulovány zcela jednoznačně. 5. Předmětem třetího okruhu žalobních námitek byly nedostatky poučení prodavačky přítomné při kontrole, kdy této prodavačce nemohlo být známo stanovisko PIC vzhledem k jejímu postavení a pracovnímu zařazení. Prodavačka jako zástupce žalobkyně sice byla seznámena s účelem a předmětem místního šetření a o právech a povinnostech, avšak měla být navíc poučena o tom, jakým způsobem se splnění zákonných podmínek vystavení tabákových výrobků a jejich značení prokazuje. Žalobkyně namítla účelovost postupu žalovaného spočívající v tom dikci napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že originální obaly od předmětných doutníků byly údajně umístěny kdesi v zázemí provozovny, když předmětné obaly v zázemí provozovny jednoznačně umístěny byly a pouze v důsledku nesprávného poučení prodavačky správním orgánem prvního stupně toto nebylo prokázáno. 6. Žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a setrval na výkladu sporných ustanovení zákona o spotřebních daních užitého v napadeném rozhodnutí. 8. K žalobkyní namítané odpovědi PIC žalovaný uvedl, že tuto nelze považovat za stanovisko celního orgánu ani za závazné posouzení ve smyslu ust. § 132 daňového řádu, ale za obecnou informaci, což plyne i ze způsobu neformální e-mailové komunikace mezi PIC a žalobkyní. Dotaz žalobkyně směrem k PIC byl odeslán až téměř dva týdny po provedení předmětné kontroly správním orgánem prvního stupně. Odpověď PIC tak nemohla založit dobrou víru žalobkyně v dodržování předmětné povinnosti plynoucí se zákona o spotřebních daních, neboť žalobkyně k prodeji předmětných doutníků způsobem později sankcionovaným přistoupila ještě před položením předmětného dotazu. Zároveň žalovaný poukázal na to, že povinnosti stanovené pro prodej jednotlivých kusů doutníků jsou stanoveny zcela konkrétně a jasně a neposkytují prostor pro výklad zastávaný žalobkyní. 9. K namítanému nedostatečnému poučení prodavačky přítomné v předmětné prodejně v době kontroly prováděné správním orgánem prvního stupně žalovaný uvedl, že z protokolu o místním šetření vyplývá, že byla řádně poučena. Pokud byla žalobkyně přesvědčena o tom, že k prokázání řádného značení předmětných doutníků postačuje uschovat jejich obaly do zázemí prodejny a tyto pak předložit při kontrole jejich značení, bylo pouze na ní, aby tak poučila své zaměstnance. V průběhu kontroly však nebyly žalobkyní žádné takové originální obaly předloženy. Nadto je povinnost stanovená ust. § 107 odst. 7 zákona o spotřebních daních formulována zcela jednoznačně tak, že prodej jednotlivých doutníků se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení označeného tabákovou nálepkou. V případě žalobkyně se však o takový prodej nejednalo, tudíž byly předmětné doutníky neznačeným tabákovým výrobkem ve smyslu ust. § 114a odst. 1 zákona o spotřebních daních. 10. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. IV. Posouzení věci soudem 11. Vzhledem k tomu, že s tímto postupem vyjádřil žalovaný výslovný souhlas ve vyjádření k žalobě a žalobkyně s tím ve lhůtě jí k tomu soudem poskytnuté ve výzvě č.j. 57 A 101/2020-21, doručené jí dne 25. srpna 2020, a ani později nevyjádřila nesouhlas, rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé bez jednání. 12. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. V. Rozhodnutí soudu 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. 14. Při posouzení důvodnosti žaloby vyšel soud z následující právní úpravy. 15. Podle § 101 odst. 2 zákona o spotřebních daních je doutník tabákovým výrobkem pro účely daně z tabákových výrobků. 16. Ust. § 107 odst. 6 zákona o spotřebních daních stanoví, že tabákové výrobky lze prodávat pouze v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej. 17. Podle ust. § 107 odst. 7 zákona o spotřebních daních se smí prodej jednotlivých doutníků a cigarillos uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou. 18. Ust. § 114 odst. 2 zákona o spotřebních daních stanoví, že tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak. 19. Podle § 114a odst. 1 písm. a) zákona o spotřebních daních se za neznačený tabákový výrobek považuje tabákový výrobek, který ačkoliv musí být značen tabákovou nálepkou, jí není značen. 20. Ust. § 135p odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daních stanoví, že právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky umožní skladování nebo prodej neznačených tabákových výrobků. 21. Mezi účastníky není sporu o tom, že dne 27. listopadu 2019 provedl správní orgán prvního stupně v předmětné provozovně žalobkyně kontrolu značení tabákových výrobků, jíž byla přítomna prodavačka žalobkyně. Při kontrole bylo zjištěno, že žalobkyně zde skladuje a nabízí k prodeji jednak po jednotlivých kusech celkem 162 ks doutníků neuložených v otevřených jednotkových baleních určených pro konečného spotřebitele s tabákovou nálepkou a dále jedno uzavřené originální jednotkové balení s