3 Ads 62/2007 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 20/2022- 34 - text  8 16 Ad 20/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobkyně: K. B., narozená X, bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 (dále jen MPSV), v řízení o žalobě ze dne 19.6.2022 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.4.2022 č.j. MPSV-2022/71438-914, o přeplatek na dávce státní sociální podpory rodičovský příspěvek, takto: I. Rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25.4.2022 č.j. MPSV-2022/71438-914 a jemu předcházející rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Plzni ze dne 18.3.2022 č.j. 68753/22/PM se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soud upozorňuje, že řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), a pro návrh na přezkoumání rozhodnutí je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni žalobce a žalovaný. Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci stav ke dni 25.4.2022, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). Ve věcech státní sociální podpory rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). 2. Včasnou žalobou ze dne 19.6.2022 se žalobkyně domáhala zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 25.4.2022 č.j. MPSV-2022/71438-914, jehož kopie byla připojena, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Plzni (dále jen úřad práce či ÚP), ze dne 18.3.2022 č.j. 68753/22/PM (dále též prvoinstanční rozhodnutí či rozhodnutí ÚP), o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory rodičovský příspěvek, přiznaný oprávněné osobě K. B. ve výši 54 400 Kč a o její povinnosti vrátit uvedený přeplatek do dne 18.4.2022 na účet úřadu, který rozhodnutí vydal. 3. V žalobě žalobkyně vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím, protože se domnívá, že byla zkrácena na svém právu na jednorázový doplatek rodičovského příspěvku (§ 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře), když dle ní pojem rodina/rodič byl v rozhodnutí ÚP špatně pochopen. Totiž žalovaný ve svém rozhodnutí argumentoval výroky směřující k závěru, že podmínky nároku na jednorázový doplatek rodičovského příspěvku se zjišťují pouze u rodiče nejmladšího dítěte v rodině. Dále uvedla, že se ztotožňuje s názorem Veřejného ochránce práv vyjádřeným v jeho zprávě o šetření ze dne 14.6.2022, jehož kopie byla připojena, a napadá výroky směřující k závěru, že podmínky nároku na jednorázový doplatek rodičovského příspěvku se zjišťují pouze u rodiče nejmladšího dítěte v rodině. Závěrem požadovala zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 25.4.2022 a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému; také souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 25.4.2022 č.j. MPSV-2022/71438-914 žalovaný popsal průběh řízení, kdy ÚP rozhodl dle § 62 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen zákon), o vzniku přeplatku, jak uvedeno shora s tím, že dne 23.2.2022 doložila žalobkyně, že do rodiny ode dne 28.1.2022 patří nově narozené dítě a to J. P., syn její nezletilé dcery S. P., nar. X, aj. H., nar. X. Mimo jiné bylo uvedeno, že žalobkyně podala dne 23.10.2019 žádost o rodičovský příspěvek na děti M.a B., nar. X, a Š. B., nar. X, s nárokem na dávku ode dne 27.7.2019. Rodičovský příspěvek byl na základě žádosti a rozhodných skutečností přiznán a vyplácen. Oznámením č.j. 249233/21/PM ze dne 25.10.2021 byl rodičovský příspěvek zvýšen z 21 000 na 27 200 Kč ode dne 1.10.2021. Na základě volby výše rodičovského příspěvku byl oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory č.j. 15047/22/PM ze dne 17.1.2022 rodičovský příspěvek zvýšen z 27 200 Kč na 54 400 Kč ode dne 1.1.2022. V oznámení úřad práce uvedl, že po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku od celkové částky 450 000 Kč, zbývá k vyplacení částka 54 400 Kč. Oznámením o zániku nároku na dávku č.j. 39014/22/PM ze dne 11.2.2022 byla žalobkyně informována, že z důvodu vyplacení celkové částky 450 000 Kč na dávce rodičovský příspěvek nárok na dávku zaniká k 31.1.2022. Částka rodičovského příspěvku ve výši 54 400 Kč byla vyplacena v únoru 2022 za leden 2022. Rovněž žalovaný uvedl, že podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše stanoví zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Podle § 30 odst. 1 zákona rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 300 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně, má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 300 000 Kč. Podle § 7 odst. 2 písm. d) zákona společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dále bylo uvedeno, že matku nezletilého J. H., S. P., nar. X, nelze považovat za osamělého rodiče, neboť o nezletilou nezaopatřenou pečují rodiče a trvale spolu žijí. S. P. je pro účely dávky přídavek na dítě v okruhu společně posuzovaných osob s rodiči (R. a K. B.). Otec nezletilého J. H., J. H., nar. X, byl pro účely dávky přídavek na dítě společně posuzovanou osobou v jiné rodině. Úřad práce rozhodl o zániku nároku na dávku přídavek na dítě od měsíce února 2022, neboť J. H., nar. X, byl dne 25.1.2022 vyřazen z evidence úřadu práce. Na základě žádosti o rodičovský příspěvek na dítě J. H. s nárokem na dávku ode dne 28.1.2022, se za rodinu pro účely rodičovského příspěvku považují nezaopatřené děti do 4 let věku (M. B., nar. X, a Š. B., nar. X) a jejich rodiče (R. a K. B.), J. H., nar. X, a S. P.. V žádosti o rodičovský příspěvek ode dne 28.1.2022 je žalobkyní uveden stejný okruh společně posuzovaných osob. V lednu 2022 nebyly splněny podmínky nároku na rodičovský příspěvek ve výši 54 400 Kč, neboť v této rodině se narodilo další nejmladší dítě. Žalovaný také uvedl, že žalobkyni nevzniká nárok na jednorázovou výplatu částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1 zákona, neboť žalobkyně ani R. B., nar. X, nejsou rodiči J. H., narozeného X, ani osobami nahrazující péči rodičů. Podle § 31 odst. 2 zákona se rodičem pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera. Dle § 62 odst. 1 zákona jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely. Z citované zákonné úpravy vyplývá, že přeplatek na rodičovském příspěvku vzniká vždy, pokud rodič přestane splňovat podmínky nároku na tento příspěvek a dávka je mu přesto vyplacena. Odvolací orgán po přezkoumání rozhodnutí konstatoval, že úřad práce rozhodl v souladu s platnou právní úpravou o povinnosti žalobkyně vrátit vyplacenou částku rodičovského příspěvku, která nenáležela. Také žalovaný doplnil, že zákon č. 117/1995 Sb. neumožňuje odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při jeho provádění a prominout povinnost vrátit vyplacené částky rodičovského příspěvku, které nenáležely. Závěrem bylo uvedeno, že odvolací správní orgán dospěl k závěru, že rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s právními předpisy, proto odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. 5. Přílohou žaloby bylo i podání ze dne 14.6.2022, v němž ombudsman, veřejný ochránce práv, vyrozuměl ministra práce a sociálních věcí Ing. M. J. o výsledku šetření zahájeného z podnětu K. B., tj. žalobkyně, ve věci rodičovského příspěvku. 6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě dn