10 Afs 18/2015 — Nejvyšší správní soud

77 A 45/2021- 98 - text  39 77 A 45/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobkyně: H. S., nar. X, bytem X, X, zastoupená Mgr. Annou Kukrálovou, advokátkou, se sídlem Běhounkova 2306/11, 158 00 Praha 5, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, se sídlem Radobyčická 2465/12, 301 00 Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: A. J., nar. X, X, X v řízení proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2021 č. j. ZKI PL-O-28/423/2020-6, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2021, č. j. ZKI PL-O-28/423/2020-6 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a současně potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Klatovy ze dne 14. 5. 2019, č. j. OR-325/2018-404-44 (dále též jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo vyhověno námitce osoby zúčastněné na řízení, A. J., proti zobrazení hranic mezi pozemkem p. č. XA a pozemkem st. p. č. XC a mezi pozemky p. č. XA a XB v obnoveném katastrálním operátu v katastrálním území X, současně bylo rozhodnuto o tom, že v souboru geodetických informací katastru nemovitostí pro katastrální území X bude opraveno zobrazení hranice mezi pozemkovou parcelou katastru nemovitostí č. XA a stavební parcelou katastru nemovitostí č. XC a mezi pozemkovými parcelami katastru nemovitostí č. XA a XB, a to podle výsledků neměřického záznamu č. 97 (dále jen „NZ 97“), vyhotoveného katastrálním úřadem, jehož částečná kopie je nedílnou součástí daného rozhodnutí, přičemž tento stav nastane jeho právní mocí. Konečně správní orgán I. stupně rozhodl také o tom, že údaje v souboru popisných informací katastru nemovitostí zůstanou beze změny. 2. V této věci již Krajský soud v Plzni rozhodl rozsudkem ze dne 30. 9. 2020, č. j. 30 A 146/2019-132 (dále jen „předchozí rozsudek“), přičemž tehdy napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Důvodem kasačního rozhodnutí byla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný pokračoval v řízení a vydal nyní žalobou napadené rozhodnutí. Obsah žaloby 3. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za vadné a nezákonné. V prvé řadě má za to, že se žalovaný v rozporu s § 78 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) neřídil závazným právním názorem soudu obsaženým v předchozím rozsudku. Po obdržení rozsudku přistoupil jen ke změně označení spisu, a aniž by jakkoliv doplnil podklady pro vydání rozhodnutí, pouze vyzval účastníky k vyjádření. Soud jej přitom zavázal k tomu, aby nejprve zhodnotil, zda lze za stávajícího stavu vydat nové rozhodnutí bez toho, aby došlo ke zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně a případně i opakování procesu zjišťování hranic, které by vedlo k odstranění pochybností ohledně průběhu sporné hranice podle naposledy platných podkladů. Následně žalovaný rozhodl stejně jako v předchozím případě, tedy zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalobkyně má za to, že žalovaný napadené rozhodnutí řádně nezdůvodnil, a to je tak nepřezkoumatelné. Zároveň tím, že žalovaný nijak nedoplnil podklady pro nové rozhodnutí a v napadeném rozhodnutí pouze zopakoval stávající skutečnosti, aniž by uvedl nové argumenty či lépe odůvodnil své závěry, porušil subjektivní právo žalobkyně na vydání srozumitelného a věcně podloženého rozhodnutí, jemuž bude předcházet procesně správný postup správního orgánu a řádné a úplné zjištění skutkového stavu. 4. V námitce „K pochybení správních orgánů“ žalobkyně poukázala na vyjádření žalovaného obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle něhož správní orgán I. stupně pochybil ve svém usnesení ze dne 31. 7. 2018, když nerozhodl o dřívější námitce podané žalobkyní a paní A. J. , o níž se vedlo řízení pod č. j. OR-225/2012-404. Podle samotného žalovaného nelze vyloučit, že postupem správního orgánu I. stupně bylo žadatelkám upřeno právo na spravedlivý proces. Zavádějící je tvrzení žalovaného, že pro správné a spravedlivé řešení věci bude rozhodující zjištění, jak postupoval katastrální úřad při obnově operátu mapováním, a to zejména skutečnost, z jakého platného stavu při tom vycházel. Žalobkyně uvádí, že nejenom laicky pochopitelnější by bylo v původním řízení věcně rozhodnout tak, že se v námitkou dotčené lokalitě ruší KMD (katastrální mapa digitální, pozn. soudu) vzniklá přepracováním a obnovuje se předchozí stav podle analogové mapy. Dle žalobkyně nemohlo být v žádném případě praktičtější nebo technicky jednodušší ponechat KMD v platnosti a zahájit obnovu mapováním s tím, že podkladem pro zjišťování hranic bude analogová mapa platná před obnovou přepracováním. Dle žalobkyně nemohlo být pochybení katastrálního úřadu, který pro určení hranice použil nesprávné výchozí podklady, zhojeno vyhotovením a opravou podle NZ 97 (neměřický záznam č. 97, pozn. soudu), ale pouze a jen zrušením výsledku obnovy mapováním a opakováním zjišťování hranic. V tomto směru rozporuje žalobkyně závěry žalovaného, kvůli nimž netrval na přepracování dokumentace a opakování etapy zjišťování hranic, totiž skutečnost, že přes nedostatky dokumentace je z ní zřejmé, že nedošlo ke shodě vlastníků na průběhu šetřené hranice a opakování zjišťování hranic by nepřineslo nové relevantní skutečnosti a navíc by mohlo vnést do katastrálního operátu další nejasnosti. Takový názor je dle žalobkyně zcela neakceptovatelný, a to nejen proto, že je zcela v rozporu s instrukcemi obsaženými v předchozím rozsudku soudu; byly to navíc správní orgány, kdo přinejmenším zčásti způsobily nejasnosti týkající se zobrazení sporné hranice. Jejich cílem by proto mělo být co nejrychlejší odstranění těchto nejasností, nikoliv přijetí zjevně nesprávného stavu s tím, že je již několik let využíván. Správní orgány nesmějí přijmout situaci, kdy dochází v důsledku nesprávného úředního postupu do zásahu práv jednotlivců (žalobkyně). Žalobkyně nepovažuje řešení žalovaného za správné, jelikož při opakovaném zaměření hranic by mohl být odstraněn zásadní rozpor v pohledu na věc, a to použití zrušeného výsledku původního zaměření hranic na opravu chyby. Stejně tak neobstojí vyjádření žalovaného, že katastrální úřad má ke zhojení vzniklé situace všechny potřebné zásadní informace. Jelikož žádné nové podklady nebyly v řízení po předchozím rozhodnutí krajského soudu opatřovány, bylo zřejmě vycházeno z obsahu katastrálního operátu, který zůstal nezměněn a který je zároveň žalobkyní zpochybňován. Námitky žalobkyně k jeho obsahu však nebyly ani v napadeném rozhodnutí řádně vypořádány. 5. Žalovaný se dle žalobkyně nevypořádal s námitkami žalobkyně obsaženými v odvolání, nebo se s námitkami vypořádal nesprávně či nedostatečně. Žalobkyně trvá na svých předchozích výhradách týkajících se procesních a věcných pochybení žalovaného a správního orgánu I. stupně. Přestože žalovaný v napadeném rozhodnutí obsáhle rekapituluje dosavadní skutkový stav, v jeho odůvodnění chybí úvaha, která žalovaného vedla k opětovnému zamítnutí odvolání žalobkyně a potvrzení rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 6. V námitce nazvané „K nesplnění náležitosti námitky“ žalobkyně uvádí, že se žalovaný dostatečně nevypořádal s námitkou žalobkyně, dle níž podání A. J. ze dne 23. 5. 2018 nesplňovalo zákonné náležitosti. Správní orgán I. stupně toto podání při jejím doručení nezaevidoval jako námitku, svůj postup měl zhojit tím, že následně o tomto podání zahájil řízení. Dle žalobkyně se o námitku nejednalo, jelikož toto podání nesplňovalo zákonné náležitosti, ani z něj nebylo patrné, že se jedná o námitku. O tom svědčí i postup správního orgánu I. stupně, který nejprve toto podání vyhodnotil jako vyjádření a založil jej do spisu. Důvody, proč správní orgán I. stupně změnil svůj původní názor, nejsou zřejmé, dle žalobkyně obecný odkaz na ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nelze považovat za dostačující i vzhledem k tomu, že nebyly splněny zákonné podmínky dle odst. 2 tohoto ustanovení. 7. K podání námitky došlo de facto až na základě žádosti o vysvětlení dalšího postupu A. J. ze dne 6. 8. 2018, ze kterého vyplynulo, že předmětné podání mělo být ve skutečnosti námitkou vůči obnově katastrálního operátu mapováním. Správní orgán I. stupně následně zahájil dne 8. 8. 2018 dodatečné řízení o námitce, na podkladě domněnky o povaze předmětného podání A. J.; z toho dle žalobkyně vyplývá, že katastrální úřad si vůbec nebyl jist tím, jaký byl vlastně úmysl A. J.. 8. Žalobkyně namítá, že žádost o vysvětlení dalšího postupu ze dne 6. 8. 2018 jako námitka byla podána opožděně, jelikož lhůta k podání námitek uplynula dne 13. 6. 2018. Ob