2 Azs 423/2004 — Nejvyšší správní soud

33 A 21/2023- 21 - text  6 33 A 21/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: B. A., nar. X, st. příslušnost X, t. č. pobytem v ČR v Zařízení pro zajištění cizinců Balková 1, 331 65 Tis u Blatna, právně zastoupený Mgr. Leonidem Kušnarenko, advokátem, se sídlem Polská 1090/4, 120 00 Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, IČ: 00007064, pošt. schr. 21/OAM, sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 14. 12. 2023 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2023, č. j. OAM-1618/BA-BA07-VL18-PS-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 30. 11. 2023, č. j. OAM-1618/BA-BA07-VL18-PS-2023, žalovaný rozhodl o zajištění žalobce v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen ZZC) tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu), zajištěn v ZZC; ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu byla doba trvání zajištění stanovena do 21. 5. 2024. Důvodem pro vydání napadeného rozhodnutí byla skutečnost, že žalobce podal dne 24. 11. 2023 v ZZC žádost o udělení mezinárodní ochrany. II. Žaloba 2. Žalobce odůvodnil žalobu svými zdravotními problémy, konkrétně zvýšeným tlakem, s tím, že mu byla nasazena medikace a ob den je třeba výši krevního tlaku kontrolovat. S ohledem na to je zbytečné, aby byl zajištěn a měl by být bezodkladně propuštěn. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Ve vyjádření k žalobě ze dne 20. 12. 2023 žalovaný zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení. Projevil nesouhlas s žalobou a byl i nadále toho přesvědčení, že z napadeného rozhodnutí je seznatelné, z jakých podkladů vycházel, jakým způsobem je hodnotil a k jakým závěrům jej tyto úvahy dovedly. Žalovaný dle svého názoru v napadeném rozhodnutí popsal skutkový stav a též zdůvodnil, z jakých důvodů dospěl k domněnce, že žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu pouze účelově s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoli ji mohl podat již dříve. Zdůraznil, že žalobci si byl plně vědom svého neoprávněného pobytu na území ČR v době, kdy je nežádoucí pro schengenský prostor, přičemž uvedl, že vycestuje dobrovolně, avšak nejdříve požádá o azyl. To, že dosud nevycestoval z ČR, žalobce odůvodnil politickými problémy ve vlasti, v důsledku nichž mu hrozí vězení, neboť byl účastníkem ve stávkách opozice, což je trestné, je na různých nahrávkách. Žalovaný dospěl k závěru, že v případě žalobce jsou dány důvody pro jeho zajištění, neboť s ohledem na jeho dosavadní jednání je zřejmé, že by mírnější donucovací opatření ve formě uložení zvláštních opatření za účelem vycestování z území bylo zcela nedostačující a neúčinné. K žalobcovým zdravotním problémům žalovaný uvedl, že v ZZC je poskytována lékařská péče, přičemž žalobcem zmiňované zdravotní problémy jsou v zařízení řešitelné. Žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 5. Soud ve věci s ohledem a stanovisko žalobce nařídil jednání. Žalobce prostřednictvím právního zástupce navrhl doplnění dokazování výslechem žalobce a fotografiemi, jež dokládají jeho nové zdravotní problémy, konkrétně výskyt silné alergie, jež má za následek kožní problémy. V té souvislosti vyžaduje zdravotní stav žalobce adekvátní léčbu, avšak žalobce je v kontaktu s lékařem pouze jednou týdně. Soud tyto návrhy na provedení dokazování zamítl s ohledem na absenci odborné erudice k posouzení původu a závažnosti tvrzených zdravotních problémů. Provedení výslechu žalobce soud shledal nadbytečným s ohledem na výslechy, jež byly provedeny v rámci správního řízení. 6. Napadené výroky rozhodnutí správního orgánu soud přezkoumal v mezích žalobních bodů. V. Rozhodnutí soudu 7. Žaloba je nedůvodná. 8. Podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu „ ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve“. 9. Dle § 47 odst. 1 zákona o azylu „Zvláštním opatřením se rozumí rozhodnutím ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem, nebo b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené.“ 10. Podle § 47 odst. 2 zákona o azylu „Ministerstvo může rozhodnout o uložení zvláštního opatření žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jestliže nastanou důvody podle § 46a odst. 1 nebo § 73 odst. 3, ale je důvodné se domnívat, že uložení zvláštního opatření je dostatečné k zabezpečení účasti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochrany.“ 11. V první řadě považuje soud za podstatné uvést, z jakého důvodu bylo přistoupeno k zajištění žalobce. K zajištění žalobce nejprve došlo na základě rozhodnutí Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy č. j. KRPA-3850587/ČJ-2023-000022-ZSV ze dne 21. 11. 2023 vydaného podle ustanovení § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb. za účelem správního vyhoštění, rozhodnutím byla zároveň stanovena doba zajištění na 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. Se žalobcem bylo zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bod 9 a § 119 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 326/1999 Sb. dne 13. 7. 2023. Důvodem tohoto postupu bylo, že žalobce, jakožto řidič taxislužby UBER vystupující pod jménem N. G., byl kontrolován pracovníky Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení řízení dopravy, přičemž bylo zjištěno, že tuto službu vykonává bez jakékoliv licence a související aplikace k jejímu vykonávání, přičemž nemá žádné oprávnění ani k pobytu na území ČR. Dále bylo zjištěno, že v předchozích letech bylo se žalobcem vedeno řízení o správním vyhoštění vedené pod sp. zn. KRPA-58492/ČJ-2020-000022-SV ENO s platností od 29. 2. 2020 do 16. 3. 2022. Žalobce však po dobu správního vyhoštění z ČR neodjel. 12. Žalobce následně dne 24. 11. 2023 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Při výslechu svoji žádost odůvodnil tím, že do schengenu naposledy přicestoval v lednu 2019 na základě udělení schengenského víza s platností od 5. 10. 2018 do 14. 10. 2019. Po skončení víza dostal v únoru 2020 výjezdní příkaz k vycestování, avšak nevycestoval, neboť chtěl podat žádost o azyl v Zastávce u Brna, z důvodu covidu jej však poslali pryč, následně se zavřely hranice a on tu zůstal. S ohledem na to, že již dne 18. 2. 2020 bylo na základě § 119 odst. 1 písm. b) bod 3,4 zák. č. 326/1999 Sb. vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění na dobu 1 roku, jež žalobce nerespektoval, byl si vědom, že je v evidenci nežádoucích osob. Po dobu pandemie, tedy asi rok a čtvrt žil v Německu, do ČR se vrátil 25. 4. 2021. Zdrojem jeho obživy jsou provize za zprostředkování prodeje aut z ČR občanům jeho domovské země. Na otázky týkající se výkonu práce řidiče taxislužby a dokladů, jež při kontrole předložil, žalobce neodpověděl, stejně tak jako na otázky týkající se osoby, pod jejíž identitou vykonával uvedenou službu. Uvedl, že nevykonával činnost řidiče přes přepravní platformu UBER, neměl důvod žádat o vydání průkazu řidiče TAXI, tudíž z ní ani neměl žádný příjem. Z ČR nevycestoval, neboť má v domovské zemi politické problémy poté, co byl opozici. Bojí se o své děti, jež by jeho návratem trpěly. V Ázerbájdžánu má rodiče, sourozence, manželku a děti, jež 5 let neviděl, je s nimi v kontaktu. V ČR nevlastní žádný majetek. Ke svému zdravotnímu stavu uvedl, že s výjimkou alergie je zdravý, žádného lékaře nenavštěvuje, nemá sjednané zdravotní pojištění. Nedisponuje finančními prostředky, jež by mu umožnily návrat do domovského státu. V ČR nemá žádné příbuzné, k žádné osobě zde nemá vyživovací povinnost, na území ČR není osoba, kvůli které by bylo ukončení jeho pobytu na území ČR nepřiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života, nemá zde žádné závazky ani pohledávky, ani ekonomické, společenské či kulturní vazby. V Ázerbájdžánu se může vrátit ke své manželce, ale z výše uvedených důvodů se obává, že by ohrozil děti, naposledy byl doma v prosinci 2018. 13