9 As 61/2007 — Nejvyšší správní soud

55 A 10/2024- 86 - text  20 55 A 10/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobců: a) H. Š. b) V. Č. oba zastoupeni advokátkou JUDr. Ivanou Čadkovou, sídlem Modřínová 2436/2, Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Společenství vlastníků pro dům Hlavní 235 Mariánské Lázně, sídlem Hlavní 235/104, Mariánské Lázně 2) M. Č. 3) J. Č. 4) M. Š. 5) H. Š. 6) M. D. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č.j. KK/2783/LP/23-3, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobci a) a b) (dále společně jen „žalobci“) se žalobou ze dne 18. 4. 2024 domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č.j. KK/2783/LP/23-3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta mj. jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Mariánské Lázně (dále jen „prvoinstanční orgán“ či „stavební úřad“) ze dne 5. 6. 2023, č.j. STAV/23/2122/JF (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutí byl pro stavebníka Společenství vlastníků pro dům Hlavní 235 Mariánské Lázně, tj. pro osobu zúčastněnou na řízení ad 1), schválen stavební záměr „Přístavba hydraulického osobního výtahu včetně prosklené výtahové šachty k dvorní fasádě bytového domu Mariánské Lázně, Hlavní třída č.p. 235“ na pozemku st. p. X. v katastrálním území M. L. Žalobci požadovali též zrušení prvoinstančního rozhodnutí. II. Žaloba 2. Žalobci uvedli, že byli účastníky řízení o povolení stavby „Přístavba hydraulického osobního výtahu včetně prosklené výtahové šachty k dvorní fasádě bytového domu Mariánské Lázně, Hlavní třída č.p. 235“ (dále jen „stavba“). Žalobci jsou vlastníky bytových jednotek v domě přímo sousedícím s objektem bytového domu, k němuž má být výtah přistavěn. Z titulu tohoto vlastnictví jsou pak spoluvlastníky společných prostor domu a také pozemku, který se nachází pod domem a jako nádvoří mimo něj - pozemek č. parc. XA., k. ú. M. L. Z důvodů, které uplatňovali v řízení o schválení stavebního záměru, se domnívají, že stavbou jsou přímo dotčena jejich práva vlastníků bytů a spoluvlastníků společných částí domu a pozemku, na němž je postaven bytový dům čp. XB. a rozhodnutím, jímž byl záměr schválen, a napadeným rozhodnutím, jímž byl potvrzen, jsou přímo zkráceni ve svých právech vlastníka a spoluvlastníka. Navíc postupy ve správním řízení, na jejichž nesprávnost, resp. nezákonnost také poukazovali, rovněž vedly ke zkrácení v jejich procesních právech. Stavební úřad a žalovaný ve věci rozhodoval již několikrát: 25. 11. 2020 + rozhodnutí o odvolání 16. 7. 2021 29. 4. 2022 + rozhodnutí o odvolání 30. 8. 2022 5. 6. 2023 + rozhodnutí o odvolání 11. 3. 2024 (napadené touto žalobou) 3. Dle žalobců je od počátku zřejmé, že postupy stavebního úřady byly nesprávné a nezákonné, podklady, které byly stavebníkem předloženy, nedostatečné. Přesto je evidentní snaha správních orgánů umožnit stavbu přes všechny námitky, které žalobci a další vlastníci bytů v sousedním domě vznášeli. Pro posouzení námitek vlastníků bytů v sousedním domě je třeba v první řadě vzít do úvahy stísněnost podmínek, ve kterých má k výstavbě dojít. Oba bytové domy se nacházejí v oblasti, kde zásadní roli hraje orgán ochrany památek, který nepřipouští změny, které jsou viditelné z veřejného prostranství, z ulice H. t. Dvorky, ostatní nebo zpevněné plochy, nádvoří a zákoutí, doplňkové stavby, vše obecně označované jako vnitroblok, o který se v daném případě jedná, již orgán ochrany památek (Městský úřad Mariánské Lázně, stav. úřad, památková péče) nepovažuje za chráněné a umožňuje zde v tomto konkrétním případě postavit přístavbu, která zde působí jako vřed na tváři památkově chráněné oblasti. To je jen jedna z věcí, na které bylo upozorňováno v řízení, ale protože žalobci zde jsou od toho, aby bránili vlastní zájmy - nikoliv veřejné, za kterými stojí příslušné orgány - bylo toto upozornění jen jedním z mnoha. 4. Zásadním důvodem, proč žalobci brojí proti stavbě výtahu, je tzv. přestavek - tedy přesah stavby na sousední pozemek. Žalovaný již v předešlém rozhodnutí (30. 8. 2022) vyslovil názor, v němž označil část stavby, která bude odstraněna předtím, než dojde ke stavbě výtahu, za přestavek a výslovně prohlásil, že část pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků bytů domu čp. XB., na který zasahuje dnes část stavby, je vlastnictvím spoluvlastníků stavby na parcele č. st. X. (tedy sousedního domu). Z tohoto závěru dovodil, že žalobci a další vlastníci bytů domu čp. XB. jsou účastníky řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v tehdy platném znění, ačkoliv podle žalobců měli být účastníky podle písmene d) uvedeného ustanovení, neboť nejsou jen vlastníky sousední nemovitosti, ale jsou vlastníky/spoluvlastníky nemovitosti, na které se nachází stavba, která bude odstraněna za účelem výstavby nové stavby. Zde je třeba poukázat na to, že není vedeno samostatné řízení či posuzování mimo správní řízení o odstranění stávající stavby. Toto odstranění je součástí výstavby, která je předmětem řízení o schválení stavebního záměru, a to řízení společného, které zahrnuje jak umístění, tak povolení stavby. Jelikož tento záměr zahrnuje i odstranění stavby z pozemku mj. žalobců, pak spoluvlastníci pozemku pod částí stavby považují za povinnost stavebníka obstarat si jejich souhlas s provedením odstranění - např. i z toho důvodu, že považovali stávající zeď, která zasahuje na jejich pozemek, za označení hranic vlastnictví a podobnou zeď jako oplocení by chtěli zachovat. Jelikož stavebník je jako spoluvlastníky pozemku neoslovil, nebyla tato otázka ani projednána mezi spoluvlastníky pozemku. Další otázkou spojenou s přestavkem, jak byl vyhodnocen žalovaným, je názor na str. 11 napadeného rozhodnutí v tom smyslu, že pokud žalobci a další spoluvlastníci pozemku pod částí odstraňované stavby nesouhlasili s jeho názorem, mohli se obrátit na soud. Žalobci neměli důvod obracet se na soud, jelikož na názor správního orgánu nemusí brát ohled, když jedině soud může rozhodnout o vlastnictví pozemku, resp. o odejmutí vlastnictví. Pokud správní orgány považovaly za nutné posuzovat, zda se jedná o přestavek, pak měly na tuto nutnost upozornit účastníky, aby si své vlastnické poměry upravili u příslušného soudu odpovídající občanskoprávní žalobou na určení hranic pozemku. Žalobci a další spoluvlastníci pozemku „č. parc. X..“ považují za své vlastnictví i tu část pozemku, která se nachází pod částí stavby na pozemku č. parc. X. Tato stavba bude odstraněna, aby na jejím místě, avšak údajně již bez použití sousedního pozemku, byl postaven výtah. Jak již bylo uvedeno, odstranění stavby je součástí stavebního záměru, který byl schválen, ale pozemek č. parc. XA. není uveden ve výroku rozhodnutí jako pozemek, na kterém je stavební záměr schválen. Proto je evidentní rozpor mezi obsahem stavby vč. odstranění a určením pozemků, které jsou záměrem dotčeny. Jak již bylo výše uvedeno, pozemek č. parc. XA. je za předpokladu odstranění stavby, která se na něm částečně nachází, pozemkem přímo dotčeným a jeho spoluvlastníci pak jsou přímo účastníky, jejichž vlastnictví bude přímo dotčeno - nikoliv zprostředkovaně jako sousedé, vlastníci sousední nemovitosti. Jejich pozemek se stane přímo dějištěm stavby, nebo její části (odstranění). 5. Další oblastí, kde žalobci nemohou souhlasit se závěry správních orgánů - a zde zejména s žalovaným, je malá a nedostatečná vzdálenost stavby od oken obytných místností. Pro pochopení této námitky žalobci přikládají situaci z katastrální mapy, v níž je vyznačena červeně hranice mezi pozemky, kde bude postaven výtah a umístění oken z bytového domu čp. XB. Podrobněji je situace zřejmá z projektu, který je součástí spisu stavebního úřadu, a proto jako první důkaz navrhují projekt stavby zejm. umístění v situaci s vazbami na okolí. Žalobci budou namísto výhledu do prázdného prostoru mít doslova před okny svých místností jezdící výtah. Tato námitka, ať byla nazvána jakkoliv, byla uplatňována od počátku řízení a jejím smyslem je ochránit vlastnictví bytových jednotek před znehodnocením a také ubránit možnost je plnohodnotně užívat. Když žalobci byty v tomto objektu kupovali, byli si vědomi stísněných podmínek zástavby, byli srozuměni s tím, že okna obytných místností směřující do vnitrobloku v blízkosti hranice pozemků se sousedním bytovým domem jsou cloněna sousedním domem, ale nestála zde žádná stavba (na hranici) mimo přízemní objekt kotelny, který však ve vyšších patrech již neměl žádný vliv na stínění či pocit výhledu. Byli se vědomi i toho, že objekt je starší