5 As 64/2011 — Nejvyšší správní soud

77 A 21/2023- 59 - text  11 77 A 21/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: Technické pružiny SCHERDEL s.r.o., IČ 25224671, Vysočany 54, 348 02 Bor, zastoupené JUDr. Zuzanou Schneider Valentovou, advokátkou, Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, IČ 75046952, Kolářská 451/13, 746 01 Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2023, č.j. 5157/1.30/22-4, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [I] Předmět řízení 1. Žalobou ze dne 29. 4. 2023, Krajskému soudu v Plzni doručenou téhož dne, se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2023, č.j. 5157/1.30/22-4 (dále jen „napadené rozhodnutí“) a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Napadeným rozhodnutím bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto žalobkynino odvolání a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj (dále jen „inspektorát práce“ nebo „prvoinstanční správní orgán“) ze dne 17. 6. 2022, č.j. 7959/6.30/21-24 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 30 odst. 1 písm. h) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), kterého se dopustila tím, že na pracovišti na adrese Vysočany 54, 348 02 Bor, umožnila dne 27. 4. 2020 ve 3:00 hod. práci svého zaměstnance T. P., nar. X, na navíjecím automatu HTC 60 CF/3 (4Z2-S/N) v hale 7 (EDL), přičemž nedostatečně kontrolovala používání předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků (brýlí), které mu poskytla dle seznamu těchto pomůcek pro práci na uvedeném stroji. Tím, že nedostatečně kontrolovala používání osobních ochranných pracovních prostředků k ochraně zraku proti poškození u zaměstnance, nesplnila povinnost, kterou jí ukládá § 104 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Za tento přestupek byl žalobkyni uložen podle § 30 odst. 2 písm. d) zákona o inspekci práce správní trest pokuty ve výši 80 000 Kč a zároveň jí byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně se domáhala též zrušení prvoinstančního rozhodnutí. 2. Zákon o inspekci práce upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek a služby péče o dítě v dětské skupině, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Správní řízení upravuje správní řád. [II] Žaloba 3. Žalobní námitky byly uvedeny především v části III. - VIII. žaloby. Žalobkyně namítala, že z prvoinstančního rozhodnutí není zřejmé, v jakém období se měla přestupku dopustit. Podle tohoto rozhodnutí se žalobkyně dopustila přestupku tím, že nesplnila povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky (dále též jen „OOPP“) v použivatelném stavu nebo nekontrolovat jejich používání. Z rozhodnutí není zřejmé, v jakém konkrétním časovém období se žalobkyně měla dopustit toho, že nekontrolovala používání OOPP (ochranných brýlí). Jediný časový údaj, který je ve výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně uveden, je okamžik, kdy došlo k úrazu pana P. Žalobkyni však nemůže být kladeno za vinu, že nekontrolovala používání OOPP právě v tento okamžik, neboť žalobkyně nemá povinnost kontrolovat konkrétního zaměstnance po celou dobu jeho směny. Již shora uvedený nedostatek napadeného rozhodnutí, které nezhojilo uvedenou vadu prvoinstančního rozhodnutí, je dle žalobkyně samo o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí i prvoinstančního rozhodnutí. 4. Žalobkyně dále namítala, že napadené rozhodnutí je v rozporu s provedeným dokazováním, je postaveno na spekulacích žalovaného, na účelovém zkreslování důkazů, které správní orgány vykládaly výlučně v neprospěch žalobkyně. Důkazy, které svědčily ve prospěch žalobkyně, zcela ignorovaly. 5. Žalobkyně měla dále za to, že správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav, a to zejména co se týče skutečnosti, zda kontrola používání OOPP je dostatečná a účinná či nikoliv. Správní orgány tak postupovaly v rozporu s § 3 správního řádu, který stanovuje, že správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. 6. Správní orgány zároveň pochybily, když nevyslechly žalobkyní navrhovanou svědkyni paní J. J., která byla vedoucí směny (mistrovou), při které došlo k úrazu poškozeného P. Správní orgány tak postupovaly v rozporu s § 3 správního řádu, když v rozporu s § 51 odst. 1 správního řádu neprovedly všechny důkazní prostředky, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci. 7. Žalobkyně nesouhlasila s tím, jaký přestupek jí byl kladen za vinu, konkrétně s tím, že měla porušit povinnost kontrolovat používání osobních ochranných pomůcek (ochranných brýlí). S tímto závěrem nesouhlasila, neboť měla za to, že i z provedeného dokazování vyplývá, že používání osobních ochranných pomůcek dostatečně kontrolovala. 8. Jak již žalobkyně uváděla ve správním řízení (před inspektorátem práce i v rámci svého odvolání), kontrola používání brýlí jako předepsaných OOPP probíhala vizuálně. Pouhou vizuální kontrolu umožňuje skutečnost, že ochranné brýle nosí zaměstnanec (v případě, že má povinnost je nosit) na očích. Zda dotyčný zaměstnanec ochranné brýle nosí či nikoliv, je patrné již na první pohled, když kolem něho vedoucí směny, který dodržování povinnosti nosit ochranné pomůcky kontroluje, prochází. Vizuální kontrola tak umožnuje kontrolování zaměstnanců téměř nepřetržitě. 9. Vedoucí směny (mistr) tráví přibližně 30 minut svého pracovního času administrativními povinnostmi v kanceláři mistrů. Kromě této činnosti se po celou dobu své směny pohybuje po halách, řeší problémy a kontroluje zaměstnance včetně dodržování přestávek, kvalitu vyrobených dílů a nošení OOPP. Kolem podřízeného chodí mistr několikrát za každou směnu a vizuálně vidí, zda podřízený zaměstnanec na sobě brýle či jiné předepsané OOPP má či nikoliv. Z tohoto postupu zcela jasně vyplývá, že pokud má podřízený zaměstnanec na sobě předepsané OOPP, tak tuto vizuální kontrolu nevnímá. Mistr (vedoucí směny) za ním jde a kontaktuje ho pouze v případě, pokud předepsané OOPP na sobě nemá (případně není na první pohled zřejmé, zda je má či nikoliv). Pokud si pan P. nevšímal toho, že kontrola probíhala, nelze z toho vyvozovat, že kontrola neprobíhala či byla nedostatečná, ale to, že pan P. nosil předepsané OOPP, a nebylo tak třeba s ním danou věc řešit. K tomu jak kontrola vedoucího směny (mistra) probíhala, se měla mimo jiné vyjádřit navrhovaná svědkyně paní Jonáková, která však nebyla správním orgánem prvního stupně ani žalovaným vyslechnuta. 10. Žalobkyně dále v této souvislosti odkázala na níže uvedené pasáže z výslechů svědků, které dle jejího názoru prokazují, že kontrola používání předepsaných OOPP probíhala v dostatečném rozsahu, konkrétně výpověď T. P. ze dne 7. 7. 2021, který mimo jiné uvedl, že mistrová kontroluje užívání OOPP, přičemž jeho kontroluje často, neboť je (má stroj) naproti mistrové, vzhledem k tomu, že měl již v minulosti úraz, kontrolovali jej více, než před předchozím úrazem, bez brýlí na mašině (stroji) běžně nepracuje, zde pouze spěchal, a proto si je nevzal (neporušuje tedy pravidelně povinnost nosit OOPP), výpověď M. H. ze dne 7. 7. 2021, který mimo jiné uvedl, že užívání OOPP se kontroluje, a to průběžně celý den, užívání OOPP kontroluje vedoucí směny a směnoví mistři, výpověď M. D. ze dne 7. 7. 2021, který mimo jiné uvedl, že kontrola používání OOPP probíhá denně, kdy mistr je tam se zaměstnanci a dohlíží na ně celou dobu. 11. Pokud pan P. při svém výslechu uvedl, že ho v době toho úrazu nikdo nekontroloval, nelze toto vykládat v neprospěch žalobkyně, neboť tato odpověď pana P. pouze znamená, že v okamžiku úrazu nebyla paní J., jakožto směnový mistr, přímo v jeho bezprostřední blízkosti, ale pohybovala se jinde po hale. Od žalobkyně jakožto zaměstnavatele nelze požadovat, aby u každého zaměstnance byl po celou dobu jeho směny přítomen jiný zaměstnanec, který bude kontrolovat, zda řádně používá OOPP. 12. K tvrzení žalovaného, že z ničeho nevyplývá, že by po prvním úraze pana P. jeho kontrola zintenzívněla, když jednak nejsou záznamy o provádění takových kontrol, a ani z doložených dokumentů nevyplývá, že by obviněný dle svého vnitřního systémového nastavení přistupoval k takovému opatření, žalobkyně uvedla následující. 13. Předně je třeba poznamenat, že skutečnost, že byl pan P. po jeho prvním úraze více kontrolován, vyplývá z jeho výslechu ze dne 17.