— Nejvyšší správní soud

55 A 58/2024- 20 - text  3 55 A 58/2024 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: R. K. zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem, sídlem Opletalova 1417/25, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření ve věci žaloby proti zásahu žalovaného spočívajícím ve vrácení žádosti žalobce o dočasnou ochranu ze dne 21. 10. 2024 č. j. OAM406 779/DO-2024 pro nepřijatelnost, takto: I. Ministerstvo vnitra a Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie i všechny odbory cizinecké policie jsou povinny strpět pobyt žalobce R. K., narozeného X., na území České republiky do skončení soudního řízení před Krajským soudem v Plzni ve věci sp. zn. 55 A 58/2024. II. Žalobce je povinen do jednoho týdne od doručení tohoto rozhodnutí předložil soudu originál vrácené žádosti o poskytnutí dočasné ochrany ze dne 21. 10. 2024. Odůvodnění: 1. Dne 18. 12. 2024 podal žalobce žalobu proti zásahu Ministerstva vnitra spočívajícím v tom, že mu ministerstvo vrátilo žádost ze dne 21. 10. 2024 o poskytnutí dočasné ochrany pro nepřijatelnost podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Důvodem nepřijatelnosti mělo být to, že žalobci byla dočasná ochrana poskytnuta v jiném členském státu EU (zřejmě Polsku). 2. Postup žalovaného žalobce považoval za protiprávní a rozporný s unijním právem. Nezákonnost vyznačení nepřijatelnosti žádosti konstatovaly i správní soudy včetně Krajského soudu v Plzni. Zároveň žalobce uvedl, že na věc dopadá výluka ze soudního přezkumu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. Tato výluka je podle něho též v rozporu s unijním právem. Pravomoc soudu rozhodovat o věci 3. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky nepřijatelnou žádost cizinci vrátí a sdělí mu důvod nepřijatelnosti; soudní přezkum je vyloučen. 4. Soudní přezkumem je stricto sensu chápán postup soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). V souzené věci nebylo napadeno rozhodnutí žalovaného ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Ve shodě s dřívějšími závěry liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem v odst. 20–28 rozsudku č. j. 59 A 45/2022-30 tak Krajský soud v Plzni konstatuje, že projednání věci před soudem nemůže být vyloučeno podle § 68 písm. e) s. ř. s. 5. Zároveň se však soud ztotožnil se závěry liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem i v tom, že záměrem zákonodárce bylo vyloučit rozhodování správních soudů zcela, nikoliv pouze v řízení o žalobě podle § 65 a násl. s. ř. s. Za toho stavu by žaloba měla být nepřípustná podle § 6 s. ř. s. ve spoj. s § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. 6. Krajský soud v Plzni ve skutkově a právně obdobných věcech již dříve konstatoval v rozsudcích č. j. 55 A 6/2023-44 ze dne 17. 5. 2023, č. j. 55 A 40/2023-63 ze dne 18. 10. 2023, že výluka soudního přezkumu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. je v rozporu s unijním právem. S ohledem na to dospěl k předběžnému závěru, že i v nynější věci je výluka soudního přezkumu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. potenciálně v rozporu s unijním právem. 7. Krajský soud v Plzni v cit. rozsudku 55 A 40/2023-63 dospěl k závěru, že žalobci svědčí právo na dočasnou ochranu i v případě, kdy žalobce požádá o dočasnou ochranu na území ČR a zároveň je poživatelem dočasné ochrany v jiném státu EU. Tomuto hmotnému právu pak svědčí soudní ochrana zaručená čl. 47 Listiny základních práv EU. 8. Do přijetí konečného závěru soudu o otázce přípustnosti výluky soudního přezkumu v nynější věci tak žalobu není možné odmítnout. S ohledem na předběžný názor soudu o protiprávnosti výluky je naopak třeba činit úkony směřující k rozhodnutí ve věci samé. Posouzení návrhu na vydání předběžného opatření 9. Žalobce navrhl vydání předběžného opatření, kterým by soud dočasně upravil jeho pobyt v ČR. Žalobce aktuálně v ČR pobývá v rámci bezvízového styku, po jeho skončení dne 12. 1. 2025 mu hrozí, že by na území státu pobýval nelegálně a došlo by k zahájení řízení o povinnosti opustit území podle § 50a odst. 2 zákona o pobytu cizinců či k zahájení řízení o správním vyhoštění podle § 119 zákona o pobytu cizinců. 10. Podle § 38 odst. 1 s. ř. s. může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu. 11. Žalobce osvědčil, že mu hrozí vážná újma, neboť po skončení jeho bezvízového styku bude v ČR pobývat nelegálně. Zároveň žalobci nebyla poskytnuta dočasná ochrana. Hrozící vážnou újmu přitom lze spatřovat i v bezprostředně hrozícím uložení povinnosti opustit území či uložení povinnosti správního vyhoštění. Ve skutkových poměrech případu žalobce jde o vážnou újmu, které je namístě předejít předběžnou úpravou poměrů. Soud proto žalovanému v souladu s návrhem uložil povinnost strpět pobyt žalobce na území České republiky do pravomocného skončení tohoto soudního řízení. Současně soud za užití poslední věty § 38 odst. 1 s. ř. s. uložil tutéž povinnost i Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie a všem odborům cizinecké policie, jelikož lze usuzovat, že při absenci jakéhokoli formálního osvědčení o oprávnění cizince pobývat na území České republiky by cizinecká policie mohla vůči žalobci uplatňovat sankce za nelegální pobyt. 12. Soud proto uložil žalovanému, Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie a všem odborům cizinecké policie, aby strpěli pobyt žalobce na území České republiky do konečného vyřešení otázek vznesených v žalobě. 13. Soud před vydáním předběžného opatření nežádal vyjádření žalovaného, neboť to nebylo potřebné. Rozhodnutí o předběžném opatření může soud zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu (§ 38 odst. 2, 4 s. ř. s.). Je tedy na žalovaném, aby oznámil případnou změnu poměrů žalobce oproti stavu, ze kterého soud při rozhodování vycházel. Výzva k předložení listin 14. Žalobce k žalobě připojil kopii žádosti o poskytnutí dočasné ochrany se zaškrtnutými důvody nepřijatelnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 65/2022 Sb. Ve správním spisu je založena kopie této žádosti pouze se zaškrtnutým důvodem nepřijatelnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 65/2022 Sb. Za toho stavu je třeba obsah žádosti a způsob jejího vyřízení posuzovat podle jejího originálu, neboť může být sporné, které důvody nepřijatelnosti byly vůbec ve věci žalobce uplatněny. Proto soud žalobci uložil povinnost tuto listinu předložit (§ 129 odst. 2 o. s. ř.) 15. Na okraj toho soud oba účastníky upozorňuje, že podle § 347a trestního zákoníku je trestné předložit soudu listinný důkazní prostředek, který má podstatný význam pro rozhodnutí, o kterém předkladatel ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, anebo padělá nebo pozmění takový důkazní prostředek v úmyslu, aby byl použit jako pravý. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. b), c) s. ř. s.]. Plzeň 10. ledna 2025 Mgr. Alexandr Krysl v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.