5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

57 A 26/2025- 58 - text  9 57 A 26/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobce: J. Z., nar. X t. č. Věznice Horní Slavkov, Hasičská 785, 357 31 Horní Slavkov proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Horní Slavkov sídlem Hasičská 785, 357 31 Horní Slavkov o žalobě proti rozhodnutí 1. zástupce ředitele žalované ze dne 2. 6. 2025 o stížnosti žalobce proti rozhodnutí žalované o uložení kázeňského trestu ze dne 27. 5. 2025, č. j. VS-98898/ČJ-2025-800832-KŘO-T, takto: I. Rozhodnutí 1. zástupce ředitele žalované ze dne 2. 6. 2025 o stížnosti žalobce proti rozhodnutí žalované o uložení kázeňského trestu ze dne 27. 5. 2025, č. j. VS-98898/ČJ-2025-800832-KŘO-T, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se svou včasnou a přípustnou žalobou ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí 1. zástupce ředitele žalované ze dne 2. 6. 2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla žalobcovu stížnost proti rozhodnutí žalované o uložení kázeňského trestu ze dne 27. 5. 2025, č. j. VS-98898/ČJ-2025-800832-KŘO-T (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž byl žalobci uložen kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 28 dní, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, dle § 46 odst. 1, 2, 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVTOS“), neboť žalobce porušil § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS. 2. Podle záznamu o kázeňském přestupku ze dne 11. 4. 2025 byl žalobce stíhán pro kázeňský přestupek spočívající v tom, že se žalobce v období od 9. 3. do 4. 4. 2025 „účastnil vzájemné spolupráce s osobami odsouzený T. K. a civilní osoby A. G. a L. S., jehož výsledkem bylo zaslání fiktivní zásilky pod záštitou advokátní kanceláře Mgr. T. H., která byla dne 4. 4. 2025 doručena do Věznice Horní Slavkov“, s CBD obsahující zakázanou látku THC, čímž měl žalobce porušit § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS. Ač žalobce s obsahem zásilky pro důslednou práci zaměstnanců věznice fyzicky nedisponoval, skutek byl podle záznamu o kázeňském přestupku dokonán. 3. Žalobce popřel vinu s tím, že nevěděl, že látka bude zaslána do věznice – myslel, že je pro K. přítelkyni k lepšímu spánku. 4. Prvoinstančním rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání takto popsaného kázeňského přestupku a byl mu za něj uložen kázeňský trest. Závěr o vině žalobce byl odůvodněn výlučně tím, že ze šetření OPaS sp. zn. VS-77312/ČJ-2025-8008IO-PÍS vyplynulo, že se žalobce „aktivně podílel na organizování, kdy například sám vyrobil obálku s nastrčeným odesílatelem“, což vyvrátilo jeho obhajobu, že nevěděl, že bude látka zaslaná do věznice. Žalovaná dodala, že žalobce při zahájení kázeňského řízení neuvedl žádné nové okolnosti, které by byly relevantní pro kázeňské řízení a neoznačil další důkazy, kdy k odpovědnosti za kázeňský přestupek postačovalo zavinění z nedbalosti. 5. Ve stížnosti proti prvoinstančnímu rozhodnutí žalobce uvedl, že se žádné vzájemné spolupráce s T. K. (dále jen „K.“), L. S. (dále jen „S.“) a A. G. (dále jen „G.“) neúčastnil. Žalobce tvrdil, že mu K. navrhl, aby vyrovnal dluh, který u něj žalobce měl z půjčky tabáku, tím, že žalobce objedná produkt s CBD na adresu K. přítelkyně S.. Žalobce proto v telefonátu z monitorované vězeňské telefonní budky požádal G., aby v e-shopu objednala náplň do elektronické cigarety s olejem THHC-1R (CBD), příp. olej do aromalampy. Žalobce popřel, že by u G. objednal látku THHC-1R, aby ji zaslala S., aby ji v obálce od advokátní kanceláře poslala K.. K. měl žalobci následně sdělit, že S. vylila náplně do elektronických cigaret, které žalobce K. v minulosti objednal, na papír a poslala je K. v obálce advokátní kanceláře. Žalobce měl K. vysvětlit, že THHC-1R není omamná ani psychotropní látka, ale že S. by mohla být trestně stíhána za padělání obálky jménem advokáta. Pokud K. následně uvedl, že žalobce falšoval obálku, chtěl tím zbavit odpovědnosti za obálku sebe i S.. Žalobce uvedl, že je nelogické a pro svou složitost neuvěřitelné, že by ve věznici vyráběl obálku a propašovával ji z věznice, když mohla být vyrobena mimo věznici, zvláště když by odesílání takové obálky z věznice podléhalo vězeňské kontrole korespondence (podezřelost obálky musela být zjevná z jejího neumělého provedení). Jelikož žalobce splatil dluh K. objednávkou u G., nemohl mít proto žádný nárok k zásilce od S., kdy mu zásilka ani nebyla adresována. I kdyby tedy věznice zásilku nezachytila, žalobce by z ní nemohl mít prospěch. Žalobce zdůraznil, že z velké části se jeho výpověď shoduje s výpovědí K.. Liší-li se v určitých částech jeho verze od verze K., je závěr žalované o účelovosti (nevěrohodnosti) výpovědi žalobce nepřezkoumatelný. Žalobce uzavřel, že nebyly objasněny okolnosti přestupku a nebyla mu prokázána vina. 6. Napadené rozhodnutí žalovaná odůvodnila tím, že vina byla žalobci jednoznačně prokázána a že žalobce ve stížnosti neuvedl žádné konkrétní důkazní prostředky a omezil se na spekulace o motivech výpovědi K.. Podle žalované mohl žalobce dluh za tabák u K. splatit převodem peněz na účet družky K. S.. Namísto toho žalobce opakovaně zjišťoval a urgoval, zda již byla látka CBD s obsahem THC odeslána přítelkyni K.. K. vinu doznal a nezpochybňoval, že odeslal své družce upravenou obálku s odesílatelem advokátem a že jeho družka dle instrukcí obálku s CBD zaslala do věznice a tím se vydávala za advokáta. Tudíž tvrzení žalobce, že se K. snažil vyhnout stíhání S., a proto ho uvedl jako toho, kdo vyrobil obálku, je zcela nelogické. II. Žaloba 7. Žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. 8. Žalobce v žalobě namítal, že ač ve stížnosti podrobně odůvodnil, proč s prvoinstančním rozhodnutím nesouhlasí, v napadeném rozhodnutí žalovaná pouze uvedla spekulace o věrohodnosti tvrzení žalobce a v podstatě nereagovala na žádné argumenty uvedené žalobcem ve stížnosti. Žalobce trval na svých námitkách uvedených ve stížnosti a popřel, že by byla prokázána jeho vina a že by se stal stíhaný skutek. 9. V podání ze dne 23. 6. 2025 žalobce akcentoval, že jen poprosil svou kamarádku G., aby zakoupila legální náplň do cigarety a zaslala ji přítelkyni K. S., což není nic protiprávního. Žalobce doplnil, že mu na základě svobodného přístupu k informacím Generální ředitelství Vězeňské služby ČR sdělilo, že produkty CBD s obsahem max. 1 % THC nemůže věznice považovat za omamné a psychotropní látky, jelikož nejsou na vládním seznamu omamných a psychotropních látek – jde tedy o tzv. jinou věc, o níž ředitel rozhoduje, zda ji povolí. Žalobce uzavřel, že napadené rozhodnutí je nesprávné i proto, že CBD s obsahem do 1% THC není omamnou a psychotropní látkou. III. Vyjádření žalované k žalobě 10. Soud vyzval žalovanou k podání vyjádření k žalobě do 14. 7. 2025 výzvou ze dne 12. 6. 2025, č. j. 57 A 26/2025-7. Soud opětovně vyzval žalovanou k podání vyjádření k žalobě a k doplnění žaloby ze dne 23. 6. 2025 do 23. 7. 2025 výzvou ze dne 15. 7. 2025, č. j. 57 A 26/2025-42. Žalovaná žádné vyjádření k žalobě soudu ani na základě této opakované výzvy soudu nedoručila a v podání ze dne 16. 7. 2025 soudu znovu zaslala svá podání ze dne 18. 6. 2025 a 25. 6. 2025. Tato podání žalované však žádné vyjádření k žalobě neobsahovala, neboť se týkala jen majetkových poměrů žalobce v souvislosti s jeho osvobozením od soudního poplatku a stanoviska žalované k návrhu žalobce na vydání předběžného opatření a nařízení jednání soudu. 11. Žalovaná k výzvě soudu předložila soudu kázeňský spis žalobce, který obsahoval jen záznam o kázeňském přestupku, stížnost a prvoinstanční a napadené rozhodnutí. Správní spis neobsahoval žádné důkazy o vině žalobce. Na to byla žalovaná výslovně upozorněna soudem ve výzvě ze dne 15. 7. 2025, č. j. 57 A 26/2025-42. IV. Posouzení věci soudem 12. V souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkumná činnost soudu dále respektovala dispoziční zásadu vyjádřenou v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 in fine a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Nad rámec žalobních bodů přihlíží soud toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. 13. Pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. platí, že určení žalované strany (tj. žalova