5 Azs 98/2024 — Nejvyšší správní soud

57 A 75/2024- 67 - text  12 57 A 75/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobce: Dr. K. Č., MBA, LL.M. bytem X zastoupen JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem sídlem Malostranské náměstí 5/28, 118 00 Praha 1 proti žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Katastrální úřad pro Plzeňský kraj sídlem Radobyčická 2465/12, 301 00 Plzeň Česká republika – Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 zastoupená JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem sídlem Opletalova 1284/37, 110 00 Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm Klatovy pod sp. zn. V-2914/2024-404 o povolení vkladu vlastnického práva, takto: I. Žalovaný je povinen do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku vydat rozhodnutí o návrhu žalobce na povolení vkladu vlastnického práva v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm Klatovy pod sp. zn. V-2914/2024-404. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Petra Šťovíčka, Ph.D., advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Průběh správního řízení 1. Dne 17. 5. 2024 podal žalobce žalovanému návrh podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb. (dále jen „katastrální zákon“), jímž se domáhal povolení vkladu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí. K návrhu žalobce přiložil pravomocný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2024, č. j. 10 Co 180/2022-1747 (dále jen „Rozsudek“), jímž byl nahrazen projev vůle osoby zúčastněné na řízení (dále i jen jako „převodce“) uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu nemovitostí. 2. K návrhu žalobce žalovaný v souladu s § 64 odst. 2 správního řádu řízení o návrhu žalobce, vedené jeho Katastrálním pracovištěm Klatovy pod sp. zn. V-2914/2024-404, přerušil usnesením ze dne 27. 6. 2024. Dne 25. 7. 2024 žalovaný oznámil žalobci a převodci, že podle § 65 odst. 2 správního řádu v řízení pokračuje. 3. Žalovaný následně podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o návrhu žalobce usnesením ze dne 26. 7. 2024 přerušil do pravomocného skončení řízení o předběžné otázce vedené Nejvyšším soudem ve věci návrhu převodce na odklad právní moci Rozsudku (dále jen „Usnesení o přerušení“). Odvolání žalobce proti Usnesení o přerušení zamítl Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni rozhodnutím ze dne 19. 9. 2024, č. j. ZKI PL-O-14/593/2024-3, jímž též Usnesení o přerušení potvrdil (dále jen „Odvolací rozhodnutí“). 4. Usnesením ze dne 11. 11. 2024, č. j. ZKI PL-N-1/770/2024-3, Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni nevyhověl žádosti žalobce ze dne 24. 10. 2024 o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. II. Žaloba a další podání žalobce 5. V žalobě žalobce uvedl, že je žalovaný nečinný, neboť žalovanému již uplynula lhůta k vydání rozhodnutí. Přerušení řízení je nedůvodné, protože není předběžné otázky, jejíž vyřešení je nutné pro vydání rozhodnutí žalovaného, kdy odklad právní moci Rozsudku nemůže ovlivnit rozhodnutí žalovaného. Řízení bylo navíc zahájeno před zahájením dovolacího řízení. Žalobce poukázal na správní praxi jiných katastrálních úřadů v obdobných věcech. 6. V podání ze dne 5. 12. 2024 žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí do 15 dnů od právní moci rozsudku. 7. V podání ze dne 9. 12. 2024 žalobce poukázal na to, že o návrhu převodce na odklad právní moci Rozsudku dovolací soud dosud nerozhodl a že přerušení řízení je projevem nedostatku respektu k pravomocnému a vykonatelnému Rozsudku. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. Žalovaný popřel, že by ve věci byl nečinný. V případě, že Nejvyšší soud ČR odloží právní moc Rozsudku, nebude k okamžiku zahájení vkladového řízení smlouva uzavřena a vklad do katastru nebude lze povolit podle § 17 odst. 1 písm. b), odst. 5 katastrálního zákona. Žalovaný zdůraznil, že za řízení o předběžné otázce, na jejímž řešení závisí rozhodnutí ve věci, nepovažuje řízení o podaném dovolání, nýbrž návrh na odklad právní moci Rozsudku. 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. IV. Podání osoby zúčastněné na řízení 10. Podle osoby zúčastněné na řízení je podmínkou pro rozhodnutí žalovaného pravomocný a vykonatelný Rozsudek jakožto vkladová listina, a proto výsledek posouzení návrhu na odklad právní moci Rozsudku je pro výsledek správního řízení rozhodující. Pokud by bylo návrhu vyhověno, vkladová listina (Rozsudek) nebude mít veškeré náležitosti, aby mohla být pokladem pro zápis vlastnického práva žalobce, a žalovaný návrh žalobce zamítne. Žalovanému ani osobě zúčastněné na řízení nelze klást k tíži, že Nejvyšší soud dosud o návrhu nerozhodl. Žalobce vede se státem (osobou zúčastněnou na řízení) desítky sporů, kdy své žalobní návrhy neustále mění a bere zpět za situace, kdy mu již bylo soudem vyhověno. Tento spekulativní postup žalobce vedl Krajský soud v Plzni k tomu, že uložil žalobci úhradu nákladů soudního řízení. 11. Osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby soud žalobu žalobce zamítl, neboť žalovaný není nečinný. V. Posouzení žaloby soudem 12. Vzhledem k tomu, že oba účastníci vyjádřili s tímto postupem výslovný souhlas (žalobce v podání ze dne 5. 12. 2024 a žalovaný v podání ze dne 3. 12. 2024), rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. 13. V rámci zkoumání podmínek řízení soud zjistil, že žaloba byla podána včas podle § 80 odst. 1 s. ř. s., osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 14. Žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředek, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanovil k ochraně proti nečinnosti podle § 79 odst. 1 s. ř. s., neboť nadřízený orgán žalovaného (Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni) usnesením ze dne 11. 11. 2024, č. j. ZKI PL-N-1/770/2024-3, nevyhověl žádosti žalobce ze dne 24. 10. 2024 o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Nadřízený správní orgán žádosti žalobce podle § 80 odst. 6 věty druhé správního řádu nevyhověl a žalobce se u něj ochrany před nečinností žalovaného nedomohl. 15. Soud tedy přistoupil k věcnému posouzení žalobní argumentace, přičemž v souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Při tomto věcném posouzení soud musel posoudit, zda žalovanému ke dni vydání rozsudku uplynula lhůta k vydání rozhodnutí o návrhu žalobce. Soud musel vyřešit otázku, zda žalovaný přerušil řízení důvodně, konkrétně zda rozhodnutí dovolacího soudu o návrhu převodce na odklad právní moci Rozsudku nahrazujícího projev vůle zakládající převod vlastnického práva představuje předběžnou otázku podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu. 16. Pro posouzení běhu lhůty pro vydání rozhodnutí byly významné tyto momenty řízení žalovaného. Dne 17. 5. 2024 bylo zahájeno správní řízení podáním návrhu žalobce podle § 44 odst. 1 správního řádu. Dne 27. 6. 2024 bylo řízení přerušeno podle § 64 odst. 2 správního řádu. Dne 25. 7. 2024 se v řízení pokračovalo. Dne 26. 7. 2024 vydal žalovaný Usnesení o přerušení. 17. Podle § 65 odst. 1 správního řádu přestává běžet lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo. 18. § 65 odst. 2 správního řádu stanoví, že v řízení o žádosti přeruší správní orgán řízení na požádání žadatele; jestliže je žadatelů více, může tak učinit jen za podmínky, že s přerušením souhlasí všichni. 19. Žalovaný byl povinen podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona ve spojení s § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu rozhodnout o návrhu žalobce do 60 dnů, neboť vzhledem ke skutkovým okolnostem případu šlo o zvlášť složitý případ vkladového řízení. Složitost a nestandardnost věci vyplývala z existence předběžných opatření, jejichž důsledky si účastníci vzájemně vyjasňovali a byly i motivem pro žádost žalobce o první přerušení řízení (viz čl. 5 až 10 správního spisu). Žalovaný netvrdil, že by ve věci bylo zapotřebí provádět dožádání, zpracovávat znalecký posudek nebo doručovat písemnosti do ciziny, tudíž jiné důvody pro prodloužení třicetidenní lhůty podle § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu dány nebyly. 20. Žalovaný vedl řízení od 17. 5. 2024 do 26. 6. 2024, kdy dne 27. 6. 2024 řízení poprvé přerušil. Žalovaný tedy do prvního přerušení vedl řízení 40 dnů [srov. § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu]. Od 27. 6. 2024, kdy žalovaný řízení poprvé přerušil, aniž žalobce sporuje zákonnost tohoto prvního přerušení, žalovanému lhůta pro vydání rozhodnutí přestala běžet. Jestliže k přerušení řízení dochází z důvodů vymezených v § 64 odst. 1 správního řádu, lhůta se staví již ode dne, kdy takový důvod nastal. Naopak v situaci, kdy je řízení přeruše