9 As 80/2007 — Nejvyšší správní soud

59 A 103/2013- 205 - text Pokračování 13 59A 103/2013 59A 103/2013-205 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobkyně: Ing. J.R., bytem XX, adresa pro doručování XX, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) XX, a. s. se sídlem XX , zastoupené Mgr. Zuzanou Kučerovou, XX, III) XX, bytem XX, IV) XX, bytem XX, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. OÚPSŘ 213/2013-330-rozh., takto: I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. OÚPSŘ 213/2013-330-rozh. se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobám na řízení zúčastněným se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Liberec, stavebního úřadu (dále jen ,,stavební úřad“) ze dne 18. 3. 2013, č. j. SURR/7130/107046/12-Ře, CJ MML 041705/13, kterým bylo k žádosti právnické osoby společnosti XX. (dále též jen ,,stavebník“) vydáno stavební povolení na stavbu nového bytového domu, ulice XX na pozemcích p. č. XX, XX, XX, XX, XX, vše v k. ú. a obci Liberec. Žalobkyně v žalobě nejprve namítá, že napadené rozhodnutí neobsahuje základní náležitosti, což způsobuje jeho nezákonnost, eventuálně nicotnost. Napadené rozhodnutí není označeno číslem jednacím, čímž postrádá zákonem předepsanou originalitu a odlišnost od dalších rozhodnutí. Neobsahuje ani jméno, příjmení, funkci, nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen ,,správní řád“), ani jiný zákonný předpis nepřipouští, aby rozhodnutí byla platně podepsána v zastoupení. V důsledku chybějících údajů není žalobkyně schopna přesně identifikovat žalobou napadené rozhodnutí ani osobu, která rozhodnutí vydala. Žalobkyně také namítá, že ve výroku napadeného rozhodnutí chybí odkaz na hmotněprávní předpisy, dle kterých bylo rozhodováno. Tato skutečnost žalobkyni brání přesně cílit žalobní námitky. Žalovaný neměl dle žalobkyně o odvolání vůbec rozhodovat, neboť současně probíhalo před krajským soudem odvolací řízení o určení vlastnictví k pozemkům, na nichž má být stavba realizována. Správně měl proto postupovat v intencích § 57 odst. 2 a § 64 správního řádu a řízení přerušit. Žalobkyně dále namítá vady řízení před orgánem prvního stupně. Konstatuje, že žádost o vydání stavebního povolení ze dne 6. 8. 2012 byla podána fyzickou osobou panem J.T.. K žádosti nebyla přiložena plná moc, kterou by obchodní společnost XX. zmocnila fyzickou osobu pana J.T. k zastupování ve věci podání žádosti o vydání stavebního povolení. Naopak u žádosti o stavební povolení se nachází plná moc ze dne 6. 8. 2012 udělená společností XX. obchodní společnosti XX, spol. s. r. o. jednající Ing. J.N.. Stavební úřad dle názoru žalobkyně pochybil, když akceptoval žádost o stavební povolení podanou osobou k tomu nezmocněnou a nezabýval se rozporem mezi zástupcem uvedeným v žádosti a obsahem přiložené plné moci k této žádosti. Žalobkyně dále namítá, že účastníkům řízení nebylo umožněno, aby se ve lhůtě do 12. 2. 2013, kterou jim stavební úřad stanovil, seznámili se všemi relevantními podklady, neboť k tomuto datu nebyly podklady pro stavební řízení kompletní. Žalobkyně konečně tvrdí, že jí nebylo umožněno nahlížet do správního spisu a pořídit kopii projektové dokumentace. Žalobkyně tak nemohla doplnit své odvolací námitky, zejména co do obsahu projektové dokumentace. Žalovanému žalobkyně vytýká, že chybně vyřídil námitky, které směřovaly do porušování právních předpisů upravujících nakládání s odpady. V této souvislosti také namítá porušení zásady projednací v odvolacím řízení, neboť žalovaný v jeho průběhu zjišťoval důkazní prostředky, které hodnotil, avšak žalobkyni ani ostatní účastníky řízení o nich neinformoval. Žalobkyně zdůrazňuje, že k bouracím pracím Tesco domu nebyl stavebník oprávněn. V další části žaloby žalobkyně uvádí, že se žalovaný fakticky nezabýval její odvolací námitkou, že dojde k porušení kořenového systému jírovce maďalu. Žalobkyně tvrdí, že kořenový systém bude dotčen nejen u jírovce maďalu, ale i borovice a platanu na pozemku p. č. XX. Souhrnné vyjádření Magistrátu města Liberec, odboru životního prostředí ze dne 19. 10. 2012, na které žalovaný odkazuje, se tímto stromem nezabývá a neobsahuje žádnou zmínku ani o jiných vzrostlých stromech. Podmínky, které byly tímto závazným stanoviskem pro stavební práce v blízkosti dřevin stanoveny, neumožňují stavbu provést. Žalobkyně považuje za velmi pravděpodobné, že podmínky stanovené ve stavebním povolení stavebníkem nebudou dodržovány. Žalobkyně nesouhlasí ani s tvrzením Magistrátu města Liberec, odboru životního prostředí, obsaženém v rozhodnutí ze dne 18. 10. 2012, že bříza a křoví pámelníku, které mají být pokáceny, se vyznačují nízkou estetickou hodnotou, zhoršeným zdravotním stavem a ustupující vitalitou. Co se týče povinnosti náhradní výsadby, žalobkyně namítá, že výsadba je plánovaná v místě, kde dosud vzrostlá zeleň nebyla, v důsledku čehož dojde k dalšímu zaclonění jejího balkónu a oken. Žalobkyně proto s takovou výsadbou nesouhlasí a zdůrazňuje, že výsadba nové vzrostlé zeleně nebyla zakomponována do studie oslunění. Žalobkyně namítá, že z napadeného rozhodnutí také není seznatelné, jak byla vypořádána odvolací námitka, ve které upozorňovala na to, že bude obtěžována neúměrným hlukem ze stavby a následně i hlukem, který způsobí pohyb výrazně vyššího počtu osob a aut zajíždějících jak do bytového domu, tak na jeho přilehlá parkoviště. Stavebním povolením nebyly stavebníkovi dány žádné podmínky ohledně hluku v době výstavby. Stanovisko Krajské hygienické stanice ze dne 29. 8. 2012 je nekompletní, protože se vůbec nezabývá vlivem hluku z automobilů a provozu novostavby bytového domu a neřeší pohodu bydlení vlastníků okolních bytů s okny do vnitrobloku. Žalobkyně konstatuje, že novostavbou bude rušena i za tmy, neboť dojde k nadměrnému osvětlení příjezdových komunikací veřejným osvětlením a projíždějícími auty. Stanovisko orgánu životního prostředí problematiku zvýšeného světla v noci a jeho vliv na okna obytných místností a tím na pohodu bydlení žalobkyně zcela pominulo. V další žalobní námitce žalobkyně namítá, že nebyla řádně projednána její námitka ohledně nedostatečného statického zabezpečení garáže v jejím vlastnictví na parcele p. č. 944/4. Žalobkyně tvrdí, že garáž bude zamýšlenou výstavbou narušena, a to jak staticky, tak i zvýšeným průsakem dešťové vody. Žalovaný dle žalobkyně omezil svou argumentaci v napadeném rozhodnutí na hlavní stavbu – bytový dům, nevyjádřil se však k drobným stavbám, které na statiku garáže také mohou mít vliv. Žalobkyně také namítá, že v projektové dokumentaci k územnímu řízení bylo plánováno vytápění novostavby geotermálními čerpadly a nikoli plynovými kotli. Stanovisko Magistrátu města Liberec, odboru životního prostředí ze dne 19. 10. 2012 považuje žalobkyně za nedostačující s ohledem na to, že instalací plynových kotlů dojde ke vzniku nového zdroje znečištění a tím ke zvýšení poletavého prachu. Ve stanovisku také chybí vyjádření ke zvýšenému pohybu aut v předmětné lokalitě z hlediska ochrany ovzduší. Žalobkyně poukazuje na to, že nejen hlukem, ale i výfukovými plyny projíždějících automobilů za účelem parkování bude dotčeno její právo na pohodu bydlení a čisté ovzduší. V další části žaloby žalobkyně opakuje žalobní námitky, které vznesla již v žalobě proti rozhodnutí o umístění předmětné stavby, konkrétně námitky týkající se nedostatečného oslunění jejího bytu a balkónu, nedodržení vzájemných odstupů staveb a nerespektování urbanistického a architektonického charakteru lokality, kde má stavba vzniknout. Žalobkyně je přesvědčena, že správní orgány měly také řádně vyšetřit, zda se v okolí domu nenachází tajný kryt vystavený gestapem, na jehož existenci poukazovala v odvolání. Namítá, že k této otázce žalovaný v průběhu odvolacího řízení shromažďoval důkazní prostředky, se kterými však žalobkyni ani další účastníky řízení neseznámil. Žalobkyně konečně namítá, že žádost o stavební povolení ze dne 6. 8. 2012 byla podána pro novostavbu bytového domu s 27 bytovými jednotkami. Stavební povolení však bylo vydáno na stavbu s celkem 28 byty. Je zde tedy rozpor mezi obsahem žádosti a stavebním povolením. K podané žalobě se písemně vyjádřil žalovaný, který odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný dále konstatoval, že napadené rozhodnutí má předepsanou originalitu a odlišnost od dalších písemností, založených ve spise, neboť je opatřeno jak číslem spisu (213/2013-330-rozh.), tak číslem jednacím (KULBP00FOCB5). Rozhodnutí je podepsáno oprávněnou úřed