2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

15 A 12/2016- 157 - text  19 15 A 12/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobce: Mgr. J. B., narozený „X“, sídlem „X“, zastoupený JUDr. Richardem Wagnerem, advokátem, sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, sídlem Květná 504/15, 603 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2015, č. j. SZPI/AG540-31/2014, takto: I. Rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 2. 11. 2015, č. j. SZPI/AG540-31/2014, a rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem, ze dne 3. 6. 2015, č. j. SZPI/AG540-28/2014, se pro vadu řízení zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 456 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2015, č. j. SZPI/AG540-31/2014, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 3. 6. 2015, č. j. SZPI/AG540-28/2014. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně podle § 17 odst. 3 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“), uložil žalobci pokutu 250 000 Kč za správní delikt, kterého se žalobce dopustil ve své provozovně Ohrazenice 228, 511 01 Turnov, tím, že dne 17. 2. 2014 uváděl na trh potravinu škodlivou pro zdraví – AMIX GuggulLean, šarže L106#010813, celkem 711 kusů PET dóz o obsahu 90 kapslí, v jejímž vzorku bylo analýzou zjištěno 5,57 mg/kg látky 1-dehydroandrostenedion a 754,7 mg/kg látky progesterone, a z důvodu výskytu těchto látek nebyla tato potravina bezpečná. Tím žalobce porušil čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 178/2002“), v návaznosti na čl. 14 odst. 2 písm. a) téhož nařízení a ve smyslu čl. 14 odst. 4 písm. a), b) téhož nařízení, a naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách. Správní orgán prvního stupně současně uložil žalobci povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru 1 660 Kč podle § 3 odst. 6 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 146/2002 Sb.“), a náklady řízení 1 000 Kč podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce se v žalobě zároveň domáhal toho, aby soud zrušil také rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce předeslal, že přítomnost detekovaných hormonů byla způsobena použitím suroviny Guggul Dry Extract Powder 3%, tvořené extraktem z tzv. guggulové gumy, přírodní pryskyřice z rostliny Commiphora mukul. Detekované hormony jsou přirozenou součástí této gumy, tudíž se jedná o přírodní hormony rostlinného původu. Žalobce nakoupil uvedenou surovinu od zavedeného dodavatele Chemopharma Vídeň, s. r. o., (dále jen „Chemopharma“). Tento dodavatel či jeho sesterské společnosti dodávají surovinu na trh v mnoha státech Evropské unie i v zámoří, aniž by ve vztahu k jakékoli její šarži byly ze strany celních či zahraničních dozorových orgánů uplatněny výhrady. Žalobce podotkl, že použitá surovina byla do České republiky řádně dovezena, proclena a ze strany dodavatele certifikována jako nezávadná surovina určená pro další zpracování v potravinářském průmyslu. Podle žalobce neexistovalo v době dodání suroviny žádné podezření, že by mohla obsahovat hormony. Žalobce zdůraznil, že s ohledem na zásadu materiální pravdy a zásadu vyhledávací, jimiž je správní trestání ovládáno, bylo povinností správních orgánů vyhledat a posoudit všechny relevantní skutečnosti. Navíc žalobce správní orgány na řadu těchto skutečností upozornil a na další poukazovali účastníci dalších řízení týkajících se výrobků, pro jejichž výrobu byl použit extrakt z guggulové gumy (např. řízení vedené se společností MEGA – PRO, s. r. o.). Žalovaná byla podle žalobce obeznámena i s vědeckými studiemi a odbornými posudky osvědčujícími níže uvedené skutečnosti. 3. Podle žalobce k tomu, aby mohl být shledán vinným ze správního deliktu spočívajícího v porušení čl. 14 odst. 1 nařízení č. 178/2002 v návaznosti na čl. 14 odst. 2 písm. a) a ve smyslu čl. 14 odst. 4 písm. a) a b) téhož nařízení, bylo třeba bez důvodných pochybností prokázat, že konzumace dotčeného výrobku reálně může mít škodlivé účinky na lidské zdraví. To znamená, zda je v důsledku přítomnosti detekovaných hormonů pravděpodobné, že konzumace daného výrobku bude mít okamžité nebo dlouhodobé škodlivé účinky na zdraví konzumenta či dalších generací nebo kumulativní toxické účinky. Podle žalobce je přitom třeba vycházet z obvyklé spotřeby výrobku, tj. z doporučeného dávkování, a současně zohlednit míru odpovědnosti žalobce za případný škodlivý účinek jeho výrobku, protože ačkoli je jeho odpovědnost koncipována jako objektivní, není bezbřehá. 4. Žalobce uvedl, že rostlina Commiphora mukul, její pryskyřice či výtažek z ní, ze kterého byla vyrobena surovina Guggul Dry Extract Powder 3%, nejsou uvedeny na seznamu rostlin a dalších látek, jejichž použití je při výrobě doplňků stravy zakázáno. Předmětný seznam je součástí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 225/2008 Sb.“). Rovněž v evropském kontextu se podle žalobce jedná o látky pro použití v doplňcích stravy povolené. Zmíněná rostlina ani extrakty z ní vyrobené nejsou vedeny na indexu nepovolených rostlin či nepovolených aktivních substancí z nich (The International Plant Index), z něhož vychází European Food Safety Authority, ani na žádném jiném indexu této organizace určující, které rostliny, části rostlin či v nich obsažené substance mohou být pro lidskou spotřebu toxické, psychotropní, způsobující závislost, apod. Ve vztahu k jednotlivým detekovaným hormonům žalobce zdůraznil, že jejich výskyt v potravinách není žádným právním předpisem obecně zakázán, jakkoli je opačný závěr v napadeném rozhodnutí mnohdy implikován. Podle žalobce neexistuje žádná právní norma, z níž by vyplývala nulová tolerance výskytu uvedených hormonů v doplňcích stravy či potravinách obecně, a na základě které by bylo možné dovozovat, že výrobek obsahující tyto hormony je bez dalšího škodlivý pro zdraví. Dodal, že požadavek na nulový výskyt hormonů v potravinách by byl zcela neudržitelný, neboť detekované hormony se z řady důvodů v potravinách běžně vyskytují (např. ve vejcích, v mase či v kohoutkové vodě, jak dokládá studie od Frédérique Courant) a jejich výskytu nelze zabránit. Odvození absolutního zákazu výskytu látky boldion v potravinách z nařízení vlády č. 454/2009 Sb. žalobce označil za zcela nesprávnou aplikaci tohoto předpisu. 5. Podle žalobce nelze na škodlivost dotčeného výrobku usuzovat ani na základě použité suroviny, ani na základě pouhého výskytu detekovaných hormonů, ale je třeba hodnotit, zda je tento výskyt s přihlédnutím ke zjištěným koncentracím a předpokládané konzumaci škodlivý. Žalobce zdůraznil, že denní dávka dotčeného výrobku obsahovala podle zjištění správních orgánů přibližně 0,01 mg boldionu a 1,6 mg progesteronu. Účinná denní dávka každého z detekovaných hormonů, z níž vycházela i žalovaná, se pohybuje v rozmezí 100 až 300 mg. Z porovnání účinné dávky s obsahem hormonů v jedné denní dávce je podle žalobce zřejmé, že konzumace doporučené dávky dotčeného výrobku nemůže založit účinky na lidské zdraví. Účinných hodnot by nebylo dosaženo ani v případě, že by spotřebitel v rozporu s doporučeným dávkováním zkonzumoval celé balení výrobku najednou. Žalobce podotkl, že detekované hormony se v organismu nekumulují (oproti např. těžkým kovům) a jejich hladina v relativně krátké době po užití klesá na původní úroveň. Konzumace hormonů tedy nevede k ukládání v tukových či jiných tkáních a k udržování jejich požadované hladiny je třeba hormony průběžně dodávat. Žalobce poznamenal, že tento princip je i neodborníkům znám z běžného života v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce. Žalobce dodal, že progesteron je hormonem tělu vlastn