4 As 13/2010 — Nejvyšší správní soud

59 A 57/2019- 50 - text  59 A 57/2019 - 50 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Hany Ptáčkové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: XX bytem S. 96, Č. L. proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 zastoupen advokátem advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o. Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2019, č. j. SPU 182746/2019 takto: I. Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 6. 5. 2019, č. j. SPU 182746/2019, a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Liberecký kraj ze dne 16. 4. 2019, č. j. SPU 159702/2019, se zrušují. II. Povinnému Státnímu pozemkovému úřadu – Krajskému pozemkového úřadu pro Liberecký kraj se nařizuje, aby žalobci poskytl znalecký posudek znalce Ing. M. B. číslo x ze dne 31. 1. 2019, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Liberecký kraj (dále jen „KPÚ“) ze dne 16. 4. 2019, č. j. SPU 159702/2019. Prvostupňovým rozhodnutím KPÚ odmítnul žalobci poskytnout jím požadované informace na základě § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 2. Žádostí ze dne 22. 3. 2019 žalobce po KPÚ požadoval podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout informace v podobě 2 znaleckých posudků, konkrétně znaleckého posudku, který měl být vyhotoven podle článku 9. 7. smlouvy o dílo č. 227-2015-541101 mezi žalovaným a společností XX na zpracování komplexních pozemkových úprav v k. ú. XX a znaleckého posudku, který měl být vyhotoven podle článku 9. 7. smlouvy o dílo SPU XX mezi žalovaným a společností XX na zpracování komplexních pozemkových úprav v k. ú. XX. 3. Rozhodnutím ze dne 16. 4. 2019 KPÚ odmítnul vyhovět žalobcově žádosti podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. KPÚ poukázal na relevantní ustanovení smlouvy o dílo, podle níž měl být znalecký posudek vypracován k posouzení finanční hodnoty díla provedeného společností XX (nyní XX v likvidaci), za situace, kterou smlouva o dílo předpokládala, tedy že nebude shoda na finanční hodnotě díla a posouzení jeho využitelnosti. KPÚ zdůvodnil aplikaci § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím tím, že jde o informaci, která se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům povinného subjektu. Přitom poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2013, č. j. 10 A 251/2011-38, podle kterého jsou vnitřními pokyny postupy, které se projeví výhradně uvnitř úřadu a nemají žádný výstup navenek a nikterak nedopadají do práv a právem chráněných zájmů osob stojících mimo úřad. Na základě svého správního uvážení KPÚ konstatoval, že odmítnutí žádosti je nezbytné z důvodu ochrany procesů, postupů a v důsledku toho i ochrany majetku žalovaného jako organizací složky státu, a dále že požadovaná informace žalobci nijak neusnadňuje realizaci jeho práv. 4. Odvolání, které žalobce proti rozhodnutí KPÚ podal, žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 5. 2019 zamítnul a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný především nesouhlasil s tím, že by bylo prvostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelné. Konstatoval, že KPÚ správně a analogicky aplikoval závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2013, č. j. 10 A 251/2011-38, a správně požadované znalecké posudky posoudil jako výlučně vztahující se k vnitřním pokynům KPÚ. KPÚ také pečlivě uvážil, že má požadovaný dokument zásadní úlohu pro další interní postup KPÚ vzhledem ke smluvnímu vztahu. Žalovaný upozornil na skutečnost, že posudek byl vyhotoven k jeho podnětu a slouží k účelům naplňujícím charakteristiku vnitřního pokynu, obsahově se týká informace o stavu prací provedených na základě smlouvy o dílo a jejich hodnotě a využitelnosti ke dni odstoupení od dané smlouvy. Podle této smlouvy měl zhotovitel objednateli předat dílo spočívající v provedení geodetických prací pro komplexní pozemkové úpravy v k. ú. XX a k. ú. XX. Zhodnocení stavu komplexních pozemkových úprav je pro žalovaného zásadní informací, která dále ovlivňuje jeho vnitřní mechanismy. Na podporu své argumentace žalovaný odkázal na č. IX v bodě 9. 7. smlouvy o dílo, podle kterého je žalovaný jako objednatel příslušný k objednání znaleckého posudku a i k úhradě jeho ceny. Žalovaný dospěl k závěru, že důvod pro odmítnutí poskytnutí informace byl KPÚ aplikován správně, protože se v dané právní věci jedná o dokument mající povahu vnitřního pokynu, který nemá vliv na subjekty stojící vně KPÚ a odmítnutí informace tedy převážilo nad právem na informace. Porušení zásady ochrany dobré víry a předvídatelnosti rozhodování KPÚ žalovaný také neshledal, jelikož znalecké posudky, které byly v minulosti poskytnuty a kterými žalobce argumentoval, byly vypracovány za zcela jiným účelem. II. Žaloba 5. Ve včasné žalobě žalobce předně namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřuje v nedostatečném zdůvodnění odmítnutí požadovaných informací podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. 6. Žalobce dále KPÚ a žalovanému vytýkal nesprávné posouzení neurčitého právního pojmu vnitřní pokyn. Právní zájem na poskytnutí požadovaných informací žalobce zdůvodnil tím, že ze znaleckých posudků by mohly vyplývat skutečnosti, které budou poukazovat na nezákonný postup správních orgánů (např. Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, samotného KPÚ), a skutečnosti, které by mohly mít právní dopad na žalobcovo jednání vůči společnosti XX, v likvidaci. Žalobce opětovně namítal nedostatečné odůvodnění rozhodnutí, které je dle judikatury Nejvyššího správního soudu důvodem k jeho zrušení. 7. KPÚ podle žalobce také porušil zásadu ochrany dobré víry a předvídatelnosti správních rozhodnutí. Poskytování znaleckých posudků na základě vyžádání podle zákona o svobodném přístupu k informacím je běžnou prací orgánů státní správy. Žalobce soudu označil písemnosti, kterými KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žadatelům informace včetně znaleckých posudků poskytl. 8. Žalobce zdůraznil, že znalecký posudek je důkazním prostředkem, vyhotovuje se podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, náležitosti stanoví prováděcí vyhláška, a nejedná se tedy o vnitřní pokyn žalovaného, který by byl určen jen dovnitř jeho úřadu. Žalobce odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, č. j. 4 As 13/2010-82, podle kterého by argumentace žalovaného absurdně znamenala, že poskytnout informace vypracované na základě vnitřního pokynu či personálního předpisu by bylo možné vždy odmítnout podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. 9. Žalovaný podle žalobce odmítnul poskytnout informace z jiného důvodu, než bylo uvedeno ve výroku rozhodnutí. Důvody uvedené v odůvodnění, tedy, že poskytnutá informace neusnadňuje realizaci práv žalobce a naopak by její poskytnutí mohlo poškodit zájmy povinného subjektu, potažmo veřejnosti, a že tedy odmítnutí je nezbytné z důvodu ochrany procesů, postupů a v důsledku ochrany majetku žalovaného, jsou z hlediska zákona neakceptovatelné. Žalobce v tomto směru citoval závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2017, č. j. 1 As 120/21017-37. Výrok rozhodnutí pak neodpovídá jeho odůvodnění. S ohledem na skutečný důvod neposkytnutí informací je zřejmé, že žalovaný překročil meze správního uvážení a rozhodnutí je nezákonné, jak vyplývá z argumentace v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2017, č. j. 1 As 120/2017-41. 10. Nakonec žalobce zdůraznil, že právo na informace je upraveno na ústavní úrovni a omezení přístupu k informacím je třeba vykládat restriktivně, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 9. 2017, č. j. 8 As 75/2017-35. Skutečné důvody žalovaného pro odmítnutí poskytnout žalobci znalecké posudky stanovené ochraně nesvědčí. Žalovaný za ně uhradil 75 000 Kč a není jasné, jak je chce využít, což vede k podezření, že prostředky nebyly vynaloženy účelně. Již dříve se žalovaný snažil informace zatajovat, když pro jejich neposkytnutí uváděl jiné důvody, jak plyne z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2017, č. j. 6 A 246/2013-59, jímž bylo žalovanému nařízeno poskytnout znalecké posudky. K závěrům, podle nichž nejsou důvody žadatele o informaci relevantní, žalobce také odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2008, č. j. 8 As 57/2006-70. Seznámit se se znaleckými posudky žalobce chce, protože provedl pro zpracovatele komplexních pozemkových úprav ocenění ve sm