§ 11 zákon o znalcích a tlumočnících – Znalec (tlumočník) nesmí podat posudek (provést tlumočnický úkon)
Zákon o znalcích a tlumočnících · 36/1967 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 11 zákona o znalcích a tlumočnících stanoví, že znalec nebo tlumočník nesmí podat posudek či provést tlumočnický úkon, pokud existuje pochybnost o jeho nepodjatosti, a upravuje postup v případě zjištění takové skutečnosti. Znalec nebo tlumočník musí odmítnout práci, pokud by jeho vztah k věci, orgánům řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům mohl vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti. (§ 11 zákona č. 36/1967 Sb., zákon o znalcích a tlumočnících, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…se znalec (tlumočník) dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně“
- Judikatura: na § 11 odkazuje 78 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 36/1967 Sb.
(1) Znalec (tlumočník) nesmí podat posudek (provést tlumočnický úkon), jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti.
(2) Jakmile se znalec (tlumočník) dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda znalec (tlumočník) je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku (tlumočnický úkon) ustanovil.
(3) O tom, kdy znalec (tlumočník) může odepřít podání posudku (překladu) a kdy mu nemůže být podání posudku (překladu) uloženo, platí pro jednotlivé druhy řízení obdobně ustanovení o svědcích.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Znalec nebo tlumočník musí odmítnout práci, pokud by jeho vztah k věci, orgánům řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům mohl vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti.
- Pokud se znalec nebo tlumočník dozví o okolnostech, které ho vylučují z podání posudku, musí to neprodleně oznámit. Stejnou povinnost mají i účastníci řízení.
- O tom, zda je znalec nebo tlumočník vyloučen, rozhoduje orgán, který ho pro daný úkon ustanovil.
- Možnost znalce nebo tlumočníka odmítnout podání posudku (překladu) nebo situace, kdy mu nemůže být uloženo, se řídí obdobně pravidly pro svědky v daném typu řízení.
Na co si dát pozor
- Znalec (tlumočník) má povinnost sám posoudit svou nepodjatost a v případě pochybností odmítnout úkon.
- Účastníci řízení mají také povinnost oznámit skutečnosti, které by mohly vést k vyloučení znalce (tlumočníka).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 11
Jak soudy aplikují § 11
Dle konstantní judikatury dovolacího soudu je znalec vyloučen z podání znaleckého posudku, jestliže je podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, respektive § 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (a též podle § 14 odst. 1 ve spojení s § 17 o. s. ř.) důvod pochybovat o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, případně k orgánům provádějícím řízení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 32 …
Nad rámec uvedeného lze dodat, že otázkou podjatosti znalce podle § 11 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, účinného do 31. 12. 2020 (v době vypracování znaleckého posudku Pražskou znaleckou kanceláří, s. r. o. z 31. 1. 2017 a jejího dodatku ze 4. 4. 2017), dále jen „zákon o znalcích“, a § 15a odst. 1 a 3 a § 17 o. s. ř. se Nejvyšší soud zabýval např. v rozsudku ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 109/2014.
Podle konstantní judikatury dovolacího soudu je znalec vyloučen z podání znaleckého posudku, jestliže je podle § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, respektive § 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (a též podle § 14 odst. 1 ve spojení s § 17 o. s. ř.) důvod pochybovat o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, případně k orgánům provádějícím řízení (srov. …