7 As 26/2007 — Nejvyšší správní soud

15 A 257/2017- 61 - text  14 15 A 257/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Daniely Menclové ve věci žalobkyně: Sedlecký kaolin a. s., IČO 635 09 911, sídlem Božičany 167, 362 25 Božičany, zastoupená advokátkou Mgr. Ing. Janou Krupičkovou, sídlem Divadelní 3/a, 301 00 Plzeň, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2017, č. j. SPU 321285/2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím své právní zástupkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Státního pozemkového úřadu ze dne 21. 7. 2017, č. j. SPU 321285/2017, jímž bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto jako opožděné odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Ústecký kraj, (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 25. 4. 2016, č. j. SPU 209574/2016, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav s rekonstrukcí přídělů v k. ú. Nepomyšl a na částech k. ú. Chmelištná a k. ú. Podbořanský Rohozec. 2. Žalobkyně současně žádala soud, aby žalovanému uložil nahradit jí náklady řízení. Žaloba 3. V podané žalobě žalobkyně nejprve konstatovala, že správní orgán prvního stupně zahájil veřejnou vyhláškou ze dne 18. 4. 2012, č. j. 13/2012-KPÚ201/2012/JF řízení ve věci návrhu komplexních pozemkových úprav s rekonstrukcí přídělů v katastrálním území Nepomyšl a na částech katastrálního území Chmelištná a Podbořanský Rohozec. Žalobkyně byla účastníkem tohoto řízení. Její účastenství bylo odvislé od dotčenosti jejích práv, a to za prvé jako vlastníka pozemků p. č. 2845/12, p. č. 2850/1, p. č. 2850/2, p. č. 2853/1 a dalších v k. ú. Nepomyšl, za druhé jako organizace pověřené ochranou výhradního ložiska v chráněném ložiskovém území Nepomyšl (dále jen „CHLÚ Nepomyšl“), za třetí jako organizace mající přednostní právo koupě či nájmu pozemků ve vlastnictví státu v CHLÚ a dobývacím prostoru a za čtvrté jako strana nájemního vztahu k pozemkům v současné době označeným p. č. 3677 a p. č. 3676 v k. ú. Nepomyšl. K posledně uvedenému žalobkyně poukázala na to, že pozemky p. č. 3677 a p. č. 3676 byly původně součástí pozemku p. č. 1554/8 v k. ú. Nepomyšl, který byl ve vlastnictví České republiky, která dne 19. 12. 2012 s žalobkyní uzavřela nájemní smlouvu. Tato byla původně uzavírána Pozemkovým fondem České republiky, a následně přešla na příslušný pozemkový úřad. Dne 15. 7. 2016 byla uzavřená nová nájemní smlouva. Rozsah dotčenosti těchto práv žalobkyně byl žalovanému znám z jeho úřední činnosti. Tato skutečnost je zřejmá z údajů z katastru nemovitostí, rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru, které žalovaný obdržel, a z nájemních smluv uzavřených s žalovaným, anebo s jeho právním předchůdcem. Podle žalobkyně nelze opomenout ani veřejné přístupné informace jako územní plány obcí, územně analytické podklady, surovinový informační systém České geologické služby. Nadto rozsah účastenství a práv žalobkyně v řízení potvrdil i žalovaný, když na straně 4 napadeného rozhodnutí uvedl, že správní orgán prvního stupně přistupoval k žalobkyni nejen jako k vlastníkovi pozemků, ale také jako k dotčené organizaci, a to analogicky ve smyslu § 6 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“). 4. Dále žalobkyně uvedla, že správní orgán prvního stupně vydal dne 25. 4. 2016 prvostupňové rozhodnutí, které jí bylo doručeno dne 2. 5. 2016, a to i s písemnou a grafickou částí, ve smyslu § 11 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách. Tato grafická a písemná část se ovšem týkala pouze pozemků, jenž byly ve vlastnictví žalobkyně. K rozhodnutí nebyla připojena ta písemná a grafická část týkající se pozemků v CHLÚ Nepomyšl, dobývacího prostoru Nepomyšl I (dále jen „DP Nepomyšl I“) a pozemků, k nimž měla žalobkyně vztah na základě uzavřené nájemní smlouvy. 5. Prvostupňové rozhodnutí se všemi náležitostmi, tj. i s písemnou a grafickou částí zahrnující veškeré pozemky, které jsou ve vlastnictví žalobkyně a i ty, k nimž se vážou jiná věcná práva, žalobkyně, obdržela až dne 10. 4. 2017, a to na základě své žádosti. Po prostudování rozhodnutí se všemi jeho náležitostmi žalobkyně zjistila, že jím bylo zasaženo do jejích práv ve větším rozsahu, než původně předpokládala a tedy dne 24. 4. 2017 podala proti uvedenému rozhodnutí odvolání. 6. S ohledem na shora uvedené žalobkyně namítala, že jí nebylo prvostupňové rozhodnutí doručeno v rozsahu, který se jí dotýká. Byla přesvědčena, že teprve až doručením zbylé části předmětného rozhodnutí dne 10. 4. 2017 došlo k úplnému doručení prvostupňového rozhodnutí. Pouze obě rozhodnutí společně, tj. prvostupňové rozhodnutí ze dne 2. 5. 2016 a prvostupňové rozhodnutí doručené žalobkyni dne 10. 4. 2017 se všemi náležitostmi podle žalobkyně naplňují požadavek § 11 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách, podle kterého platí, že z náležitostí návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkovi řízení připojí jen ta písemná a grafická část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. 7. Žalobkyně namítala, že k dotčenosti všech jejích práv došlo až dne 10. 4. 2017, a tudíž jí podané odvolání bylo podáno v době, kdy ještě marně neuplynula zákonná lhůta pro podání řádného opravného prostředku. 8. K samotnému prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně uvedla, že bylo přijaté v rozporu s veřejným zájmem, když jím byly převedeny pozemky v CHLÚ Nepomyšl a DP Nepomyšl I jiným fyzickým a právnickým osobám než organizací oprávněné dobývat výhradní ložisko ve vlastnictví státu. Tím došlo k porušení veřejného zájmu na hospodárném vydobytí výhradního ložiska. K tomu žalobkyně poukázala na znění § 20 odst. 1 a 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, (dále jen „horní zákon“), ve kterém je mimo jiné právě vyjádřen předmětný veřejný zájem, stejně tak jako v § 6 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách. Řešení je i v rozporu s předchozím jednáním pozemkového úřadu, který s žalobkyní uzavřel nájemní smlouvu dne 19. 12. 2012 a dne 15. 7. 2016 za účelem těžby a zpracování bentonitu. 9. Žalobkyně zcela legitimně očekávala, že žalovaný i nadále bude přijímat řešení ve veřejném zájmu a od doby uzavření nájemních smluv činila kroky a vynaložila finanční prostředky k otevření ložiska. O uvedeném svědčí i rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého ze dne 23. 3. 2016, č. j. SBS 26325/2015/OBÚ-01/15, kterým byl stanoven DP Nepomyšl I. Předmětné rozhodnutí bylo žalovanému doručeno ještě před vydáním prvostupňového rozhodnutí. Uvedená skutečnost mu tedy byla známá z úřední činnosti, přesto napadeným rozhodnutím zmařil možnost pokračovat v navazujícím řízení. 10. Dále žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí. 11. Nepřezkoumatelnost žalobkyně spatřovala především ve skutečnosti, že z žádné z žalovaným uvedených skutečností a důkazů nevyplývá, že by žalobkyně podala odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí opožděně. Vůbec se nezabýval námitkou žalobkyně, že jí bylo rozhodnutí řádně doručeno (plném rozsahu dotčenosti jejích práv) až dne 10. 4. 2017 a lhůta pro odvolání jí tak neuplynula a odvolání bylo podáno včas. 12. Žalobkyně rovněž poukazovala na znění § 50 odst. 2 správního řádu, ze kterého plyne, že podklady pro rozhodnutí opatřuje správní orgán. Správní orgán prvního stupně ve svém rozhodnutí konstatoval, že v souladu s § 6 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách vyrozuměl pozemkový úřad dopisem ze dne 8. 6. 2012, rovněž dotčené správní úřady a orgány a vyžádal si od nich stanovení podmínek k ochraně zájmů podle zvláštních předpisů. Podle žalobce samotné rozhodnutí postrádá další relevantní podklady, na jejichž základě správní orgán rozhodoval. Konkrétně od jakých dotčených správních úřadů a orgánů si stanovení podmínek k ochraně zájmů vyžádal a s jakým výsledkem. Nelze přezkoumat, zda se správní orgán veřejným zájmem ochrany a hospodárným vydobytím výhradního ložiska vůbec zabýval a s jakým výsledkem a zda zohlednil CHLÚ Nepomyšl. Z tohoto podhledu je tedy prvostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelné. 13. Obdobně to platí i o žalobou napadeném rozhodnutí. Je z něj zřejmé, že se žalovaný námitkou ohledně rozporu prvostupňového rozhodnutí s veřejným zájmem vůbec nezabýval. S obdobnou stručností se zabýval i skutečností, že s žalobkyní bylo jednáno pouze jako s vlastníkem dotčených pozemků. Žalovaný částečně ospravedlnil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, aniž by se zabýval tím, zda byl řádně zjištěn skutkov