9 As 138/2019 — Nejvyšší správní soud

59 A 52/2019- 43 - text  59 A 52/2019 - 43 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL. M., a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Katastrální úřad pro Liberecký kraj sídlem Rumjancevova 149/10, Liberec o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba na určení nezákonnosti zásahu spočívajícího v nepotvrzení geometrického plánu č. z. X v k. ú. X z důvodů uvedených ve sdělení Ing. J. C. ze dne 24. 4. 2019, č. j. X, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou se žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), spočívajícím v tom, že Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště v České Lípě, z důvodů sdělených žalobci písemností x ze dne 24. 4. 2019, č. j. X, nepotvrdil geometrický plán č. z. X v k. ú. X pod X, který žalobce předložil k potvrzení dle § 85 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), dne 12. 4. 2019. 2. Žalobce nejprve namítal, že sdělení ze dne 24. 4. 2019, č. j. PGP-381/2019-501, je nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění. Žalovaný nezdůvodnil, jak údajné vady geometrického plánu obstojí v testu proporcionality, jestliže nepotvrzení geometrického plánu může podle § 85 odst. 2 zákona č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) způsobit jen vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru. Rozlišení takové vady není obecně upraveno, ale platný Návod pro správu katastru nemovitostí vydaný Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (dále jen „ČÚZK“), č. j. X, ve svém článku X uvádí, že účelem potvrzení geometrických plánů je v první řadě dodržení pravidel pro označování parcel parcelními čísly. Dále je zde uvedeno, že je proto také nutno prověřit, zda geometrický plán neobsahuje zjevné vady, které by byly na překážku provedení zápisu nebo by v jejich důsledku došlo k zanesení chybných nebo pochybných údajů do souboru geometrických informací (SGI) a souboru popisných informací (SPI). Návod je přitom závazným vnitřním pokynem, jímž je žalovaný povinen se řídit. Ani jedna ze dvou vytýkaných vad by ale nemohla splnit takto dovozený rozsah vady. 3. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný porušil princip zákazu zneužití správního uvážení, když nerespektoval výkladové stanovisko ČÚZK ze dne 9. 4. 2019, č. j. X, týkající se omezenosti rozsahu přezkumu geometrických plánů ze strany katastrálních úřadů. Dle žalobce, není katastrální úřad zmocněn k neomezenému správnímu uvážení ohledně toho, co je vadou geometrického plánu podle § 85 a § 86 katastrální vyhlášky. I kdyby první vytýkaná vada skutečně vadou byla, jednalo by se o tak nepatrnou chybu, která by neměla ve svém důsledku žádný vliv. Z žalovaným citovaných ustanovení katastrální vyhlášky nevyplývá, že by na každé tzv. vnitřní kresbě musela být umístěna slučka. Pokud by tam umístěna byla a byla dotčeným geometrickým plánem v návrhu změny rušena, byl by výsledný stav stejný, jako když tam zakreslena vůbec není. Na žádném výstupu z digitální katastrální mapy se navíc slučka neobjevuje. Jako součást dokumentace předávané žalovanému v řízení o potvrzení geometrického plánu je také návrh změny ve formě počítačového souboru ve výměnném formátu katastru nemovitostí, který slouží žalovanému pro automatické „načtení změny“ při provedení zápisu geometrického plánu do digitální katastrální mapy. Tento návrh změny je stejně jako další části dokumentace geometrického plánu zcela v pořádku, geometrickým plánem proto nemohlo dojít k zanesení chybného nebo pochybného údaje do katastru nemovitostí. Pokud jde o druhou vytýkanou vadu, o té je žalobce přesvědčen, že neexistuje. Geometrický plán byl vyhotoven ve variantě pro jednoho nabyvatele, která je specifická v tom, že jeho nejpodstatnějším rysem je určité zjednodušení při vyjádření dílů přecházejících mezi dosavadními pozemky. Pouze v souhrnu se uvádí stav dosavadní a stav nový v tabulce geometrického plánu a nové umístění parcelního čísla st. X musí být zásadně jen uvnitř nově vymezené parcely. Požadavek žalovaného by znamenal znepřehlednění celé situace v geometrickém plánu. 4. Žalobce zdůraznil, že za bezvadnost geometrického plánu odpovídá jeho ověřovatel ověřovací doložkou, za kterou také nese plnou odpovědnost. Žalovaný nemá ve smyslu zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, žádné zmocnění ke kontrole či dohledu nad výsledky zeměměřičských činností. K nepotvrzení geometrických plánů z nezákonných důvodů však dochází opakovaně, proto se žalobce obává opakování zásahu. 5. Závěrem žalobce konstatoval, že do doby podání žaloby nedošlo k vyřízení jeho stížnosti podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), jak jeho nesouhlas se sdělením ze dne 24. 4. 2019 vyhodnotil ředitel katastrálního pracoviště. Žalobce v zájmu odvrácení hrozící škody podal dne 9. 5. 2019 upravený geometrický plán k potvrzení souhlasu s očíslováním parcel. Tento geometrický plán byl dne 14. 5. 2019 žalovaným potvrzen. 6. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný nejprve konstatoval, že sám žalobce opakovaně uváděl, že nepodává stížnost podle § 175 správního řádu, což výslovně zopakoval i v žalobě. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že respektoval výkladové stanovisko ČÚZK ze dne 9. 4. 2014, č. j. X. Ve stanovisku se shodně s § 74 odst. 3 katastrální vyhlášky uvádí, že před potvrzením geometrického plánu je třeba zkontrolovat, zda geometrický plán neobsahuje zjevné vady. Zjevnou vadou je například to, když geometrický plán nemá předepsané náležitosti nebo nevychází z údajů katastru. Z žalobcem zpracovaného geometrického plánu, resp. z jeho grafické části, nebyl jednoznačně seznatelný původní a nový stav, geometrický plán tak byl svým způsobem zmatečný. Bez přímého porovnání s platným stavem katastrálního operátu z geometrického plánu nebylo možné zjistit změnu oproti platnému stavu operátu. Takový geometrický plán nemůže odpovídat kvalitativnímu požadavku uvedenému v § 74 odst. 3 písm. a) bod 3 katastrální vyhlášky. Není-li na spojnici bodů X umístěna slučka, pak z grafické části geometrického plánu vyplývá, že se jedná o původní hranici, což však neodpovídá skutečnosti, neboť ve skutečnosti se jedná o původní vnitřní kresbu, která se až realizací geometrického plánu mění na hranici parcely. Na rozdíl od spojnice bodů X a X , a dále spojnice bodů X, což jsou skutečně původní hranice parcely, které se nemění. Když žalobce slučku správně umístil na spojnici bodů X a 269-34, stejně taky ji mohl a měl umístit na spojnici bodů X a X. Pokud zde slučku neumístil, způsobuje to i zmatečnost údaje o parcelním čísle X, které je vyznačeno červeně, tj. jako nové parcelní číslo, aniž by současně bylo černě uvedeno a červeně přeškrtnuto parcelní číslo staré. Z grafické části geometrického plánu naprosto není seznatelné původní geometrické a polohové určení parcely č. X. Nevyznačená rušená slučka způsobuje dezinterpretaci dosavadního stavu spočívající ve vytvoření obvodu části parcely bez parcelního čísla. Žalovaný zdůraznil, že grafická část geometrického plánu je předávaná zadavateli geometrického plánu v tištěné podobě a v případě rozporu mezi údaji ve výměnném formátu katastru a údaji v grafické části geometrického plánu není možné po katastrálním úřadu spravedlivě požadovat, aby do grafického operátu katastru nemovitostí vložil něco jiného, než bude zobrazeno ve výsledném geometrickém plánu, který bude předán zadavateli geometrického plánu v tištěné podobě a bude součástí listiny pro zápis do katastru nemovitostí a následně se stane součástí Sbírky listin. Geometrický plán je z tohoto důvodu pro katastrální úřad závazný a směrodatný, na rozdíl od souboru ve výměnném formátu katastru, který je pouze technickou pomůckou sloužící k načtení této změny do informačního systému katastru nemovitostí. Tyto nedostatky geometrického plánu dle žalovaného odporují jak § 74 odst. 3, tak i § 84 odst. 3 katastrální vyhlášky. Ustanovení § 84 odst. 3 katastrální vyhlášky bylo dle žalovaného porušeno i tím, že st. p. č. X (zobrazené černě) mělo být správně umístěno v ploše vymezené body X, X a X, což je původní st. p. s číslem X, do které se slučují díly parcel X a st. X. Černě zobrazené st. parcelní číslo X je nesprávně umístěno na pozici dílu původní parcely st. X, takové zobrazení odporuje zásadě, že grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. Problém nesprávné polohy černého st. p. čísla X opět vytváří dezinterpretaci a pochybnosti o dosavadním stavu katastru nemovitostí, kdy vedle toho, že jsou uvnitř jedné parcely dvě parcelní čísla (st. X a st. X), opět vyvstává parcela dosavadního stavu bez parcelního čísla vymezená body X, X, X a X. 7. V replice k vyjádř