1 As 68/2008 — Nejvyšší správní soud

141 Af 5/2022- 40 - text  7 141 Af 5/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: Ing. J. Č., narozen X, bytem X, zastoupen JUDr. Dušanem Hebortem, Ph.D., advokátem, sídlem Marie Pujmanové 2447/9, 434 01 Most, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2022, č. j. 10545/22/5100-41453-711400, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Odvolacího finančního ředitelství ze dne 17. 3. 2022, č. j. 10545/22/5100-41453-711400, kterým bylo v řízení o odvolání J. K., narozeného X, a I. K., narozené X, změněno rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územního pracoviště v Mostě, (dále jen „finanční úřad“) ze dne 30. 5. 2018, č. j. 1586081/18/2510-00540-506677, tak, že příklep se neuděluje. Zmíněným rozhodnutím finančního úřadu byl žalobci jakožto vydražiteli udělen příklep k nemovitým věcem vydraženým v rámci exekučního řízení vedeného proti J. K. a I. K., a to k pozemku parc. č. XA, k pozemku parc. č. XB, jehož součástí je rodinný dům č. p. X, a k pozemkům parc. č. XC, XD, XE a XF, vše v katastrálním území X (dále jen „dražené nemovité věci“). Žalobce též navrhoval, aby soud uložil žalovanému uhradit mu náklady řízení. Žaloba 2. Žalobce v žalobě uvedl, že napadeným rozhodnutím mu bylo upřeno vlastnické právo k draženým nemovitým věcem, ačkoli uhradil dražební jistotu, zúčastnil se oznámené dražby, učinil nejvyšší podání, v dražebním jednání nebyly vzneseny žádné výhrady a jemu byl udělen příklep. Dražby se zúčastnil v dobré víře. Žalovaný pak v rozporu s daňovým řádem změnil rozhodnutí o udělení příklepu tak, že se příklep neuděluje, aniž ke změně tohoto rozhodnutí byly splněny zákonné podmínky. Žalovaný o odvolání rozhodoval podruhé poté, co jeho předchozí rozhodnutí ze dne 11. 4. 2019, č. j. 15020/19/5100-41453-711400, zrušil zdejší soud rozsudkem ze dne 20. 7. 2021, č. j. 15 Af 16/2019-76. Nyní napadené rozhodnutí se opírá o zjištění, že doručení usnesení o ceně a dražební vyhlášky jednomu z manželů (paní K.) nebylo řádné. 3. Žalobce namítl, že manželé K. proti vlastnímu obsahu usnesení o ceně ani samotné dražbě námitky nevznesli. Jejich námitky směřovaly k nesprávnému doručování. Podle žalobce dobrovolná úhrada vymáhané pohledávky daňovými dlužníky nebyla nijak podmíněna doručením usnesení o ceně nebo dražební vyhláškou. Posuzování podpisu na poštovní doručence druhého z manželů podle něj vyznívá úzkostlivě a formalisticky. Konstatuje, že manželé mají vzájemnou informační povinnost dle § 688 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Panu K., který bydlel v místě nahlášeném v Centrální evidenci obyvatel, přitom vše bezpochyby doručeno bylo. Pokud měl někdo za paní K. přebírat obsílky do vlastních rukou v místě bydliště jejího manžela, tak o této osobě musel manžel vědět a nesprávně předané zásilky musely někde skončit. Navíc poštovní doručovatelka před předáním písemnosti do vlastních rukou vyžaduje občanský průkaz, aby se písemnost dostala právě adresátovi. Paní K. se podle žalobce nijak nesnažila nahlásit změnu bydliště v evidenci obyvatel, aby finanční úřad mohl zasílat písemnosti na místo, ve kterém skutečně bydlí. 4. Žalobce namítl, že mezi vadou v doručování a udělením příklepu chybí potřebná příčinná souvislost. Příklep by podle něj byl udělen, i kdyby usnesení o ceně a dražební vyhláška byly řádně doručeny druhému manželovi. Dobrovolná úhrada v daňové exekuci není nijak vázána na jednotlivé úkony související s dražbou nemovitosti. 5. Dále žalobce namítal, že paní K. předložila dodatek ze dne 25. 3. 2019 ke znaleckému posudku ze dne 18. 7. 2018, kterýžto žalovaný shledal být dostatečným důvodem pro zpochybnění obsahu veřejné listiny, zjevně až po uplynutí 15denní lhůty pro návrh nových důkazů stanovené dle § 115 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) v Seznámení se zjištěnými skutečnostmi s výzvou k vyjádření ze dne 21. 1. 2019. Dle § 115 odst. 4 daňového řádu proto žalovaný nebyl oprávněn k takovémuto důkazu přihlížet. 6. Důvod podle žalobce nebyl ani pro další Seznámení s výzvou žalovaného ze dne 26. 11. 2021; jednalo se o postup v rozporu s § 115 odst. 2 daňového řádu, neboť zdejší soud provedení nových důkazů po zrušení prvního rozhodnutí žalovaného o odvolání nenařídil. Otázka pravosti podpisu na poštovní doručence je skutkovou otázkou, nejedná se o právní otázku nebo jiné právní posouzení, které by zakládalo důvod pro nové Seznámení s výzvou. Žalovaný se ke znaleckému posudku ze dne 18. 7. 2018 vyjádřil a vyhodnotil jej jako důkaz v Seznámení ze dne 21. 1. 2019. 7. Žalobce v tomto směru odkázal na bod 32 rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 7. 2021, č. j. 15 Af 16/2019-76, podle kterého „…v přezkumném řízení má být posuzován pouze soulad správního rozhodnutí s právními předpisy“, a na § 121 odst. 1 daňového řádu. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že ke změně rozhodnutí o příklepu přistoupil z důvodu, že v průběhu odvolacího řízení vzal za prokázané, že manželce dlužníka nebyly doručeny rozhodnutí o výsledné ceně nemovitých věcí a dražební vyhláška, resp. že o řádném doručení těchto rozhodnutí panují zásadní pochybnosti, které nebylo možné dalším dokazováním odstranit. Rozhodnutí o výsledné ceně nemovitých věcí přitom nemohlo nabýt právní moci předtím, než bylo doručeno manželce dlužníka. Podle § 221 odst. 4 daňového řádu se proti rozhodnutí lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení a dražbu lze nařídit až po právní moci tohoto rozhodnutí. Odvolání přitom má samo o sobě odkladný účinek ve vztahu k možnosti nařídit dražbu. 9. Dražba proto byla v daném případě nařízena v rozporu se zákonem. A jelikož nebyly naplněny zákonné podmínky pro nařízení dražby, nebyly naplněny ani zákonné podmínky pro udělení příklepu v takové dražbě. V odvolacím řízení bylo zpochybněno i to, zda byla paní K. doručena dražební vyhláška, tedy zda se mohla dozvědět o nařízení dražby. Pozdější jednání paní K. (úhrada vymáhané částky) navíc nasvědčuje tomu, že by v případě poskytnutí dostatečného časového prostoru ještě před nařízením dražby vymáhanou částku dobrovolně uhradila, což mohlo vést k zastavení daňové exekuce. 10. Žalovaný nesouhlasil ani s tím, že by v odvolacím řízení rozhodl na základě důkazů, ke kterým nebyl oprávněn přihlížet. Lhůta podle § 115 odst. 2 a 3 daňového řádu se podle něj vztahuje pouze k učinění důkazního návrhu, nikoli k fyzickému získání důkazního prostředku odvolacím orgánem. Paní K. přitom na výzvu ze dne 21. 1. 2019, která jí byla doručena dne 23. 1. 2019, reagovala podáním ze dne 5. 2. 2019, ke kterému nejenže přiložila další listinné důkazní prostředky, ale zároveň avizovala, že shora uvedená znalkyně zpracovává „zpřesňující znalecký posudek“, který bude předložen později. Znalkyně Mgr. Lenka Plzáková se navíc do sídla žalovaného za účelem zkoumání sporného podpisu paní K. na originálech příslušných dokladů o doručení dostavila už dne 1. 2. 2019. Paní K. tedy již v odvolacím řízení předcházejícím vydání prvního rozhodnutí o odvolání navrhla provedení všech rozhodných důkazů včas. 11. Posuzování skutkových otázek v odvolacím řízení po zrušujícím rozsudku soudu žalovanému nebylo zapovězeno, ba naopak. Jelikož listinné důkazy navržené paní K. neprovedl v řízení předcházejícím vydání prvního rozhodnutí o odvolání, provedl je v odvolacím řízení navazujícím na zrušující rozsudek. S výsledky dokazování pak v souladu s § 115 odst. 2 daňového řádu seznámil všechny účastníky řízení prostřednictvím seznámení a umožnil jim se vyjádřit a případně navrhnout další důkazní prostředky. Replika žalobce 12. Žalobce namítl, že se žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nevyjádřil k tomu, co by při nařízení dražby proběhlo jinak. Usnesení o ceně limituje draženou cenu nemovitosti pouze co do minima, nikoli do maxima dosažené ceny. Manželé K. netvrdili, že by nemovitost byla vydražena za menší než minimální cenu. Daňový dluh měli uhradit již před zahájením daňové exekuce, ani jeden z manželů nebyl omezen v úhradě vymáhané částky kdykoli během exekučního řízení. Posouzení věci soudem 13. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili. 14. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v §