3 Ads 36/2003 — Nejvyšší správní soud

15 A 10/2020- 50 - text  4 15 A 10/2020 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobkyně: J. Š., IČO: X, sídlem X, zastoupená JUDr. Michaelou Šubrtovou, advokátkou, sídlem Dlouhá 705/16, 110 00 Praha 1, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, sídlem Květná 15, 603 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2019, č. j. SZPI/BG564-25/2019, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím své právní zástupkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2019, č. j. SZPI/BG564-25/2019, jímž bylo k odvolání žalobkyně změněno rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 11. 9. 2019, č. j. SZPI/BG564-21/2019, tak, že po provedené změně zní výrok I. body 10) a 11) takto: „10) Dne 18. 4. 2019 obviněný ve své provozovně na adrese Paříkovo nám. 83, 411 13 Třebenice, uváděl na trh balené pekařské výrobky Mazanec tukový a Veka tuková krájená s následujícími nedostatky v označování: - Na etiketě potraviny mazanec tukový nebyly uvedeny všechny složky (dle předložené receptury), chyběly tyto složky: glukózový sirup sušený, zahušťovadlo E412, REGULÁTOR KYSELOSTI, ENZYM (lepek) MOUKA Ječná. - Na etiketě potraviny Veka tuková krájená byla na etiketě uvedena složka tuk, avšak tato nebyla používána dle receptury, neboť podle receptura pro výrobu předmětné potraviny nebyla složka „tuk“ při výrobě použita. - Složky u obou uvedených druhů potravin nebyly seřazeny sestupně podle hmotnosti stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny. Tímto jednáním obviněný porušil ustanovení čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, (dále jen „nařízení (EU) 1169/2011“) a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb. 11) Dne 18. 4. 2019 obviněný ve své provozovně na adrese Paříkovo nám. 83, 411 13 Třebenice, uváděl na trh potravinu "Veka tuková krájená" přičemž na etiketě bylo uvedeno mj.: "jemné pečivo". Dle receptury a dle sdělení obviněného potravina "Veka tuková krájená" nesplňuje požadavky § 11 písm. d) vyhlášky č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, pro jemné pečivo, neboť neobsahovala nejméně 8,2 % bezvodého tuku nebo 5 % cukru na celkovou hmotnost potraviny. Předmětná potravina splňovala požadavky § 11 písm. c) uvedené vyhlášky pro běžné pečivo, když obsahovala méně než 8,2 % bezvodého tuku a méně než 5 % cukru (údaj o tom, že se jednalo o běžné pečivo, však nebyl na etiketě uveden). Obviněný výše uvedeným jednáním uvedl o potravině zavádějící informaci, pokud jde o charakteristiku dané potraviny, zvláště o její povahu a porušil tak ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb.“ Ve zbytku bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovanou potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím přitom bylo ve věci rozhodnuto o tom, že se žalobkyně jednáním popsaným v bodě 1) dopustila přestupku podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 110/1997 Sb.“), jednáním popsaným v bodě 2) se dopustila přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., jednáním popsaným v bodě 3) se dopustila přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., jednáním popsaným v bodě 4) se dopustila přestupku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 146/2002 Sb.“), jednáním popsaným v bodě 5) se dopustila přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., jednáním popsaným v bodě 6) se dopustila přestupku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., jednáním popsaným v bodě 7) se dopustila přestupku podle § 17b odst. 4 zákona č. 110/1997 Sb., jednáním popsaným v bodě 8) se dopustila přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., jednáním popsaným v bodě 9) se dopustila přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., jednáním popsaným v bodě 10) se dopustila přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., jednáním popsaným v bodě 11) se dopustila přestupku podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., jednáním popsaným v bodě 12) se dopustila přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb. a jednáním popsaným v bodě 13) se dopustila přestupku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb. Za uvedené přestupky pak správní orgán I. stupně žalobkyni uložil úhrnnou pokutu podle § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb. ve výši 15 000 Kč a dále povinnost uhradit podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), náhradu nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč a rovněž povinnost uhradit podle § 16 odst. 11 zákona č. 110/1997 Sb. náhradu nákladů dodatečné kontroly ve výši 2 000 Kč. 2. Podáním ze dne 5. 9. 2022, které soud obdržel téhož dne, žalobkyně vzala výslovně tuto žalobu v plném rozsahu zpět a navrhla, aby bylo soudní řízení ve věci zastaveno. 3. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Z § 47 písm. a) s. ř. s. přitom vyplývá, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 4. Vzhledem k tomu, že projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, byl zcela jednoznačný a nevzbudil pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení tohoto soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o předmětné žalobě výrokem I. usnesení zastavil. 5. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. výrokem II. usnesení vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného odstavce. 6. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), výrokem III. usnesení rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku. Podle zmíněného ustanovení platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyně soudu uhradila za žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, srážka odpovídající 20 % zaplaceného soudního poplatku činí 600 Kč, a proto soud snížil zaplacený soudní poplatek o zákonem stanovené minimum 1 000 Kč, přičemž tak žalobkyni vrátí částku 2 000 Kč. V souladu s citovaným ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že uvedená částka bude žalobkyni vyplacena z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (srov. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí