9 As 206/2014 — Nejvyšší správní soud

15 A 67/2019- 104 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 10 15 A 67/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: M. Š., narozen X, bytem X, zastoupen Mgr. Martinou Knickou, advokátkou, sídlem Tyršova 1434/4, 405 02 Děčín, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. M. S., narozen X, bytem X, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2019, č. j. 435/UPS/2018-3, JID: 190483/2018/KUUK, takto: I. Magistrát města Ústí nad Labem, sídlem Velká Hradební 2336/8, 400 01 Ústí nad Labem, není osobou zúčastněnou na řízení v projednávané věci. II. Žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2019, č. j. 435/UPS/2018-3, JID: 190483/2018/KUUK, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, stavebního odboru, (dále jen „stavební úřad“) ze dne 13. 7. 2018, č. j. MMUL/SO/S/210176/2018/Doš/76-16. Tímto rozhodnutím stavební úřad podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a podle § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů k žádosti Ing. D. S. a Ing. M. S. rozhodl o umístění stavby „X“ na pozemku parc. č. X (ostatní plocha) a parc. č. X (orná půda) v katastrálním území X (dále i jen „navrhovaná stavba“). Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud zrušil zmíněné rozhodnutí stavebního úřadu a uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady řízení. Žaloba 2. Žalobce uvedl, že ve svých námitkách od počátku řízení konzistentně poukazuje na problematický terén svědčící o závažném problému v území, a tedy i o nevhodnosti navrhované stavby bez dalších opatření. Zpochybnil důvěryhodnost, správnost i úplnost vyjádření předloženého žadateli o vydání územního rozhodnutí i posudku České geologické služby (dále jen „ČGS“). K prokázání těchto pochyb navrhl provedení relevantních důkazů. Jeho námitky ale nebyly ve správním řízení věcně přezkoumány, a to ani v jednom stupni. Správní orgány obou stupňů pouze převzaly závěry odborných posudků, a to i přes nedostatky, které bylo možno i jen laickým zkoumáním (či provedením navrhovaného dokazování) zjistit a které činí tyto závěry nedůvěryhodnými. Jejich rozhodnutí v důsledku toho postrádají základní náležitosti rozhodnutí ve smyslu § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 3. Žalobce přitom ve správním řízení opakovaně upozorňoval na nesrovnalosti v posudku ČGS. Ty podle něj spočívaly v hodnocení jiných prvků a geologických jevů, než jaké byly popsány ve znaleckém posudku zpracovaném RNDr. Kněžkem, a z nichž byla dovozována rizika pro plánovanou výstavbu. V posudku ČGS naopak byly zdůrazněny zbytky úvozových cest, posun plotů v jiné lokalitě – např. v ulici Ke Hřišti; louky s hladkým svahem a agrární val. Z těchto irelevantních prvků je dovozována absence svahových deformací. Dále mělo dojít k opomenutí významných prvků, které jsou v jiném posudku popsány jako projevy nebezpečí svahových pohybů. Posudek ČGS se totiž vůbec nezabýval poškozeními nemovitostí, která byla detailně popsána a se svahovými pohyby zjevně souvisí. Přehlédl rovněž polygonální praskliny v nové silnici a postupné uzavírání dříve vybudovaného odlehčovacího příkopu. Je také přehlížen neklidný terén v lese i na poli nad silnicí, tj. rýhy, které nemohou být pozůstatky úvozových cest. Posouzení ČGS žalobce rovněž vytkl nedostatečnost místního šetření a zjevnou neznalost historických souvislostí. ČGS se podle žalobce věcně naprosto chybně vyjadřovala jak k údajné morfologické monotónnosti terénu, tak k existenci odlehčovacího příkopu, který chybně identifikovala. Zjevně jí nebyly předloženy žádné podklady, nijak nekontaktovala žalobce a neprovedla ani další šetření k ověření skutečností, na které upozorňoval RNDr. Kněžek. 4. Vlastní přezkum argumentů v předložených posudcích, jakož ani ostatních důkazů předložených žalobcem, proveden nebyl. Podle žalobce přitom závěry znaleckých posudků nelze ve správních řízeních přejímat bez jejich kritického zhodnocení. To nutně platí obzvlášť v případě, kdy jsou předneseny pochybnosti o jejich správnosti či kdy existují posudky rozporné. Posouzení provedené ČGS přitom není závazným stanoviskem a ani nelze dovodit jeho vyšší důkazní hodnotu, než jakou mají znalecké posudky vypracované soudními znalci. Žalobce nesouhlasí ani s tím, že by šlo o kontrolní posudek. Věcně ani formálně nebyly vypořádány ani námitky proti vyjádření Mgr. Novotného, u kterého žalobce trvá na to, že věcně ani formálně nenaplňuje náležitosti odborného posouzení. Žalobce v důsledku uvedeného namítal chybně zjištěný skutkový stav i nesprávné právní posouzení věci. 5. Dále žalobce namítal, že nebylo nijak odůvodněno neprovedení důkazů (ohledání místa, vyjádření zpracovatele posudku a zpracování revizního posudku), jejichž provedení navrhoval na podporu svých tvrzení, podle kterých záměr v předložené podobě ohrožuje jak sousední pozemky a stavby na nich stojící, tak i samotnou navrhovanou stavbu, k jejichž obsluze má v budoucnu sloužit, a hrozí nevratným poškozením dotčeného území. Záměr se tak podle něj dostával do rozporu s obecnými požadavky na užívání území a odporoval § 76 i § 90 stavebního zákona. Žalovaný se podle žalobce důkazními návrhy zabýval blíže, postup stavebního úřadu ale fakticky prohlásil za správný. Podle žalovaného totiž potřebné ohledání místa bylo provedeno ČGS, přičemž její posudek již je posudkem kontrolním. Takovýto zjednodušující závěr podle žalobce popírá samotnou podstatu jeho námitek. Námitky proti správnosti posudku podle něj jistě nelze vyvrátit poukazem na to, že ohledání místa bylo provedeno již zpracovatelem tohoto posudku. Opět zde tedy podle žalobce dochází k nepřípustnému přenosu rozhodování správního orgánu na znalce, když jeho závěry a metody nejsou kriticky hodnoceny a jsou bez dalšího přejímány. Důvod, proč nelze provést výslech znalce, podle žalobce není ani zmínkou objasněn ani v napadeném rozhodnutí. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ohradil se proti tvrzení, podle kterého bude navrhovaná stavba v dané lokalitě umístěna bez dalších opatření. Opatření vyplynula již z inženýrskogeologického posudku Mgr. Libora Novotného, podle kterého k tomu, aby nedošlo k porušení stability svahů, v konkrétním případě stačí dodržet základní zásady provádění zemních prací – provádění výkopových prací v souladu s projektovou dokumentací, omezení doby otevřené výkopové jámy po dobu nezbytně nutnou a průběžné odvodňování výkopových jam. To bylo potvrzeno i revizním posudkem ČGS, která doplnila další opatření, a sice aby navrhovaná stavba včetně plánovaných rodinných domů (které ovšem nejsou předmětem tohoto řízení) byla provedena podle platných norem ČSN P 73 1005 (Inženýrskogeologický průzkum) a ČSN 75 9010 (Vsakovací zařízení srážkových vod). Žádná další nadstandardní opatření nebyla s ohledem na geologické podmínky v území doporučena, neboť umístění ani provádění navrhované stavby nepředstavuje riziko svahových pohybů (sesuvů). 7. Žalovaný nesouhlasil ani s tím, že námitky žalobce nebyly věcně přezkoumány a vypořádány. Z posudku Mgr. Libora Novotného i z posudku ČGS, zpracovaného jako posudku revizního, a na základě zhodnocení dostupným pramenů a terénního šetření na místě stavby, vyplynulo, že místo navrhované stavby se nachází v území, které není dotčeno svahovými pohyby a ani k nim nevykazuje náchylnost. Zpracovatelé podle žalovaného vycházeli jak z dostupných podkladů, týkajících se poznatků o svahových pohybech v oblasti, které dlouhodobě sleduje právě ČGS, tak i z cílené terénní rekognoskace. Posudky zpracovanými osobami s odbornou způsobilostí v oboru geologie a hydrogeologie byl podle žalovaného náležitě zjištěn skutkový stav a na jejich základě věc dostatečně posouzena. 8. Podle žalovaného nebylo třeba dalšího dokazování, neboť skutkový stav byl zjištěn. Námitky týkající se jeho řádného zjištění, resp. návrhy žalobce na provedení dalších důkazů, byly vypořádány zejména na str. 6 napadeného rozhodnutí právě s oporou v doložených posudcích. V napadeném rozhodnutí je rozvedeno i to, proč žalovaný navrhované „další důkazy“ nepovažoval za nové důkazy. Replika žalobce 9. V replice ze dne 5. 6. 2019 žalobce namítl, že geologické podmínky v dané lokalitě vyžadují opatření specifická a nadstandardní, a že již prokazatelně zpochybnil dostatečnost navrhovaných běžných opa