8 As 63/2019 — Nejvyšší správní soud

140 A 1/2023- 96 - text  11 140 A 1/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce (navrhovatele): Ing. Z. E., narozený X, bytem X, zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Drobným, sídlem Breitfeldova 704/1, 186 00 Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, a odpůrci: Obec Vědomice, sídlem Na Průhonu 270, 413 01 Vědomice, zastoupená advokátem JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL.M., sídlem Štěpánská 644/35, 110 00 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 31. 1. 2023, č. j. KUUK/019690/2023, spojené s návrhem na zrušení části opatření obecné povahy – Regulačního plánu obce Vědomice č. j. 174/15/2008, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Vědomice dne 22. 9. 2008, který nabyl účinnosti dne 8. 10. 2008, takto: I. V opatření obecné povahy - Regulačním plánu obce Vědomice č. j. 174/15/2008, vydaném usnesením Zastupitelstva obce Vědomice dne 22. 9. 2008, který nabyl účinnosti dne 8. 10. 2008, se zrušuje text na straně 8 textové části pod písm. K) v odstavci s nadpisem „Objemové řešení staveb“ v třetí odrážce v poslední větě, který zní: „v barvě červené nebo červenohnědé“, a to dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 31. 1. 2023, č. j. KUUK/019690/2023, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Odpůrce je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 006 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobce a žalovaný vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou, kterou původně podal spolu s MUDr. K. E., narozenou X, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2023, č. j. KUUK/019690/2023, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a MUDr. K. E. a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem (dále jen „stavební úřad“) ze dne 10. 10. 2022, č. j. MURCE/42319/2022, kterým byla dle § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuta žádost žalobce a MUDr. K. E. o dodatečné povolení stavby: „Novostavba rodinného domu – změna barvy střešní krytiny“ na pozemku parc. č. X v k. ú. X. Současně s podáním žaloby se žalobce dle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal zrušení části opatření obecné povahy – Regulačního plánu obce Vědomice č. j. 174/15/2008, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Vědomice dne 22. 9. 2008, který nabyl účinnosti dne 8. 10. 2008 (dále jen „Regulační plán“), v části, která stanovuje barvu střešní krytiny staveb realizovaných v území obce Vědomice. Žaloba spojená s návrhem na zrušení části opatření obecné povahy 2. Žalobce konstatoval, že je spolu s MUDr. K. E. vlastníkem novostavby rodinného domu a garáže na pozemku parc. č. X o výměře 1 209 m2 v k. ú. X. Uvedl, že dne 27. 1. 2021 podal u stavebního úřadu žádost o dodatečné stavební povolení na předmětnou stavbu, přičemž tato žádost zahrnovala i změnu barvy střešní krytiny z červenohnědé na černou. Tuto žádost stavební úřad zamítl s odůvodněním, že při kontrolní prohlídce dne 22. 12. 2020 zjistil, že byla použita střešní krytina černé barvy, což je v rozporu s Regulačním plánem, který v části „K“ v části nazvané „Objemové řešení staveb“ určuje, že „Krytiny budou použity skládané (keramické či betonové, příp. z jiných materiálů s charakterem skládané krytiny) v barvě červené nebo červenohnědé“. Poznamenal, že stavební úřad uzavřel, že stavba je v rozporu s územně plánovací dokumentací a nesplňuje podmínku § 129 odst. 3 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a proto ji nelze dodatečně povolit. 3. Zdůraznil, že si napadené rozhodnutí vyzvedl ze své poštovní schránky dne 15. 2. 2023, kam byla zásilka vhozena po úložní době. Tento způsob doručování je přitom v rozporu s pravidly pro doručování zásilek dle správního řádu, neboť žalobce má od 16. 11. 2022 zřízenu datovou schránku, a správní orgány proto byly povinny doručovat písemnost prostřednictvím datové schránky. Za okamžik doručení napadeného rozhodnutí žalobci je třeba považovat až okamžik, kdy se s ním skutečně seznámil, k čemuž došlo dne 15. 2. 2023. 4. Žalobce považoval omezení uvedené v Regulačním plánu, stanovující barvu střešní krytiny výhradně jako červenou, ev. červenohnědou, za nezákonné, neboť se jedná o zásah do jeho ústavního práva vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod, resp. svobodně si zvolit podobu svého bydlení a představuje zároveň protiprávní omezení vůle vlastníků při dispozici s jejich majetkem. Měl za to, že Regulační plán v daném ustanovení porušuje zásady proporcionality a minimalizace zásahů do ústavních práv, čímž dochází k nepřiměřenému a nezákonnému zásahu do jeho práv. Akcentoval, že regulativy obsažené v Regulačním plánu obecně velmi intenzivním způsobem zasahují do vlastnických práv vlastníků nemovitostí, což na ně klade striktnější požadavky v tom smyslu, že musí být reálně opodstatněny a přesvědčivě zdůvodněny. V Regulačním plánu ovšem není závěr stran barvy střešní krytiny žádným způsobem odůvodněn a není zřejmé, proč byly zvoleny zrovna dané barvy, a nikoli jiné, tím spíše, že v původní „staré“ části obce Vědomice je celá řada staveb s černou střešní krytinou, takže ráz obce by nebyl žádným způsobem narušen. S tímto tvrzením, které žalobce nadto doložil důkazem (graficky vyznačené ostatní domy s černou střechou), se správní orgány nevypořádaly. Žalobce si je vědom toho, že zákon svěřuje obcím možnost regulace podob staveb na jejich území, v daném případě jsou tedy dle Regulačního plánu „stanoveny podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb s cílem respektování charakteru území včetně jeho krajinné konfigurace“, což je obecný a značně vágní pojem, přičemž není nikterak konkretizováno, proč zrovna červené/červenohnědé tašky mají představovat chráněnou hodnotu, která koresponduje s charakterem daného území. Regulační plán má dosah převážně na rozvojovou lokalitu obce podél silnice II/240 (cca pětinu území obce), jde tedy o nově zastavěnou část, která nepodléhá žádné památkové ochraně. Uvedl, že zatímco původní část obce má až do dnešní doby charakter původní vesnice, nová část představuje sídliště rodinných domů s pravidelným uličním členěním. Na tuto novou část obce přitom navazuje i plocha regulovaná Regulačním plánem, kde se nachází rodinný dům žalobce. Regulační plán je prvním opatřením, které upravuje místní podmínky pro individuální výstavbu v obci. To se fakticky projevuje tím, že rodinné domy zejména v její nové části jsou objemově, výrazově, architektonicky i co do otázky barevnosti provedení velmi pestré, a nelze tak vysledovat žádný určující charakter rodinných domů. 5. Žalobce upozornil na to, že Regulační plán nabyl účinnosti již dne 8. 10. 2008, tedy bezmála před patnácti lety. Tato regulatorní úprava týkající se nemovitostí na území obce působí neomezeně do budoucna, přičemž v daném případě faktická doba platnosti přesahuje dobu reálné životnosti Regulačního plánu a v průběhu plynutí času se náhled na regulovanou problematiku významně změnil. Žalobce v tomto směru poukazoval na to, že řada domů má na svých střechách instalovány černé fotovoltaické nebo solární panely (v roce 2008 byly raritou), které mění Regulačním plánem zřejmě zamýšlený jednotný barevný ráz střech. Již z tohoto pohledu je dle žalobce Regulační plán v napadené části obsoletní, neodpovídající aktuálním trendům, což se projevuje právě skutečným stavem, neboť obyvatelé obce regulaci přehlušují černými panely a stavební úřad v tomto smyslu porušování regulativu toleruje. Žalobce odůvodňoval použití jiné barvy krizí, jež byla způsobena pandemií Covid-19, kdy celá řada stavebních materiálů nebyla dostupná, nebo skokově zdražila, což je obecně známou skutečností, kterou netřeba dokazovat. Popsal, že byl v dané době v situaci, kdy černá střešní krytina představovala dostupné řešení, a z finančních důvodů proto zvolil tuto variantu. Tuto skutečnost před stavebním úřadem rovněž namítal, ale správní orgány k ní v rozhodnutích nic neuvedly. Zdůraznil, že legitimně očekával, že i v jeho případě bude stavební úřad postupovat tak, že dodatečně povolí jeho stavbu s černou střešní krytinou, jako tomu bylo v případech jeho sousedů, kteří mají rovněž v regulované části černou, resp. šedivou střešní krytinu. K tomu se žalovaný vyjádřil jen tak, že jestliže byly dříve povoleny stavby s odlišnou barvou krytiny, nelze v této nezákonnosti pokračovat. Konstatoval, že území odpůrce není spojeno s žádným dalším veřejným zájmem, pro který by měla být výstavba omezena – památková ochrana území nebo staveb, příp. ochrana životního prostředí (pří