1 Afs 291/2017 — Nejvyšší správní soud

16 Af 20/2022- 84 - text  19 16 Af 20/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Daniely Menclové ve věci žalobce: Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s., Tř. Budovatelů 1395/23, 434 01 Most, zastoupený společností AGIS účetnictví a daně, a. s., sídlem: Jaroslava Průchy 1682/1, 434 01 Most, proti žalovanému: Ministerstvo financí, sídlem Letenská 525/15, 118 10 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2022, č. j. MF-15559/2018/1203-23, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2022, č. j. MF-15559/2018/1203-23, kterým bylo částečně vyhověno jeho odvolání, když jím byl změněn platební výměr Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále jen „správce daně“) ze dne 7. 9. 2017, č. 8/2017, č. j. RRSZ 6728/2017 (dále jen „platební výměr“), kdy namísto vyměřeného odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 10 218 428 Kč, byla žalobci vyměřena částka 4 087 372 Kč. Žalobce současně požadoval, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady tohoto řízení. 2. K vydání platebního výměru přistoupil správce daně poté, co shledal pochybení při realizaci projektu s názvem „Rekonstrukce tramvajového křížení a modernizace výhybek“ (dále jen „projekt“), na jehož financování byla žalobci poskytnuta dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ve výši maximálně 43 941 194,18 Kč, a to na základě smlouvy č. CZ.1.09/1.1.00/74.01189 ze dne 24. 9. 2014 (dále jen „smlouva“). Žaloba 3. V žalobě žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné, přičemž jeho nezákonnost měla spočívat v nesprávném posouzení skutkového stavu a nesprávném právním posouzení, neboť došlo k nesprávnému závěru o porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). 4. Správce daně shledal porušení rozpočtové kázně mj. ve zjištění, že v zadávacích podmínkách došlo k administrativnímu pochybení, když v závazném vzoru smlouvy, který byl jejich součástí, bylo stanoveno, že dodavatel má ke dni uzavření smluvně zajištěno ručení namísto zajištění příslibu ručení. Žalobce se měl tohoto porušení dopustit tím, že akceptoval bankovní záruku s datem vystavení 17. 7. 2014, ačkoli smlouva byla uzavřena dne 12. 6. 2014. Přestože za toto porušení nebyl uložen odvod, správce daně k němu přihlédl při rozhodování o výši odvodu. Žalobce v odvolání namítal, že požadavek na předložení bankovní záruky před podpisem smlouvy vznesl, aniž by si uvědomil, že se jedná o bankovní záruku realizační, kterou banka vystaví až na základě předložené uzavřené smlouvy. Jednalo se tak o plnění nemožné, a proto tuto podmínku nemohl splnit žádný z uchazečů. Pořadí uchazečů při hodnocení nabídek se nijak nezměnilo, okruh dodavatelů by se nemohl rozšířit a žalobce na předložení bankovní záruky nerezignoval. Dle žalobce se jednalo o pochybení marginálního charakteru, které nemělo podstatný dopad na průběh zadávacího řízení. Žalobce tak nesouhlasí se změnou kvalifikace tohoto pochybení, učiněnou žalovaným, který s konstatováním, že požadavky stanovené v zadávací dokumentaci považuje za závazné a pokud žalobce požadoval nesplnitelnou podmínku, měl buď zrušit zadávací řízení a vyhlásit řízení nové, nebo tuto podmínku změnit v zadávací dokumentaci, učinil závěr, že se žalobce uzavřením smlouvy o dílo v rozporu se zadávací dokumentací a s uchazečem, který nesplňoval stanovené podmínky, dopustil porušení čl. IX odst. 1 smlouvy, § 76 odst. 1 věty prvé a druhé zákona o veřejných zakázkách a zásady transparentnosti a zákazu diskriminace obsažené v § 6 zákona o veřejných zakázkách. 5. Dle žalobce nedošlo v posuzovaném případě k naplnění podmínek citovaného ustanovení § 76, odstavec 1, neboť u žádného z uchazečů nedošlo k nesplnění zadávacích podmínek, uchazeči akceptovali vzorovou smlouvu s administrativním pochybením, které při doslovné aplikaci bylo podmínkou nesplnitelnou. Proto nebyl důvod pro vyřazení nabídek, a tedy ani ke zrušení zadávacího řízení z titulu vyřazení všech nabídek, a tedy ani důvod pro povinnost zrušit zadávací řízení. Dle žalobce pak v situaci, kdy bylo administrativní pochybení ohledně bankovní záruky zjištěno až po rozhodnutí o výběru uchazeče při podpisu smlouvy, nebylo možné změnit předmětnou podmínku ve vzorové smlouvě jako součást zadávací dokumentace, zveřejnit ji a prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Dle žalobce bylo v dané situace možno zrušení pouze podle § 84 odst. 2, písm. e) zákona o veřejných zakázkách, tedy z důvodů zvláštního zřetele hodných, avšak toto ustanovení zrušení zadávacího řízení pouze umožňuje, nikoli ukládá. Dle žalobce nebylo předmětné administrativní pochybení tak závažným, aby žalobce nemohl v řízení pokračoval, což bylo i řešení ekonomičtější. 6. Žalovaný se dle žalobce nesprávně vypořádal s jeho argumentací, že dodatečně uzavřená záruka kryla odpovědnost zhotovitele od zahájení stavby, i když byla uzavřena měsíc po zahájení, jakož i argumentací, v níž byly žalobcem rozebírány jednotlivé zákonné důvody pro to, aby došlo k podstatné změně zadávací dokumentace. Naproti tomu považuje žalobce za absurdní argument žalovaného, že právě v důsledku nemožnosti získat bankovní záruku ve stanovaném termínu, se nepřihlásili do soutěže další zájemci. Žalobce má totiž za to, že pokud by si některý přiměřeně právně vzdělaný potencionální uchazeč uvědomil předmětné administrativní pochybení, neodradilo by jej to od účasti v zadávacím řízení, protože musel vědět, že doslovně vykládaná předmětná podmínka je nesplnitelná a dopadá na všechny a na takové pochybení by zadavatele zákonným způsobem upozornil a domáhal se změny. K omezení soutěže tak dle žalobce dojít nemohlo. 7. Dle žalobce je nesprávným závěr žalovaného, že se zadávací řízení stalo nepředvídatelným a netransparentním v důsledku nesplnění podmínek stanovených pro výběr uchazečů v zadávacím řízení. Tento závěr žalovaného není nijak konkretizován, když neuvádí, v čem konkrétně spočívala nepředvídatelnost a neptransparentnost, a nemá oporu ve skutkovém stavu. Podmínky stanovené pro výběr uchazečů splněny byly, respektive neexistuje žádná podmínka pro výběr uchazeče, která splněna nebyla, nikdo nebyl vyloučen, protože pro vyloučení nebyl důvod. Všichni uchazeči měli ohledně předmětného administrativního pochybení stejné podmínky a toto administrativní pochybení nemohlo, ani teoreticky, ovlivnit výběr uchazečů a zadávací řízení tak nebylo nepředvídatelné a netransparentní. Ohledně změny kvalifikace popisovaného administrativního pochybení žalobce shrnul, že pro ni neexistuje opora v platné právní úpravě, a že ani posouzení tohoto administrativního pochybení provedené správcem daně nemá oporu v platné právní úpravě a nemělo vliv na realizaci projektu financovaného z dotace, nedošlo k porušení dotačních podmínek. 8. Žalobce dále vyslovil nesouhlas s vyhodnocením skutkového stavu a právním hodnocením žalovaného ohledně tvrzené netransparentnosti hodnocení nabídek vycházející ze skutečnosti, že žalobce nebyl schopen doložit správnost postupu při posouzení nabídek dle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. V posuzovaném případě byly žádosti o vysvětlení nabídek podle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách odeslány uchazečům dne 7. 5. 2014 s tím, že termín pro doručení odpovědí byl stanoven na 12. 5. 2014. Žádost o vysvětlení nabídky byla uchazeči Subterra, a.s., odeslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb až dne 15. 5. 2014, neboť původní žádost byla zaslána na jinou adresu. Žalobce sice tvrdil, že odpovědi společnosti Subterra, a.s., byly zaslány v požadovaném termínu, tj. 12. 5. 2014, elektronickou poštou na e-mailovou adresu administrátora veřejné zakázky Q PRO 7 a.s., avšak administrátor neposkytl žalobci součinnost, a ten nemohl včasné doručení odpovědi uchazeče Subterra, a.s. doložit. Pakliže tak neučinil, měl odsunout termín hodnocení nabídek o 3 pracovní dny po doručení žádosti uchazeči Subterra, a.s. Žalobce je přesvědčen, že měly být při daňovém řízení zohledněny i nepřímé důkazy, tedy mělo být zhodnoceno, že žádný z uchazečů nenamítal ani nijak nerozporoval pozdní doručení předmětných reakcí zadavatele, tudíž měly správní orgány vycházet ze zjištění, že včas doručeno bylo. Žalobce dále poukázal na to, že domnělé pozdní doručení některých reakcí nemělo a ani nemohlo mít vliv na hodnocení nabídek. Dle žalobce tudíž nedošlo k porušení povinností při zadávání předmětné zakázky, nedošlo k porušení zásady transparentnosti, ani k nedodržení dotačních podmínek, které by měly vliv na výběr uchazeče a celkový výsledek zadávacího řízení. 9. Žalobce dále namítal, že žalovaný překročil meze správního uvážení při stanovení výše odvodu, když sazbu o