1 As 67/2015 — Nejvyšší správní soud

40 A 6/2023- 40 - text  14 40 A 6/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a JUDr. Martiny Vernerové ve věci navrhovatelky: M. L., narozena X, bytem X, zastoupena advokátem JUDr. Petrem Jirátem, sídlem Blatenská 1161/46, 430 01 Chomutov, proti odpůrci: Obec Český Jiřetín, sídlem Český Jiřetín 171, 436 01 Český Jiřetín, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - Územního plánu obce Český Jiřetín vydaného usnesením Zastupitelstva obce dne 12. 8. 2022, č. 4/042022, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se v návrhu na zrušení opatření obecné povahy podaném v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení Územního plánu obce Český Jiřetín, vydaného usnesením Zastupitelstva obce č. 4/042022, které bylo přijato na zasedání konaném dne 12. 8. 2022 (dále též jen „nový územní plán“ nebo „OOP“). Navrhovatelka rovněž požadovala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Návrh 2. V podaném návrhu navrhovatelka nejprve odůvodnila svou aktivní legitimaci pro podání předmětného návrhu. Uvedla, že je vlastnicí pozemku parc. č. XA v k. ú. X (dále jen „předmětný pozemek“) a spoluvlastnicí v režimu společného jmění manželů pozemků parc. č. XB a parc. č. XC v k. ú. X (dále jen „pozemky v SJM“). Novým územním plánem byla stanovena etapizace pro plochy tak, že předmětný pozemek spadá do plochy zahrnuté do 2. etapizace realizace možné zástavby, přičemž podmínkou realizace zástavby v této ploše (ploše Z6 v 2. etapě) je realizace alespoň 70 % procent zástavby v ploše zahrnuté do 1. etapy a zároveň napojení zástavby v dané ploše (ve 2. etapě) na veřejný vodovod a veřejnou splaškovou komunikaci, přičemž současně je třeba záměr zástavby v ploše komplexně posoudit ve vztahu ke kapacitě stávajícího dopravního systému obce. Předchozí územní plán přitom výstavbu na předmětném pozemku plnohodnotně umožňoval a situace se v obci nijak oproti předchozímu období fakticky a situačně z žádného rozhodného hlediska nezměnila. 3. Navrhovatelka dále uvedla, že proti záměru nového územního plánu podala řádně a včas námitky, na něž však bylo reagováno toliko povšechně, předkladatel víceméně zrekapituloval již svá předchozí stanoviska, aniž by se věcně vyjádřil, zejména aniž by vysvětlil nerovný přístup k vlastníkům pozemků, jejichž povaha, umístění, rozloha atd. jsou prakticky shodné, a aniž by vysvětlil svůj arbitrární, voluntaristický a svévolný přístup. Tato skutečnost pak založila dle navrhovatelky nepřezkoumatelnost nového územního plánu, a tím i jeho nezákonnost. 4. Navrhovatelka totiž namítala, že v důsledku zahrnutí předmětného pozemku do 2. etapy výstavby bylo zasaženo nepřiměřeným, neodůvodněným a ve srovnání s dalšími vlastníky obdobných sousedních pozemků diskriminujícím způsobem do jejího vlastnického práva. Namítala, že nový územní plán nerespektuje její již v minulosti nabytá práva a legitimní očekávání založená dlouhodobým zahrnutím předmětného pozemku do plochy umožňující výstavbu u všech předchozích územních plánů obce. K tomu došlo za nezměněné situace v obci a za situace, kdy pozemky jiných vlastníků, zcela srovnatelné z hlediska polohy, infrastruktury apod., jsou zahrnuty v prvním stupni realizace výstavby, aniž by taková nerovnost v přístupu k jednotlivým vlastníkům byla řádně vysvětlena z hlediska zásad minimálního zásahu do práva vlastnit majetek a aniž by bylo vysvětleno, jaký konkrétní veřejný zájem je takovým postupem sledován. 5. Navrhovatelka měla dále za to, že není řádně definován veřejný zájem takové úpravy, když tato je navíc vázána na podmínku, která je nesplnitelná, což činí v daném rozsahu nový územní plán nepřezkoumatelný a zakládá v dotčeném rozsahu jeho neplatnost. Realizace výstavby na předmětném pozemku je totiž vázána na podmínku v čase, z nichž minimálně jedna z nich, a to vybudování veřejného vodovodu a veřejné splaškové komunikace, je fakticky nemožná. U dalších podmínek pak není řádně vysvětlen konkrétní veřejný zájem, který by ospravedlňoval takto robustní zásah do práva vlastnit a užívat majetek. Zároveň jsou totožné pozemky jiných vlastníků bez jakéhokoliv relevantního zdůvodnění z hlediska své povahy zahrnuty do etapy prvé, čímž je nový územní plán bez jakéhokoliv důvodu zvýhodňuje. 6. Navrhovatelka dále namítala, že pokud je pojmovým znakem opatření obecné povahy jeho srozumitelnost, předvídatelnost a transparentnost, pak jelikož nový územní plán obsahuje podmínku, jejíž realizace je nesplnitelná (tedy právně nemožná), resp. jejíž splnění je vázáno na nejistý okamžik v budoucnu (kdy nejistota se vztahuje nejen na otázku, kdy takový okamžik nastane, ale i na otázku, zda vůbec nastane), nelze hovořit o určitosti a srozumitelnosti takového právního aktu (opatření). Dále takový akt dle navrhovatelky nesplňuje požadavek transparentnosti a vyloučení libovůle, tudíž je nepřezkoumatelný a neplatný. 7. Navrhovatelka vytýkala novému územnímu plánu neproporcionalitu zásahu do jejího vlastnického práva a nesoulad s cíli územního plánování. Poukázala na to, že omezení zastavitelnosti předmětného pozemku podstatně snižuje jeho hodnotu oproti jiným, srovnatelným pozemkům, které takto dotčeny nejsou. Nový územní plán tak dle navrhovatelky nerespektuje zásadu, že zásahy do vlastnického práva musí mít zásadně výjimečnou povahu, musí být prováděny na základě zákona, z ústavně legitimních důvodů, jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů, vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle. Omezení vlastnických práv vydaným územním plánem je přípustné jen tehdy, pokud nepřesáhne spravedlivou míru.[OBRÁZEK][OBRÁZEK] Navrhovatelka je přesvědčena, že v daném případě není konkrétně definován sledovaný cíl a není zřejmé, z jakého důvodu je opatření ve vztahu k předmětnému pozemku potřebné a nutné. Stejně tak není dle navrhovatelky přezkoumatelné, zda by nebylo lze sledovaného cíle dosáhnout i jiným, šetrnějším opatřením. Má za to, že zásah do jejího vlastnického práva je zcela neproporcionální veřejnému zájmu a sledovaným cílům. 8. Navrhovatelka, s ohledem na namítanou neurčitost provedených změn, uvedla, že její námitky se vztahují rovněž na ostatní pozemky, které spoluvlastní v režimu společného jmění manželů. Vyjádření odpůrce k návrhu 9. Z písemného vyjádření odpůrce vyplývá, že neshledává návrh navrhovatelky na zrušení nového územního plánu důvodným, přičemž veškeré námitky navrhovatelky vypořádal v rámci veřejného projednání návrhu úpravy územního plánu. Obsah rozhodnutí o námitkách ve vztahu k navrhovatelce učinil součástí vyjádření k návrhu. 10. Odpůrce považoval především za nesouladné s realitou tvrzení navrhovatelky, že se situace v obci oproti předchozímu období nikterak nezměnila, neboť opak je pravdou. Vysvětlil, že původní územní plán obce byl vydán v roce 2006, tedy za účinnosti starého stavebního zákona, a změna tohoto územního plánu obce z roku 2011 řešila jen dílčí návrhy ploch bez vlivu na koncepci území, kde se nalézají pozemky navrhovatelky. Podle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) měl původní územní plán omezenou platnost a obec musela přistoupit k pořízení nového územního plánu. Zákonná podmínka však nebyla jediným důvodem, pro který byl vypracován nový územní plán. Dalším a podstatným důvodem byly nové skutečnosti v území, a to jednak zhoršující se jakost povrchových vod, a především pak změna využití vody na pitnou v přilehlé vodárenské nádrži Rauschenbach, v jejíž vodárenském pásmu se obec Český Jiřetín nachází. Dle odpůrce toto zařazení mění, a to velmi podstatně, pohled na novou výstavbu a zejména na nakládání s odpadními vodami s mezinárodním přesahem. 11. Odpůrce dále uvedl, že za účelem plnění své povinnosti soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a tyto vyhodnocovat nechal vypracovat geologický a hydrogeologický posudek k zastavěnosti obce se zřetelem na případné rozšíření zástavby. V tom je konstatováno, že současný stav území je z dlouhodobého hlediska neudržitelný a další výstavbou na předmětných plochách by došlo k nenávratným změnám v kvalitě jak povrchových vod, tak i podzemních vod, přičemž dle zpracovatele posudku je jedinou vhodnou možností pro zajištění čistoty podzemních a povrchových vod vybudování kanalizace a vysoce kvalitní čistírny odpadních vod. Odpůrce dále poukázal na dokument, zachycující „Stav obecních komunikací s ohledem na další výstavbu“, v němž je uvedeno, že současný stav místních komunikací je neudržitelný a nárůst počtu obyvatel a rekreačních objektů výrazně překračuje možnosti infrastruktury. Další rozšiřování výstavby objektů pro bydlení, rekreaci a sport do vyřešení odkanalizování všech objektů, provedení zkapacitnění místních komunikací a jejich dovybudování nebylo na základě posouzení doporučeno. 12. Odpůrce zdůraznil, že