1 As 4/2009 — Nejvyšší správní soud

15 A 48/2023- 65 - text  7 15 A 48/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobců: a) Obec Domašín, IČO: 00261840, sídlem Louchov 20, 431 51 Domašín, b) Bc. L. K., narozená dne X, bytem X, oba zastoupeni Mgr. Janem Špačkem, advokátem, sídlem Dobrovského 1303/13, 170 00 Praha 7, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Honební společenstvo Kotlina, IČO: 19300263, sídlem V Zátiší 830, 431 51 Klášterec nad Ohří, 2) Lesy České republiky, s. p., IČO: 42196451 sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové, 3) E. R., narozený dne X, bytem X, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2023, č. j. KUUK/133471/2023, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 13. 9. 2023, č. j. KUUK/133471/2023, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 16 520 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osobám zúčastněným na řízení se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 13. 9. 2023, č. j. KUUK/133471/2023, jímž bylo podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změněno rozhodnutí Městského úřadu Kadaň (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 14. 6. 2023, č. j. MUKK/28869/2023, kterým byla podle § 18 v souladu s § 17 a § 29 a § 67 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), a podle § 44 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), výrokem I. rozhodnutí uznána společenstevní honitba Kotlina na honebních pozemcích v katastrálním území Domašín u Klášterce nad Ohří, Petlery, Podmilesy, Kotlina, Měděnec o celkové výměře 712,4255 ha. Současně byly výrokem III. rozhodnutí (pozn. soudu – správně měl být uveden výrok II. rozhodnutí) k honitbě Kotlina přičleněny podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti další pozemky ve vlastnictví specifikovaných fyzických a právnických osob o celkové výměře 162,2768 ha a výrokem III. rozhodnutí byly podle § 3 odst. 4 zákona o myslivosti v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, v honitbě „Kadaň“ v souladu s návrhem žadatele stanoveny normované stavy srnčí zvěře. Nadepsaná změna prvostupňového rozhodnutí žalovaným přitom spočívala v opravě chybného číslování jednotlivých výroků, přičemž tedy napadeným rozhodnutím byla písařská chyba v označení výroků opravena, a stejně tak bylo opraveno uvedení nesprávného názvu honitby „Kadaň“ namísto správného názvu honitby „Kotlina“. Ve zbylé části pak zůstalo rozhodnutí správního orgánu I. stupně beze změn. Žalobci se zároveň domáhali toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit jim náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobci úvodem podané žaloby zrekapitulovali dosavadní průběh projednávaného případu, přičemž namítli, že je napadené rozhodnutí nezákonné, neboť žalovaný ve věci rozhodl o blanketním odvolání, ve kterém nebyly uvedeny žádné důvody, aniž by žalované vyzval k jeho doplnění. Žalovaný tak dle žalobců podstatně porušil ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci samé. 3. K tomu žalobci odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009-53, který se zabýval právě náležitostmi odvolání a konstrukcí odvolacího přezkumu dle správního řádu. Dále žalobci upozornili na skutečnost, že nemá-li odvolání nějakou náležitost vyplývající z § 37 nebo z § 82 odst. 2 správního řádu, je třeba postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že příslušný správní orgán žadatele vyzve k odstranění nedostatků a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 4. Následně žalobci popsali, že co se týče jejich odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, tak to vedle základních náležitostí podání obsahovalo i specifikaci napadeného rozhodnutí a uvedení rozsahu, v němž bylo napadeno. K chybějícím odvolacím důvodům nicméně žalobci pouze zmínili, že odůvodnění odvolání předloží do jednoho týdne. Uvedení doby pro doplnění ze strany žalobců však na výše zmíněné povinnosti příslušného správního orgánu nic neměnilo. Naopak, takto formulovaným odvoláním dali žalobci v projednávaném případě jednoznačně najevo, že odvolání hodlají doplnit právě o odvolací důvody. V takovém případě tedy měl příslušný správní orgán učinit opatření k odstranění nedostatků odvolání postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu a nikoliv sám možné vady vyhledávat. Vzhledem k zákonem stanovenému postupu na shora uvedeném dle žalobců nic nemění ani jejich další nečinnost při doplňování odvolacích důvodů. Žalovaný tedy rozhodl o odvolání, aniž by znal konkrétní námitky, které žalobci hodlali v doplnění odvolání uplatnit. Takový postup žalovaného je poté dle žalobců nepřípustný a v rozporu s procesními pravidly, která jsou zakotvena ve správním řádu a vyplývají též z práva na spravedlivý proces. Nesprávný postup žalovaného tudíž vedl k porušení práv žalobců. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 21. 12. 2023 předně uvedl, že žalobní námitku žalobců shledal důvodnou, a proto podal již dne 5. 12. 2023 žádost o přezkum napadeného rozhodnutí postupem dle správního řádu k Ministerstvu zemědělství. 6. Následně žalovaný v dalším vyjádření k žalobě ze dne 15. 2. 2024 zmínil, že dle stanoviska Ministerstva zemědělství ze dne 16. 1. 2024 ve věci nebyly porušeny právní předpisy způsobem, který by měl vliv na výrok uvedeného rozhodnutí. Jedinou shledanou vadou bylo rozhodnutí o tzv. blanketním odvolání, o kterém dle Ministerstva zemědělství nemělo být vůbec rozhodnuto. Žalovaný poté toliko konstatoval, že jakožto podřízený správní orgán musí respektovat stanovisko Ministerstva zemědělství, a proto navrhnul zamítnutí podané žaloby. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 2) k žalobě 7. Osoba zúčastněná na řízení 2) v písemném vyjádření k žalobě pouze uvedla, že se plně ztotožňuje s vyjádřením žalovaného a navrhla zamítnutí žaloby. 8. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 3) se k věci nevyjádřily. Posouzení věci soudem 9. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady přitom vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobci uplatnili v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobců je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení i zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. 10. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Jádrem projednávané věci přitom byla otázka, zda byly v daném případě správní orgány povinny učinit kroky k odstranění vady odvolání žalobců podle § 37 odst. 3 správního řádu, či zda takto postupovat nemusely a žalovaný mohl bez dalšího o předmětném odvolání žalobců rozhodnout. 12. Podle § 37 odst. 2 správního řádu platí, že z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. 13. Dle odst. 3 téh