5 As 73/2011 — Nejvyšší správní soud

178 A 6/2024- 46 - text  13 178 A 6/2024 [OBRÁZEK]3, ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Havlíčkovou ve věci žalobce: S. V., narozený dne X, bez státní příslušnosti, t. č. ve Vazební věznici Litoměřice, zastoupený advokátem JUDr. Edvinem Svobodou, sídlem Bílinská 1147/1, 400 01 Ústí nad Labem, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2024, č. j. OAM-17618-34/ZR-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2024, č. j. OAM-17618-34/ZR-2023, jímž bylo žalobci dle § 87l odst. 1 písm. a), e) a f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a změně některých zákonů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zrušeno povolení k trvalému pobytu a podle § 87l odst. 3 zákona o pobytu cizinců byla žalobci stanovena lhůta k vycestování z území do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, případně do 30 dnů od propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobce v podané žalobě zastával názor, že ve správním řízení dostatečně osvědčil vše potřebné pro to, aby mu žalovaný povolení k trvalému pobytu nezrušil a připomněl, že pro zrušení trvalého pobytu je nezbytné, aby byly splněny podmínky uvedené v § 87l odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Žalobce považoval závěr žalovaného o splnění podmínek § 87l odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců za rozporný s objektivním skutkovým stavem. Podle názoru žalobce vyšel žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze ze skutečnosti, že byl žalobce v minulosti opakovaně soudně trestán a má několik záznamů v Rejstříku trestů. Žalobce zdůraznil, že předchozí odsouzení včetně odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody nemohou sama o sobě znamenat, že žalobce závažným způsobem narušuje veřejný pořádek. Žalobce uvedl, že i žalovaný v napadeném rozhodnutí připustil, že samotné odsouzení držitele povolení k trvalému pobytu automaticky neznamená, že tento narušuje veřejný pořádek, nýbrž by vždy měla být zohledněna povaha jednotlivých odsouzení a jejich závažnost z hlediska potenciálního rizika pro bezpečnost a celistvost území státu, kde má dotyčný povolení k trvalému pobytu. Žalobce proto zastával názor, že jeho několik záznamů v Rejstříku trestů apriori neznamená, že narušuje veřejný pořádek, a tedy naplňuje jeden z důvodů pro zrušení povolení k trvalému pobytu. Žalobce zdůraznil, že nijak nerozporuje svých šestnáct záznamů v Rejstříku trestů, nicméně se vždy jednalo o méně závažné trestné činy převážně majetkového charakteru, popř. maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Kromě těchto odsouzení se žalobce na území České republiky (dále též jen „ČR“) nedopustil jednání, které by mohlo znamenat ohrožení její celistvosti a bezpečnosti, a proto na něj nelze hledět jako na závadovou osobu. 3. Žalobce dále uvedl, že se žalovaný nezabýval kromě jeho odsouzení dalšími skutečnostmi, konkrétně jeho vytvořenými rodinnými vazbami s členy rodiny, kteří jsou státními občany ČR. Žalobce zdůraznil, že žije na území ČR téměř třicet let a má zde vytvořeny veškeré sociální kontakty a zázemí, jeho rodiče žijí na území ČR, přičemž otec má české občanství. Než nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, byl žalobce řádně zaměstnán v klenotnictví v Praze jako opravář šperků. Nelze proto dle žalobce uzavřít, že po celou dobu svého pobytu v ČR páchal protiprávní činnost. Žalobce pokračoval, že v současné době proti němu není vedeno žádné trestní stíhání a předpokládaný konec výkonu trestu odnětí svobody má v první polovině roku 2025. Žalobce namítl, že ačkoli mohl porušit podmínky pro ponechání povolení k trvalému pobytu v platností, žalovaný nedostatečně a necitlivě vyhodnotil jeho rodinné zázemí, rodinné a sociální vazby na území České republiky. Žalobce dále připomněl, má zletilou dceru a nezletilého syna, přičemž obě děti jsou státními občany ČR. Žalobce na syna řádně platí výživné, a to dokonce ve vyšší částce, než má soudem určeno. Poté, co se dcera žalobce dozvěděla o zrušení žalobcova povolení k trvalému pobytu, rozrušilo jí to, neboť opuštění území ČR žalobcem by de facto znamenal rozpad jejich rodinných vazeb. Totožné pocity mají i rodiče žalobce, kteří mohou čestným prohlášením zaručit, že v případě ponechání žalobcova povolení trvalého pobytu v platnosti jsou ochotni poskytnout mu maximální možnou podporu včetně zajištění bytových potřeb žalobce. Žalobce dále uvedl, že pozbytí povolení k trvalému pobytu by pro něj znamenalo potíže dostát rodičovským povinnostem včetně řádného hrazení výživného na syna. Po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody má žalobce zajištěno bydlení v bytě své matky a rodina mu poskytne veškeré zázemí, aby se mohl opětovně začlenit do řádného života a prokázat, že zde nadále hodlá žít řádným občanským životem bez excesů. Žalobce dále připomněl, že během dosavadního výkonu trestu odnětí svobody byl již několikrát kázeňsky odměněn a v současné době je i řádně zaměstnán na pozici skladníka. Výkon trestu odnětí svobody tedy má na žalobce pozitivní vliv a představuje pro něj ponaučení, aby se do budoucna trestné činnosti vyvaroval. Žalobce s ohledem na výše uvedené zastával názor, že jeho vytvořené rodinné vazby, sociální zázemí a možnost do budoucna žít řádným životem by měly převážit nad závěrem žalovaného, že s ohledem na trestní minulost žalobce je dán důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu. 4. Na podporu svých tvrzení žalobce navrhl provedení důkazů napadeným rozhodnutím a čestným prohlášením rodičů žalobce. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobním námitkám uvedl, že žalobce bagatelizuje svou trestnou činnost a skutečnost, že je recidivistou s aktuálně šestnácti záznamy v Rejstříku trestů a aktuálně se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce podle názoru žalovaného pomíjí fakt, že mu byl trvalý pobyt zrušen z důvodu naplnění podmínek celkem tří zákonných ustanovení, tedy § 87l odst. 1 písm. a), e) a f) zákona o pobytu cizinců. Žalobce se v podané žalobě vyjadřuje pouze ke tomu, že u něj nebyly dány důvody pro zrušení trvalého pobytu podle § 87l odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, přičemž ke zrušení trvalého pobytu by postačovalo naplnění pouze jednoho konkrétního ustanovení. Žalovaný proto zastával názor, že skutečnost, že žalobce naplňuje hned tři zákonná ustanovení pro zrušení trvalého pobytu a aktuálně je ve výkonu trestu odnětí svobody, zvyšuje veřejný zájem na zrušení trvalého pobytu žalobci a tyto skutečnosti je nutné považovat za přitěžující okolnosti v neprospěch žalobce. Žalovaný dále připomněl, že již v minulosti bylo proti žalobci vedeno řízení o zrušení trvalého pobytu, přičemž toto řízení bylo zastaveno a pobyt byl žalobci zachován. Již v té době byl žalobce desetkrát pravomocně odsouzen, avšak náprava v jeho chování nenastala, když následně byl ještě 6x pravomocně odsouzen. Dle žalovaného se tedy žalobce prokazatelně nepoučil a do současné doby jej od páchání úmyslné trestné činnosti nic neodradilo. 6. Žalovaný dále zastával názor, že v napadeném rozhodnutí s odkazem na aktuální judikaturu Nejvyššího správního soudu řádně a obsáhle zdůvodnil, v čem spatřuje závažné narušování veřejného pořádku žalobcem. Samotný nesouhlas žalobce s právním názorem žalovaného neznamená nezákonnost postupu žalovaného. Žalovaný označil účelovým argument žalobce, že byl před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody řádně zaměstnán, neboť i řádně zaměstnaná osoba může páchat trestnou činnost a opakovaně a dlouhodobě narušovat veřejný pořádek. Žalovaný připomněl, že z obsahu spisového materiálu je patrné, že žalobce byl soudy opakovaně označován jako osoba střídavě nezaměstnaná a střídavě pracující ve zlatnictví svého otce, a proto nelze říci, že žalobce řádně pracuje po celou dobu svého pobytu v ČR. Žalovaný dále považoval za irelevantní tvrzení žalobce, že s ním není aktuálně vedeno žádné trestní řízení. Tím, že je žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody má totiž výrazně sníženou možnost páchat trestnou činnost. Žalovaný dále uvedl, že žalobce všechny nepodmíněné tresty odnětí svobody do současné doby nevykonal a plánovaný termín propuštění má ke dni 30. 9. 2025. Nelze proto dospět k závěru, že se osvědčil. S ohledem na chování žalobce od jeho prvního odsouzení v roce 2000 nemá žalovaný žádné záruky, že dojde ke změně žalobcova chování. Žalovaný zastával názor, že zrušení trvalého pobytu žalobce je pouze důsledkem jeho dlouholetého protiprávního jednání, pohrdání právním systémem hostitelského státu a ignorace trestních rozsudků. 7. Žalovaný dále uvedl, že se na str. 7 až 11 napadeného rozhodnutí podrobně zabýval otázkou jeho