8 As 257/2018 — Nejvyšší správní soud

59 Ad 3/2023- 46 - text 12 59 Ad 3/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X, narozen X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Josefem Kopřivou sídlem Václavské náměstí 819/43, Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitel Vězeňské služby České republiky sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2023, č. j. VS-127462-9/ČJ-2022-80000L-51ODV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, jimž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitele Věznice Stráž pod Ralskem (dále jen „ředitel věznice“) ze dne 11. 5. 2022, č. j. VS-140924-68/ČJ-2021-801302-ŘVSP19. Tímto prvostupňovým rozhodnutím nebylo vyhověno žádosti žalobce o zaplacení hodin odpracovaných v souvislosti s § 60 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“), za období od 3. 6. 2018 do 3. 6. 2021. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nejprve uvedl, že řízení o proplácení přestávek na jídlo a odpočinek je řízení návrhovým, tj. sám účastník řízení před správním orgánem vymezí, z jakého důvodu má za to, že přestávky nečerpá. Služební funkcionář je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu vymezeném tvrzeními účastníka řízení. Účastník řízení však neoznačil žádný konkrétní den, kdyby mu nebylo umožněno čerpat přestávku na jídlo a odpočinek. Za takové situace nelze po správním orgánu v návrhovém řízení požadovat, aby si konkrétní dny či okolnosti sám dohledával. Žalovaný tak mohl v odvolacím řízení posuzovat nárok žalobce pouze obecně, tj. zkoumat, zda jsou mechanismy ve věznici Stráž pod Ralskem nastaveny tak, aby bylo za běžné situace možné přestávku na jídlo a odpočinek vyčerpat, a to v rozsahu uvedeném v odvolání. 3. Žalovaný konstatoval, že u pohyblivých stanovišť není povinností být celou dobu služby na stanovišti, což vyplývá i z toho, že v některých případech se v rámci plnění služebních povinností příslušníci vzdalují z těchto stanovišť. Příslušníci tak svým střídáním či zastupováním neoslabují činnost pevných ani pohyblivých stanovišť, neboť služba je koncipována tak, že na pohyblivém stanovišti nemusí být příslušník střídán, ale v případě jeho nepřítomnosti vykonává službu na stanovišti další příslušník se stejnými pravomocemi a povinnostmi. Na pevných stanovištích je služba koncipována tak, že zde jsou příslušníci střídáni, neboť na takovém stanovišti musí být příslušník neustále přítomen. Ve směně je dostatek příslušníků, aby se mohli vzájemně zastupovat a střídat a aby byl zajištěn chod věznice a zároveň bylo dodržováno řádné čerpání přestávek. Za stanoviště má vždy odpovědnost příslušník, který střídá nebo zastupuje příslušníka čerpajícího přestávku na jídlo a odpočinek. Zastoupení či vystřídaní příslušníci při čerpání přestávky nenesou žádnou odpovědnost za dění na stanovišti a nemusí mít tedy o dění na stanovišti žádný zájem. Příslušníci mají možnost trávit přestávku dle svého uvážení, mohou se volně pohybovat po areálu věznice či areál věznice opustit. 4. Z žádosti účastníka řízení vyplývá, že se domáhá proplacení přestávek na jídlo a odpočinek z důvodu, že na stanovištích inspektora strážní služby (dále jen „ISS“), inspektor strážní služby - operátora (dále jen „ISS-O“) a vrchního inspektora strážní služby (dále jen „VISS“), kde vykonával v rozhodném období službu, nebylo údajně možné přestávku na jídlo a odpočinek čerpat. 5. K VISS a ISS žalovaný uvedl, že tato služební místa nejsou uvedena v rozpisu strážních stanovišť a nejsou strážními stanovišti ve smyslu NGŘ č. 33/2019, svým charakterem se nicméně podobají pohyblivým stanovištím, pro která platí, že příslušník vykonávající službu na tomto stanovišti nemusí být střídán, ale v případě jeho nepřítomnosti vykonává službu na stanovišti další příslušník se stejnými pravomocemi a povinnostmi. Z provedeného dokazování v průběhu správního řízení vyplynulo, že VISS i ISS se mohou volně pohybovat po věznici a jejich služební činnost je jim vyjma nahodilých mimořádných událostí dopředu známá. VISS a ISS si tak s ohledem na své služební povinnosti mohou v rámci společné kooperace bez střídání či zastupování zajít do prodejny, na toaletu, zakouřit si či zajít do závodní jídelny. Samotné čerpání přestávek na jídlo a odpočinek VISS a ISS je umožněno tím, že se jedná o vedoucí příslušníky, kteří nemají časově stanovené úkoly, protože jejich činnost spočívá zejména v koordinaci podřízených. Ve své nepřítomnosti se mohou beze zbytku zastoupit, což potvrzuje i Plán střežení Věznice Stráž pod Ralskem platný od 23. 7. 2017 do 31. 6. 2018 a Plán střežení Věznice Stráž pod Ralskem platný od 1. 7. 2019. Nelze proto tvrdit, že by služební činnost VISS a ISS neumožňovala řádné čerpání přestávek na jídlo a odpočinek a jejich služba by byla nepřerušitelná. 6. Ani služební místo ISS-O, kde účastník řízení v rozhodném období také vykonával službu, není uvedeno v rozpisu strážních stanovišť a není tedy strážním stanovištěm ve smyslu NGŘ č. 33/2019, nicméně je svým charakterem podobné stanovišti pevnému, tudíž musí být neustále fyzicky obsazeno a příslušník čerpající přestávku na jídlo a odpočinek musí být řádně vystřídán. VISS, ISS i ISS-O si mohou čerpání přestávek na jídlo a odpočinek předem ve vzájemné kooperaci naplánovat. V případě přerušení přestávky z důvodů běžných či mimořádných událostí si mohou čerpání přestávek naplánovat do náhradního termínu. V řízení bylo prokázáno, že plnění služebních úkolů na stanovišti ISS-O neznemožňuje čerpání přestávky na jídlo a odpočinek. Nejedná se tedy o situaci dle ustanovení § 60 odst. 3 zákona o služebním poměru, neboť charakter výkonu služby vykonávané účastníkem řízení umožňuje jeho přerušení. Skutečnost, že přestávku na jídlo a odpočinek lze účastníků řízení na stanovišti ISS-O naplánovat a on ji tak skutečně čerpal, potvrzují i přílohy denních rozkazů. 7. Žalovaný zdůraznil, že bezpečnost věznice nezajišťují pouze příslušníci, ale k celkové bezpečnosti věznice slouží i další faktory, např. ploty, kamerový systém apod. Systém zastupování a střídání je nastaven tak, aby bylo zajištěno řádné čerpání přestávek na jídlo a odpočinek a zároveň zajištěn řádný chod věznice dle příslušných právních předpisů. Čerpání přestávek na jídlo a odpočinek příslušníky dle § 60 odst. 1 a 2 zákona o služebním poměru nespadá pod výkon služby a není tedy možno na dobu čerpání přestávky vztahovat služební povinnosti. Z tohoto důvodu nejsou přestávka a způsob jejího trávení upraveny vnitřními předpisy a směrnicemi, neboť ty se váží výhradně k výkonu služby, zatímco zákonem předpokládaná přestávka na jídlo a odpočinek je volný čas příslušníka k tomu, aby se dle svého uvážení najedl a odpočinul si. Je zcela na volbě příslušníků, co po vymezený čas přestávky na jídlo a odpočinek budou dělat, tj. zda budou odpočívat, stravovat se v jídelně, zda půjdou z areálu věznice ven, zda si odloží výstroj a výzbroj apod. Žádný vnitřní předpis jim způsob trávení přestávky nenařizuje. Odpovědnost za koordinaci služby podřízených příslušníků má zejména ISS pro příslušníky zařazené na oddělení vězeňské stráže. V souladu s vnitřním předpisem ISS koordinuje, řídí a kontroluje příslušníky ve směně. Faktické čerpání přestávek na jídlo a odpočinek koordinuje v rámci své náplně práce ISS tak, aby bylo zajištěno řádné plnění služebních povinností. Evidence přestávek na jídlo a odpočinek jakožto součást denního rozkazu je také podkladem při hromadných směnových výkazech, které parafují všichni příslušníci na konci každého jednotlivého měsíce s konkrétním počtem odsloužených hodin, a to po odečtu přestávek na jídlo. Platí, že svými podpisy s takovýmto výkazem souhlasili bez výhrad. Příslušníci současně stvrzují svým podpisem po ukončení směny, že měli řádně čerpanou přestávku na jídlo a odpočinek. 8. Příslušník má v době čerpání přestávek na jídlo a odpočinek povinnost, pokud zachytí signál o mimořádné události, zakročit dle obecné povinnosti upravené v § 7 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (dále jen „zákon o vězeňské službě“). Neznamená to však, že by byl jakkoliv sankcionován za nezakročení v případě, že by signál o mimořádné události nezachytil, neboť by např. nebyl v době čerpání přestávky na jídlo a odpočinek na příjmu. V době čerpání přestávky na jídlo a odpočinek v zásadě neexistuje povinnost příslušníků mít u sebe vysílačku či telefon. Nelze ani generalizovat situaci tvrzením, že příslušník je odpovědný za následky jakékoliv mimořádné události. V tomto případě by zakročili jiní příslušníci. 9. Žalovaný se dále věnoval svědeckým výpovědím svědků ppor. X,