7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

15 A 53/2023- 41 - text  8 15 A 53/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: L. H., narozený X bytem X zastoupený JUDr. Pavlem Zuskou, advokátem sídlem Táboritská 1000/23, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem ČEZ Distribuce, a.s., IČO: 24729035 sídlem Teplická874/8, 405 02 Děčín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2023, č. j. KUUK/151251/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2023, č. j. KUUK/151251/2023, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Žatec (dále jen „stavební úřad“) ze dne 5. 12. 2022, č. j. MUZA 48864/2022, kterým stavební úřad v souladu s § 190 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“), a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „starý stavební zákon“), po přezkoumání návrhu osoby zúčastněné na řízení na vydání kolaudačního rozhodnutí podle § 81 a § 82 starého stavebního zákona a § 34 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, povolil užívání stavby nazvané: „Rekonstrukce vedení 22 kV Čeradice – Žatec ČSD, přípojka 22 kV, drůbežárna ČSSS, přípojka 22 kV Libočany I, přípojka 22 kV Libočany II, přípojka 22 kV ČSD Žatec – západ a to dílčí část stavby na pozemcích parc. č. XA, XB, XC v k.ú,. X“. Žaloba 2. Žalobce nejprve podrobně zrekapituloval průběh správního řízení. Nesouhlasil se závěrem žalovaného, že za situace, kdy stavební úřad zjistil, že stavba jako celek je v souladu s vydanými povoleními, je nadbytečné a neúčelné v odůvodnění rozhodnutí opakovaně konstatovat soulad v každém z myslitelných hledisek její realizace. Byl toho názoru, že závěru o souladu stavby s vydanými povoleními musí nutně předcházet úvaha správního orgánu o tom, zda jsou jednotlivá hlediska realizace stavby v souladu s těmito povoleními. Pokud stavební úřad tuto úvahu neprovedl, nemohl k takovému závěru dospět. A pokud stavební úřad tuto úvahu provedl, měl ji v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vysvětlit, uvést, jaká hlediska posuzoval a na základě jakých důkazů dospěl k závěru o jejich souladu s vydanými povoleními. Jinak je prvostupňové rozhodnutí dle žalobce založeno na libovůli stavebního úřadu. 3. Zcela irelevantní je také konstatování žalovaného, že žalobce „neosvětlil, které konkrétní podmínky by neměly být ze strany stavebníka dodrženy“, a proto nelze námitku žalobce shledat důvodnou. Není povinností žalobce tvrdit nesplnění konkrétních podmínek. Naopak je povinností stavebního úřadu, potažmo žalovaného, osvětlit své úvahy vedoucí k závěru o naplnění podmínek § 81 odst. 1 starého stavebního zákona, tyto úvahy podpořit odpovídajícími skutkovými zjištěními s uvedením, jaká skutková zjištění a z jakých důkazů založených ve spise zjistil. 4. Pro ilustraci žalobce uvedl, že ve výchozí zprávě o revizi elektrického zařízení, vykonané dne 26. a 27. 2. 1977, jsou pod číslem 4. specifikovány závady a nedodělky, přičemž některé závady odporují mimo jiné tehdy platným ČSN normám. V této zprávě byla mimo jiné uvedena nutnost provést terénní úpravy v okolí podpěrných bodů a stožárů. Podle této zprávy bylo nutné vady a nedodělky odstranit neprodleně. V zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí (pořízených investiční výstavbou) a povolení k uvedení do trvalého provozu ze dne 21. 7. 1977 jsou konstatovány vady a nedodělky dle zprávy o výchozí revizi (tj. vady a nedodělky zjištěné již v únoru 1977), které měly být odstraněny do 20. 8. 1977. 5. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí by pak dle žalobce mělo být zřejmé, zda tyto vady a nedodělky skutečně odstraněny byly, a pokud ano, z jakých důkazů to stavební úřad zjistil, a pokud ne, jaký vliv na závěr o souladu stavby s § 81 odst. 1 starého stavebního zákona existence těchto vad a nedodělků má. Přitom existence vad specifikovaných ve výchozí zprávě o revizi elektrického zařízení může mít zcela zásadní dopad na závěr o souladu stavby s § 81 odst. 1 starého stavebního zákona, zejména na závěr o dodržení podmínek stanovených v rozhodnutí o přípustnosti stavby a na závěr o tom, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat zájmy společnosti, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí. Byl toho názoru, že žaloba žalobce je zjevným zneužitím práva, a je tedy nepřípustná, přičemž odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 84/2023 a sp. zn. 6 As 108/2019. Poukázal na to, že stavba byla umístěna a povolena v letech 1975 a 1976 a dokončena v roce 1977. Zdůraznil, že žalobce začal stavbu zpochybňovat až v roce 2021, tedy po 44 letech od provedení stavby, a tudíž se jednoznačně snaží narušit dlouhotrvající pokojný stav. Dále poukázal na to, že žalobce se v řízení před správními orgány výhradně obecně dožadoval toho, aby bylo v rozhodnutí o užívání stavby detailně odůvodněno splnění každé podmínky rozhodnutí o umístění stavby a přípustnosti stavby. Sám však nespecifikoval žádnou podmínku, která dle jeho názoru nebyla dodržena. Tato jeho obecná odvolací námitka byla vypořádána v odůvodnění napadeného rozhodnutí a na svých závěrech žalovaný nadále trval. Replika žalobce 7. Žalobce nesouhlasil s názorem o nepřípustnosti žaloby, neboť žalovaným namítaná judikatura byla vydána v řízeních na ochranu před nezákonným zásahem, jehož podstatou mělo být nezahájení řízení o odstranění stavby stavebním úřadem. To je zcela odlišná situace než v případě řešeném v tomto řízení, v němž se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že ani nemohl specifikovat žádnou konkrétní podmínku, která by podle jeho názoru nebyla dodržena, protože z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí není zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti považoval stavební úřad za prokázané z jím jmenovaných listin. Není také zřejmé, na základě jakých konkrétních skutečností stavební úřad dospěl k závěru, že stavba byla provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Toto vysvětlení v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí zcela chybí a žalovaný se s touto námitkou v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal naprosto nedostatečně. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 8. Osoba zúčastněná na řízení nesouhlasila se žalobou a ztotožnila se s přiléhavou argumentací žalovaného vymezenou v jeho vyjádření. Považovala napadené rozhodnutí za věcně správné a vydané v souladu s dotčenými právními předpisy, a to včetně dostatečně podrobného odůvodnění. Konstatovala, že námitky žalobce jsou nedůvodné, neboť žalobce pouze účelově usiluje o přeložení stavby z pozemků, které vlastní. Ústní jednání 9. Při ústním jednání konaném dne 11. 6. 2025 právní zástupce žalobce zdůraznil, že hlavním důvodem podání žaloby je nepřezkoumatelnost rozhodnutí správních orgánů týkající se naplnění podmínek obsažených v § 81 odst. 1 starého stavebního zákona. Konstatoval, že v doplnění odvolání namítal, že se stavební úřad dostatečně nevypořádal s tím, zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a stavebním povolení. Dále poukázal na bod 32 žaloby, ve kterém uvedl konkrétní vady a nedodělky stavby. Navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 10. Pověřená pracovnice žalovaného poukázala na to, že žalobce usiluje o přemístění stožárů, což se však neshoduje s předmětem daného řízení o kolaudaci stavby. Konstatovala, že žalobce v odvolání nespecifikoval, které podmínky pro kolaudaci stavby neměly být splněny. Zdůraznila, že rozhodnutí správních orgánů jsou přezkoumatelná. Byla toho názoru, že je dán prostor pro odmítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva žalobcem. Navrhla zamítnutí žaloby. Posouzení věci soudem 11. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobci uplatnili v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oz