42 A 13/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

42 A 13/2024- 73 - text  15 42 A 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobkyně: T. H. T., narozená dne X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika bytem X zastoupená advokátem Mgr. Markem Eichlerem sídlem Nekázanka 888/20, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2024, č. j. MV-26199-9/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2024, č. j. MV261999/SO-2024, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, (dále jen „OAMP“) ze dne 1. 12. 2023, č. j. OAM1596834/PP-2022, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla výrokem I. podle § 87e odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítnuta žádost žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území České republiky, neboť se žalobkyně dopustila obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, když účelově uzavřela manželství. Výrokem II. podle § 87e odst. 4 zákona o pobytu cizinců byla žalobkyni stanovena lhůta k vycestování z území 30 dnů od právní moci rozhodnutí. 2. Současně žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 3. Žalobkyně v žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí odporuje požadavkům § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Podle žalobkyně správní orgány obou stupňů nedostatečně zjistily skutečný stav věci, a tudíž postupovaly v rozporu s § 3 správního řádu. Dále žalobkyně sdělila, že žalovaný porušil § 4 odst. 1 správního řádu, podle něhož je veřejná správa službou veřejnosti, a tudíž mají správní orgány povinnost dotčeným osobám podle možností vycházet vstříc, což správní orgány v posuzované věci nerespektovaly. Žalovaný měl rovněž porušit § 2 správního řádu, § 87e odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců a § 174a zákona o pobytu cizinců. 4. Dále žalobkyně konstatovala, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť se žalovaný dostatečně nevypořádal s odvolacími námitkami, a to především s tou, v níž se žalobkyně podrobně věnovala jejímu výslechu a výslechu jejího manžela a snažila se vysvětlit uváděné rozpory ve výpovědích. Dále se žalovaný nevyjádřil ke skutečnostem uvedeným v „odstavci b)“ odvolání a nepokusil se je nikterak vyvrátit, přestože se jednalo o skutečnosti podstatné pro posouzení účelovosti vztahu. 5. Žalobkyně uvedla, že údajnou účelovost manželství měly prokázat správní orgány, případně kriminální policie, která jediná je kompetentní k rozhodnutí o tom, zda došlo ke spáchání trestného činu napomáhání k neoprávněnému pobytu uskutečněním účelového manželství, což se v posuzovaném případě nestalo. 6. Žalobkyně podotkla, že se s manželem při výslechu shodla na řadě odpovědí z velkého množství otázek, což prokazuje, že se o účelové manželství nejedná. Podle žalobkyně správní orgány bazírovaly na několika nepřesnostech, přičemž je podle žalobkyně běžné, že se partneři mohou v řadě otázek rozcházet. Výslech je nutné brát jako celek, a pokud nelze jednoznačně prokázat účelovost manželství, tak nelze bez dalšího žádost žalobkyně zamítnout. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by se manželé rozcházeli v odpovědi na otázku, zda se nějak připravovali na daný výslech. Žalobkyně při výslechu uvedla, že se jen bavili o tom, že tam jdou a řeknou, jak to mezi nimi je, a manžel odpověděl, že se nijak na výslech nepřipravovali. Což jsou dle žalobkyně shodné odpovědi. Žalobkyně podotkla, že oba manželé si pamatovali data narození druhého partnera, co měl manžel k snídani a kdy vstávali. Žalobkyně sice ve výslechu uvedla, že měla pouze vodu a nesnídala a manžel uvedl, že žalobkyně měla také croissant, nicméně žalobkyně si toliko kousla dvakrát do croissantu od manžela a nepovažovala to za její snídani, zatímco manžel tuto otázku pochopil jinak. Žalobkyně podotkla, že manželé se shodli na dopravě na výslech, jakým vozidlem a jaké barvy přijeli. Žalobkyně označila za zavádějící rozpornou odpověď v tom, zda auto mělo látkové či kožené sedačky, jelikož v dnešní době existuje řada textilií, které připomínají kůži. Podotkla, že oba manželé si pamatovali okolnosti svatby, čas a kdy proběhla. Dále se manželé shodli na barvě zdi v kuchyni, v typu kuchyňské linky, přičemž se pouze drobně rozešli v barvě kuchyňské linky, což žalobkyně vysvětlila značně omezeným pojetím barev u mužů oproti ženám, přičemž pokud byl manžel zastižen při pobytové kontrole doma, tak samozřejmě ví, jakou barvu má kuchyňská linka. Žalobkyně uvedla, že oba manželé popsali stejnou skříňku, ve které mají uloženou mouku, avšak jinými slovy. Jeden z manželů uvedl, že je v rohu a druhý, že je poslední či předposlední. Oba manželé shodně uvedli, jaké spotřebiče mají na kuchyňské lince, taktéž se shodli ohledně pozice vestavěné myčky, přičemž jeden z manželů to bral z pohledu stojícího před myčkou a druhý stojícího zády k myčce. Oba manželé se shodli v typu sporáku, pračky, že většinu prádla pere manželka a někdy si nese manžel věci vyprat k matce a že mají koš na prádlo. Žalobkyně poukázala na to, že při výslechu uvedla, že vždy pere vše a manžel uvedl, že pere po částech. Uvedené bylo myšleno tak, že žalobkyně vždy pere vše od dané barvy, a pokud je některé barvy míň, tak se počká, až se ta barevná část naplní a poté to vypere. Manželé se shodli v tom, že manžel nejčastěji nosí černé boty Adidas a že manželka má doklady ve žlutých deskách. Skutečnost, že manželka uvedla, že manžel má doklady v modrých deskách a manžel uvedl, že v průhledných, je dána tím, že se jedná o velmi slabě modrou barvu, která je průhledná. Obdobný problém byl u barvy vysavače, kdy žalobkyně uvedla černou a manžel tmavě modrou. Dále žalobkyně poukázala na shodu v používané zubní pastě, v barvě obou kartáčku a kde mají uložen vysavač. Dále se manželé shodli v barvě ručníku manžela. Ručník žalobkyně je bílý, ale sepraný, a proto manžel žalobkyně uvedl, že je do šeda. Manželé se shodli na barvě ložního prádla a vzhledem k tomu, že o domácnost se stará převážně žalobkyně, tak si její manžel vždy nepamatuje, kdy dochází k výměně prádla. Manželé se shodli v přibližném návratu manžela z práce a v tom, že montuje lešení. Stran občasného přespání manžela u rodičů, manžel uvedl, že to bylo vinou pití alkoholu, přičemž žalobkyně to neuvedla, jelikož to nepovažovala za podstatné. 7. Dále žalobkyně uvedla, že se s manželem relativně shodli na rodinných příslušnících žalobkyně, avšak manžel nedokázal napsat poslední jméno sestry manželky, přičemž oba uvedli, že sestra žalobkyně bydlí ve Vietnamu. Že ji manžel viděl při videohovoru, nepovažoval za komunikaci. Žalobkyně správně uvedla jména všech sourozenců manžela. Manželé se shodli, že žalobkyně má dobrý vztah s dcerou manžela a byli společně v kině dne 9. 9. 2023. Shodli se na výši výživného manžela, které platí bývalé manželce. Dále se shodli, že žalobkyně nepracuje a manžel jí dává 10 000 Kč měsíčně a že manžel pomáhá strýcovi žalobkyně v prodejně, chodí o víkendech uklízet byty a příležitostně jezdí stavět lešení. Manželé znají vzájemně svůj zdravotní stav. Žalobkyně ví, že je manžel kuřák, jakou kouří značku cigaret a kolik jich přibližně vykouří. Manželé se shodli na tom, že nepoužívají antikoncepci a co nosí manžel na spaní. Žalobkyně barvy nočního prádla mění, a proto došlo k rozporu. Manželé se shodli v operátorovi žalobkyně, ve špercích nošených žalobkyní, že žalobkyně nemá žádné tetování či jizvy a na tom, že manžel má tetování a jaká. Pouze tetování na třísle žalobkyně na základě podobnosti považovala za slunce, přestože jde dle manžela o smajlíka. Manželé se shodli na tom, co pijí, jakou kávu, kolik lžiček cukru si dávají, kdy a kde byli naposled nakupovat, že žalobkyně vaří přes týden a manžel o víkendu a co měli k večeři. Žalobkyně podotkla, že mají s manželem mezi sebou drobnou jazykovou bariéru, avšak snaží se ji odstraňovat. Manželé se shodli v posledních dárcích, které si dali. Shodně uvedli jména společných přátel. Přibližně se shodli na tom, co dělali ve svátek a jaké měli plány na neděli. Shodli se i v rodinných vazbách žalobkyně. Žalobkyně zdůraznila, že se s manželem shodli v podstatné řadě otázek, přičemž nelze určité rozpory okamžitě přisuzovat účelovosti vztahu. Kdyby naopak bylo manželství účelové a odpovědi předem dohodnuté, nebyly by ve výpovědích manželů žádné rozpory. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by její manželství bylo účelové, neboť se s manželem znají a ma