78 Ad 5/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

78 Ad 5/2025- 48 - text  12 78 Ad 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Kadlčákem ve věci žalobce: M. Ž., narozený X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2025, č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 10. 2024, č. j. X, jímž byla pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 17. 10. 2024 žalobce nebyl invalidní. Současně se žalobce domáhal toho, aby soud zrušil i shora uvedené prvostupňové rozhodnutí a žalované uložil povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 2. V předmětné žalobě žalobce nejprve stručně popsal dosavadní průběh věci, přičemž namítl, že z jím doložených lékařských zpráv vyplývá, že je jeho zdravotní stav závažný. V této souvislosti tedy žalovaným došlo k nesprávnému posouzení věci, resp. žalobce nesouhlasil se závěrem žalovaného, že není invalidní. K tomu žalobce doplnil, že z jím předložených lékařských zpráv plyne, že jeho zdravotní stav odpovídá kritériím pro přiznání invalidního důchodu prvního stupně, přičemž se jeho zdravotní omezení i nadále prohlubuje. Dále konstatoval, že trpí zdravotním postižením, které je popisováno jako omezená hybnost hlezen a nohou, bolestivost TN kloubu a těžká artróza kloubu středonoží, limitující dynamiku celé levé dolní končetiny. Uvedl, že jsou jeho denní aktivity těžce omezeny, přičemž není schopen vykonávat ani adekvátní pracovní činnost. Žalobce není schopen souvislé chůze, a tudíž je vyloučen z jakéhokoliv zaměstnání, ve kterém by byla chůze součástí pracovních úkolů. Doplnil, že byl v důsledku zanedbání lékařské péče nucen ukončit i veškeré své volnočasové aktivity a není schopen si zajistit ani nákupy. Omezená hybnost jej tedy limituje i v péči o vlastní osobu. 3. Následně žalobce zmínil, že dle nejaktuálnější lékařské zprávy ho omezuje palčivá bolest v hybnosti TN kloubu, má omezenou hybnost hlezen a nohou, a to při progresi těžké artrózy TN kloubu vlevo. Těžká artróza je pak v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), zařazena v kapitole XIII, oddíl A, položka 1c – s procentní mírou poklesu pracovní schopnosti stanovenou na 40 až 50 %. Žalovaná dle žalobce nevzala v úvahu též skutečnost, že se jeho stav neustále zhoršuje. 4. Napadené rozhodnutí tak bylo dle názoru žalobce vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Rozhodnutí žalované přitom nebylo ani náležitě odůvodněno, neboť z něj není patrno, z jakých důvodů byl učiněn předmětný výrok a nejsou uvedeny úvahy, kterými se žalovaná řídila při hodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí a při výkladu právních předpisů. Žalobce též namítl rozpor postupu žalovaného ve věci s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Vyjádření žalované 5. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nejprve zrekapitulovala průběh daného správního řízení a odkázala na dotčenou právní úpravu. Poté uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti, bylo shledáno zdravotní postižení popsané jako semiankylóza až ankylóza levého hlezna (následek úrazu ze dne 11. 7. 2018 se zánětlivými komplikacemi), uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 11 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které posuzující lékař stanovil (z možného rozpětí ve výši 10 až 20 %) horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 %, a to vzhledem k algické symptomatologii. Ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity byla tato hodnota u žalobce dále zvýšena o 10 % – tj. na celkových 30 %. 6. Dále žalovaná uvedla, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobce byl posudkovými lékaři jeho zdravotní stav posouzen zcela objektivně a v úplnosti. Napadené rozhodnutí poté bylo dostatečně odůvodněno, neboť v něm byly uvedeny a konkretizovány všechny lékařské zprávy, z nichž žalovaná vycházela, jakož i posudková rozvaha, přičemž byla zdravotní dokumentace pro posouzení a vyhotovení posudku zcela dostačující a samotné posouzení zdravotního stavu žalobce proběhlo dle vyhlášky o posuzování invalidity a v souladu se zákonem o důchodovém pojištění. 7. Žalovaná také zdůraznila, že důvodem uznání invalidity nejsou subjektivní pocity a úvahy žalobce, jakož ani tvrzení jiných lékařů, ale toliko posudková rozvaha vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři dle vyhlášky o posuzování invalidity. Činil-li tedy zjištěný pokles pracovní schopnosti u žalobce pouze 30 %, pak ve věci nebyly naplněny zákonné podmínky invalidity ani prvního stupně vyžadující pokles pracovní schopnosti nejméně ve výši 35 %, a tudíž nebyly splněny zákonné podmínky vzniku nároku na přiznání invalidního důchodu po zdravotní stránce. 8. Závěrem vyjádření žalovaná k námitkám žalobce navrhla důkaz posudkem posudkové komise MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). Žalovaná tedy setrvala na žalobou napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Replika žalobce 9. Žalobce v podané replice uvedl, že posudek posudkové komise MPSV ze dne 14. 8. 2025 nereflektuje jeho skutečný zdravotní stav. V tomto kontextu doplnil, že posudková lékařka posudkové komise MPSV jeho popis zdravotních obtíží komentovala sarkastickým a neprofesionálním způsobem. Zopakoval, že z jím doložené lékařské dokumentace vyplývá, že žalobce trpí závažnými zdravotními potížemi, které jsou popisovány jako omezená hybnost hlezen a nohou, bolestivost TN kloubu a těžká artróza kloubu středonoží, limitující dynamiku celé levé dolní končetiny. Žalobce dodal, že navštěvuje Centrum bolesti při Krajské zdravotní nemocnici v Mostě, přičemž mu lékař na bolest předepisuje léčebné konopí a opioidní analgetikum. Opětovně konstatoval, že jsou jeho denní aktivity i nadále těžce omezeny a není schopen vykonávat adekvátní pracovní činnost. Objektivní omezená hybnost jej limituje také v osobním životě. Žalobce poté znovu poukázal na zařazení těžké artrózy v kapitole XIII, oddílu A, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a to s procentní mírou poklesu pracovní schopnosti stanovenou na 40 až 50 %. Závěrem zmínil, že vzhledem k tomu, že byl posudek ve věci zpracován posudkovou komisí MPSV jako složkou žalovaného, nepovažuje jej za objektivní a nezávislý, přičemž tedy navrhl, aby byl v řešeném případě ustanoven soudní znalec, který by objektivně posoudil jeho zdravotní stav. Jednání soudu 10. Žalobce při jednání soudu, které bylo nařízeno na den 7. 10. 2025, úvodem plně odkázal na argumentaci obsaženou v podané žalobě a replice. Následně zdůraznil, že v důsledku svých zdravotních potíží, plynoucích z nesprávného ošetření jeho zranění, není schopen déle stát ani dokončit pracovní směnu. Zmínil také, že jeho praktický lékař nedisponuje lékařskou dokumentací o jeho ošetření v nemocnici, a to nejspíše z důvodu, aby žalobce nemohl nemocnici žalovat za zanedbání péče o jeho osobu. Posudkovou komisi MPSV poté žalobce označil za neodbornou, neboť jednání byla „fraška“, po které se cítil zahanben. Žalobce také doplnil, že vzhledem k tomu, že užívá léčebné konopí a léky obsahující morfin, tak není zaměstnatelný. 11. Při tomtéž jednání pověřená pracovnice žalované odkázala na dosavadní vyjádření ve věci a navrhla žalobu zamítnout. Poukázala přitom na skutečnost, že posudek posudkové komise MPSV ze dne 14. 8. 2025 považuje za úplný, objektivní a přesvědčivý. Současně doplnila, že je tento posudek zcela souladný s hodnocením posudkových lékařek v rámci dotčeného správního řízení. 12. Soud provedl podle § 52 odst. 1 s. ř. s., dokazování protokolem z jednání posudkové komise MPSV ze dne 14. 8. 2025 a posudkem této posudkové komise z téhož dne, který nechal soud vypracovat pro účely předmětného soudního řízení. Soud provedl dokazování též ambulantním nálezem MUDr. I. G. z poradny pro léčbu bolesti ze dne 14. 5. 2025, který byl soudu předložen až dne 11. 9. 2025, z jehož obsahu se podává léčba bolesti levé nohy žalobce – konkrétně nasazení léčiv proti bolesti s tím, že byla žalobci předepsána ko