8 As 31/2008 — Nejvyšší správní soud

16 A 14/2024- 63 - text  10 16 A 14/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobce: Greenpeace Česká republika, z. s., IČO: 17049059 sídlem Prvního pluku 143/12, 186 00 Praha 8 proti zastoupen advokátem JUDr. Jaromírem Kyzourem sídlem Lublaňská 398/18, 120 00 Praha 2 žalovanému: za účasti osob zúčastněných na řízení: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 1. Lesy České republiky, s. p., IČO: 42196451 sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové 2. Město Litvínov sídlem Náměstí Míru 11, 436 01 Litvínov zastoupena advokátem JUDr. Martinem Fejfárkem, LL.M. sídlem Josefa Lady 2106, 434 01 Most o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2024, č. j. MZP/2024/220/763, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 8. 4. 2024, č. j. MZP/2024/220/763, a rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 18. 12. 2023, č. j. KUUK/180428/2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajský úřad Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“) vydal dne 18. 12. 2023 pod č. j. KUUK/180428/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) na žádost osoby zúčastněné na řízení (Lesy České republiky, s. p., dále též „žadatel“ nebo „Lesy ČR“) souhlas podle § 45c odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „ZOPK“) k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významné lokality Východní Krušnohoří nebo jejích předmětů ochrany, a to pro těžbu obnovní v porostních skupinách dle jednotek prostorového rozdělení lesa v platném lesním hospodářském plánu (dále jen „LHP“) pro lesní hospodářský celek (dále též „LHC“) Litvínov 2021–2030 a dle LHP pro LHC Telnice 2021–2030. Souhlas přitom krajský úřad podmínil prováděním těžby v období vždy od 1. 9. do 28. 2. následujícího roku, nejdéle však do konce roku 2030. 2. Shora označeným rozhodnutím ze dne 8. 4. 2024, č. j. MZP/2024/220/763, (dále též „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného směřuje žaloba v této věci. 3. Soud účastníkům správního řízení (mimo žalobce) adresoval výzvu podle § 34 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“) zdali v soudním řízení chtějí uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Na tuto výzvu reagovaly dva subjekty – Lesy ČR a Město Litvínov –, které uplatnily právo na vyjádření stanoviska. Žaloba 4. Žalobce předně namítl, že prvostupňové i žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 45h a § 45i ZOPK, jež transformují čl. 6 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dle žalobce byl obsahem podané žádosti záměr spadající pod § 45h odst. 1 ZOPK, pro jehož povolení bylo nezbytné přinejmenším stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 45i odst. 1 téhož zákona; ve správním spisu však takové stanovisko absentuje, přestože nemohl být vyloučen významný negativní vliv požadovaného kácení buku lesního. Podle žalobce prvostupňové rozhodnutí (jakožto souhlas vydaný dle § 45c odst. 2 ZOPK) nenahrazuje stanovisko vyžadované podle § 45i odst. 1 téhož zákona. Žalobce se proto domnívá, že stanovisko mělo být opatřeno, a následně použito jako podklad pro rozhodnutí. Záměry kácení totiž mohou významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Pokud by v následném stanovisku dle § 45i odst. 1 ZOPK orgán ochrany přírody nevyloučil významné negativní ovlivnění předmětu ochrany koncepcí nebo záměrem, musel by předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Případné schvalování posouzeného záměru upravuje § 45i odst. 8 a násl. ZOPK. Tyto postupy však v nyní proběhnuvším správním řízení nebyly dle žalobce dodrženy. Navíc, pokud by bývalo bylo opatřeno stanovisko dle § 45i ZOPK, a toto shledalo negativní vliv záměru, mohl by být záměr povolen pouze po provedení odpovídajícího posouzení jeho vlivů na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon o posuzování vlivů“). V tom žalobce odkázal na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C304/05 Komise v. Itálie a rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-127/02 Waddenzee. Že různé formy zamýšlených lesnických zásahů mohou být „plánem nebo projektem“, které je třeba takto posuzovat, pak dle žalobce potvrzuje také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2014, č. j. 3 As 75/2013-112, či rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-441/17. 5. Premisu, že na žadatelem zamýšlené kácení stromů bylo třeba nahlížet jako záměr ve smyslu § 45h odst. 1 ZOPK, postavil žalobce na čtyřech okolnostech. Předně na souvislosti s dalšími záměry těžeb na území evropsky významné lokality Východní Krušnohoří, dále na postupu orgánu ochrany přírody v daném řízení (krajský úřad i žalovaný sami považovali za nutné omezit s ohledem na předměty ochrany rozsah těžeb vymezený v žádosti), rovněž na existenci řízení o zákazu těžeb vedeného krajským úřadem přímo ve vztahu k LHC Litvínov a LHC Telnice, a konečně na okolnostech, jež provázely schválení LHP pro LHC Litvínov a LHC Telnice, ze kterých podle žalobce plyne protichůdnost závěrů žalovaného. Soud podotýká, že tyto čtyři okolnosti žalobce v podané žalobě obsáhle rozvedl a navrhl k jejich prokázání množství důkazů. Podrobnou rekapitulaci těchto navazujících částí žaloby soud do odůvodnění tohoto rozsudku již nepromítl, neboť pro posouzení důvodnosti žaloby nebyly podstatné (k tomu viz níže). 6. Žalobce proto navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a aby zrušil také prvostupňové rozhodnutí. Vyjádření k žalobě 7. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 30. 7. 2024. V něm zejména uvedl, že vzhledem k § 4 odst. 3 ZOPK, podle něhož závazné stanovisko orgánu ochrany přírody ke schválení lesních hospodářských plánů nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1 ZOPK, není možné po vydání souhlasného závazného stanoviska dovozovat pravomoc orgánu ochrany přírody k uplatnění § 45h a § 45i ZOPK ve vztahu k jednotlivým navrhovaným těžbám vůči vlastníkovi lesa. Žalovaný argumentoval, že v nynějším řízení o žádosti o vydání souhlasu dle § 45c odst. 2 ZOPK již nemůže probíhat postup dle § 45i odst. 1 téhož zákona (a postupy na něj případně navazující) z důvodu, že stanovisko dle posledně uvedeného zákonného ustanovení bylo nahrazeno závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody dle § 4 odst. 3 a 5 ZOPK (ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023; pozn. soudu) ke schválení lesního hospodářského plánu pro dané LHC. Takový postup je vyvolán výše uvedenou specifickou právní úpravou v § 4 odst. 3 ZOPK, kdy uložení povinnosti „naturového“ posouzení jednotlivých těžeb v lesním hospodářském celku se schváleným lesním hospodářským plánem by bylo v rozporu se smyslem citovaného ustanovení. Žalobou napadené rozhodnutí, stejně jako prvostupňové rozhodnutí, tak žalovaný považuje za zákonné a věcně správné, a tudíž žalobu za nedůvodnou. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení – Lesy ČR 8. Lesy ČR jako osoba zúčastněná na řízení se k věci vyjádřily podáním ze dne 19. 8. 2024. Lesy ČR uvedly, že napadené rozhodnutí považují za správné. Dále se Lesy ČR vyjádřily k rozsahu a účelu plánovaného kácení včetně dopadu na evropsky významnou lokalitu Východní Krušnohoří, přičemž tento považovaly za vhodné a z hlediska lesního hospodářství za prospěšné pro tuto oblast. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení – Město Litvínov 9. Město Litvínov jako osoba zúčastněná na řízení se k věci vyjádřilo podáním ze dne 20. 8. 2024 ve znění doplnění ze dne 29. 8. 2024. Ve vztahu ke stěžejní právní otázce – nutnosti postupovat v daném případě podle § 45g, § 45h a § 45i ZOPK – Město Litvínov uvedlo, že tuto nechává k posouzení zdejšímu soudu. Současně poukázalo na skutečnost, že vydání napadeného rozhodnutí předcházelo zrušující rozhodnutí žalovaného, v němž prvostupňovému orgánu vytkl absenci posouzení vlivu plánovaného kácení na evropsky významnou lokalitu Východní Krušnohoří. K samotnému záměru kácení se Město Litvínov vyjádřilo zdrženlivě s tím, že zastává stanovisko, že v takto významné přírodní lokalitě měly být všechny zásahy dobře odůvodněné a promyšlené. Posouzení věci soudem 10. O žalobě rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 2 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. bez jednání. 11. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování. Veškeré listiny potřebné pro rozhodnut