178 A 12/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

178 A 12/2025- 43 - text  7 178 A 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Havlíčkovou ve věci žalobce: Ing. J. F., narozený X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2025, č. j. KUUK/071965/2025/DS/FD takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Magistrát města Ústí nad Labem, odbor přestupkových agend, (dále jen „správní orgán I. stupně“) svým usnesením ze dne 20. 2. 2025, č. j. MMUL/OPA/OKS/80218/2025/MuL, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) zastavil řízení o přestupku, neboť žalobci nebylo prokázáno spáchání skutku. 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 26. 5. 2025, č. j. KUUK/071965/2025/DS/FD, (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalobcovo odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí jako opožděné zamítl. Žaloba 3. V žalobě žalobce požadoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Namítal, že jeho odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí nebylo opožděné. Uvedl, že prvostupňové rozhodnutí mu bylo doručeno dne 10. 3. 2025, odvolání proti němu podal prostřednictvím veřejné datové sítě bez uznávaného elektronického podpisu dne 24. 3. 2025, přičemž lhůta pro podání odvolání končila až v úterý 25. 3. 2025. Konstatoval, že podání učiněná prostřednictvím veřejné datové sítě bez uznávaného elektronického podpisu je podle § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád) třeba potvrdit do 5 dnů. Uvedl, že konec pětidenní lhůty pro potvrzení podání připadl na sobotu 29. 3. 2025, posledním dnem lhůty tak podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu byl nejbližší pracovní den, tedy pondělí 31. 3. 2025. Protože dne 31. 3. 2025 postupem podle § 37 odst. 4 správního řádu odvolání potvrdil, bylo podle něj včasné a nikoli opožděné. 4. Žalobce rovněž požadoval, aby mu byla vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě navrhl, aby ji soud jako nedůvodnou zamítl. Uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci skutečně doručeno (fikcí) dne 10. 3. 2025, avšak žalobce podal odvolání až dne 31. 3. 2025, přičemž patnáctidenní lhůta pro podání odvolání marně uplynula dne 25. 3. 2025. 6. Žalovaný konstatoval, že podání ze dne 24. 3. 2025 bylo učiněno z veřejné datové sítě bez zaručeného elektronického podpisu, a sice z e-mailové adresy X (dále též jen „předmětné podání“). Uvedl, že předmětné podání kromě e-mailové adresy neobsahovalo žádné identifikační údaje o podateli. Správní orgán I. stupně podle žalovaného důvodně předpokládal, že podatelem je B. K., který byl provozovatel vozidla, jímž byl spáchán přestupek (dále jen „provozovatel vozidla“). 7. Žalovaný uvedl, že z žalobcova podání ze dne 31. 3. 2025 není zřejmé, že by doplňoval předmětné podání, neboť toto kromě 4 stížností, 3 námitek podjatosti a 31 žádostí o informace obsahovalo toliko větu „Podávám odvolání proti usnesení č. j. MMUL/OPA/OKS/80218/2025/MuL“. 8. Žalovaný dále uvedl, že správní orgán I. stupně dne 3. 4. 2025 vyzval žalobce k odstranění vad podání, na níž však žalobce nijak nereagoval. Vysvětlil, že to ho utvrdilo v přesvědčení, že předmětné podání učinil provozovatel vozidla, který však nebyl účastníkem správního řízení. 9. Žalovaný poukázal na to, že žalobce je znám z úřední činnosti i mediálně pro své obstrukční procesní kroky, tzv. „procesní trolling“, a šikanózní jednání vůči orgánům veřejné správy. Replika žalobce 10. Žalobce ve své replice setrval na žalobním petitu. Uvedl, že předmětné podání učinil on a pokud žalovaný tvrdí něco jiného, pak jej stíhá důkazní břemeno. Dle žalobce není zákonem stanoveno, „jak má vypadat“ e-mailová adresa, z níž je takové podání učiněno. Uvedl, že předmětné podání nemohlo být učiněno provozovatelem vozidla, protože ten nebyl oprávněn odvolání podat a vzhledem k tomu, že nebyl adresátem prvostupňového rozhodnutí, ani neznal jeho číslo jednací. Shrnul, že správní orgán I. stupně neměl důvod se domnívat, že předmětné podání bylo učiněno provozovatelem vozidla a nikoli žalobcem. 11. Žalobce má za to, že pokud by se správní orgán I. stupně skutečně domníval, že předmětné podání učinil provozovatel vozidla, zaslal by výzvu k odstranění vad podání vypravenou dne 3. 4. 2025 provozovateli vozidla a nikoli žalobci. Vysvětlil, že na výzvu k odstranění vad podání nereagoval proto, že potvrzení podání podle § 37 odst. 4 učinil prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb již v pondělí 31. 3. 2025, tedy včas a v souladu s právními předpisy. Ústní jednání 12. Vzhledem k tomu, že žalobce vyslovil nesouhlas s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání, soud nařídil jednání, a to na den 10. 2. 2026. Ačkoli bylo předvolání k jednání žalobci včas doručeno (31. 12. 2025), žalobce se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl o projednání věci v jeho nepřítomnosti. 13. Pověřený pracovník žalovaného při jednání shrnul nosné důvody napadeného rozhodnutí, odkázal na své písemné vyjádření a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Posouzení věci soudem 14. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a v § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení i zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci zjištěny nebyly. 15. Po přezkoumání skutkového a právního stavu projednávaného případu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Jak vyplývá ze správního spisu prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 10. 3. 2025. Tato skutečnost je mezi účastníky nesporná. Následujícího dne tudíž počala běžet patnáctidenní lhůta pro podání odvolání. Dne 24. 3. 2025 byl do e-mailové schránky správního orgánu I. stupně doručen e-mail s předmětem „Odvolání“ z e-mailové adresy X. Předmětné podání nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem a obsahovalo toliko tento text: „Podávám odvolání proti usnesení č. j. MMUL/OPA/OKS/80218/2025/MuL“. Žádné další informace, zejména jakékoli identifikační údaje o podateli, e-mail neobsahoval. Fikcí, dne 22. 4. 2025, byla žalobci doručena výzva správního orgánu I. stupně ze dne 2. 4. 2025 k odstranění vad předmětného podání. Žalobce v ní byl upozorněn na to, že předmětné podání neobsahuje předepsané náležitosti, že z něho není patrné, kdo je činí, a že neobsahuje zaručený elektronický podpis. Žalobce na tuto výzvu nikterak nereagoval. 17. Dne 31. 3. 2025 předal žalobce poskytovateli poštovních služeb podání, které bylo dne 2. 4. 2025 doručeno žalovanému. Toto podání vedle řady žádostí o informace, námitek podjatosti a stížností obsahovalo též větu „Podávám odvolání proti usnesení č. j. MMUL/OPA/OKS/80218/2025/MuL“, přičemž jedinou výtkou směřující proti prvostupňovému rozhodnutí byla nikterak neodůvodněná námitka podjatosti pracovnic správního orgánu I. stupně (vyřizující pracovnice a vedoucí oddělení kamerového systému). Z tohoto podání bylo patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Žalobce uvedl v tomto podání své jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu. Toto podání obsahovalo též označení žalovaného, jakožto správního orgánu, jemuž bylo určeno, i podpis žalobce. 18. Nejvyšší správní soud se otázkou nepodepsaných či anonymních podání opakovaně zabýval. Např. ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018-39, vyslovil, že „řízení […] nezahájí anonymní podání, u kterého není vůbec zřejmý podatel (srov. obdobně rozsudek 9 As 63/2015, bod 31, nebo v jiném kontextu nález III. ÚS 73/97). Takovéto anonymní podání tedy není s to vůbec založit příslušné procesněprávní vztahy, které naopak zásadně vyvolá podání vadné.“ Judikatura tedy výslovně akcentuje, že pokud z podání není patrno, kdo je činí, nejsou náležitosti podání splněny a není ani důvod pro odstraňování vad postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu. V rozsudku ze dne 27. 8. 2025, č. j. 4 As 121/2025-25, Nejvyšší správní soud v obdobné věci vyslovil, že „v e-mailové zprávě ze dne 10. 6. 2023 nebylo uvedeno jméno, příjmení, místo pobytu či datum narození fyzické osoby. Nebylo z ní tedy vůbec patrné, kdo ji činí. Šlo jen o prázdnou zprávu s uvedením předmětu („podání odporu S-MHMP 1