5 Ads 22/2003 — Nejvyšší správní soud

41 Ad 3/2025- 58 - text  10 41 Ad 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: A. B., narozen X bytem X adresa pro doručování: X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 27. 11. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 12. 6. 2024 žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) a podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížila žalobci od 6. 8. 2024 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Námitky žalobce proti uvedenému rozhodnutí žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 27. 11. 2024, které je předmětem soudního přezkumu v této věci. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, čímž došlo k porušení § 39 zákona o důchodovém pojištění, zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) i vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Hodnocení jeho zdravotního stavu provedené posudkem o invaliditě ze dne 6. 5. 2024 je podle žalobce v rozporu s nálezy odborných lékařů, zejména s lékařskými zprávami MUDr. A. ze dne 13. 9. 2024 a 29. 1. 2025. Uvedl, že posudkový lékař učinil závěr o invaliditě druhého stupně bez podrobnějšího zkoumání jeho zdravotního stavu. Dále namítal, že nebyl přizván na jednání, a posudkový lékař si tedy nemohl učinit odpovídající představu o jeho zdravotním postižení. 3. Žalobce měl za to, že při posuzování jeho zdravotního stavu nebylo přihlédnuto ke skutečnosti, že jeho stav je neměnný a poškození je nevratné. Chůze mu z důvodu amputace osmi prstů činí velké obtíže a je schopen absolvovat pouze krátkou vzdálenost, a to za pomoci podpěrné hole. Rovněž nemůže dlouhodobě sedět a bylo mu doporučeno udržovat končetiny v horizontální poloze, aby neotékaly. Poukázal na nutnost používat speciální protetickou obuv, která je ve srovnání s jeho důchodem drahá (2x ročně minimálně 1 800 Kč), a na vznikající varixy na levé noze. Z důvodu otlaků na končetinách a ostatních souvisejících problémů se podle žalobce bude jeho stav dále zhoršovat. Žalobce dále uvedl, že v důsledku snížení invalidního důchodu má finanční obtíže, které mu způsobují deprese. Dodal, že s ohledem i na psychické omezení není schopen ani částečného pracovního zařazení. Žalovaná však psychické následky jeho zdravotního postižení, které byly popsány v lékařské zprávě MUDr. A. ze dne 13. 9. 2024, nezohlednila. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná ve svém vyjádření popsala průběh správního řízení a s odkazem na posudek o invaliditě žalobce ze dne 13. 11. 2024 uvedla, že nejsou splněny podmínky invalidity třetího stupně, neboť pracovní schopnost žalobce poklesla jen o 50 %. Podotkla, že v posudku je vypořádáno vyšetření žilního systému i psychiatrické vyšetření. Žalovaná podrobně popsala, co se myslí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, a uvedla, že jeho posouzení je otázkou čistě medicínskou, proto své rozhodnutí vydala na základě odborného posudku, který podle jejího názoru splňuje veškeré náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti. Žalovaná uvedla, že na svém rozhodnutí trvá. Ústní jednání 5. Při soudním jednání konaném dne 1. 4. 2026 soud provedl dokazování čtením posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“) ze dne 19. 6. 2025 včetně protokolu o jednání posudkové komise. 6. Žalobce uvedl, že nesouhlasí se snížením invalidního důchodu z třetího stupně invalidity na druhý. Konstatoval, že při jednání posudkové komise nebyl přítomen odborný lékař – psychiatr. Podle žalobce tak nebyl brán dostatečný zřetel na jeho celkový zdravotní stav, který není jen otázkou dolních končetin. Zdůraznil své psychické onemocnění, které vede k tomu, že v některých dnech vůbec není schopen pracovat. Podotkl, že jeho zdravotní stav se v poslední době zhoršuje, rozhodně se nezlepšil. Žalobce netrval na navrženém dokazování posudkem o invaliditě ze dne 6. 5. 2024, protokolem o jednání, lékařskými zprávami doloženými k žalobě, zdravotní dokumentací svého praktického lékaře ani výslechem účastníků. Žalobce zdůraznil, že není schopen normálně fungovat. Namítal, že žalovaná nezohlednila jeho psychický stav, na kterém se podepisuje i omezení pohybu a stav jeho dolních končetin. Poznamenal, že již čtyři roky abstinuje, pravidelně navštěvuje psychiatra, který mu hodně pomáhá, ale začlenění do běžného života je pro něj těžké. Žalobce uvedl, že má velké bolesti, nemůže dlouho chodit, stát ani sedět. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 7. Pověřená pracovnice žalované odkázala na písemné vyjádření k žalobě. Posudek posudkové komise označila za úplný, objektivní a přesvědčivý. S ohledem na závěry tohoto posudku pověřená pracovnice žalované navrhla, aby soud žalobu zamítl. Posouzení věci soudem 8. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobce pobíral od 25. 10. 2022 invalidní důchod třetího stupně. Podkladem pro rozhodnutí o invaliditě byl posudek posudkového lékaře MUDr. F. I. ze dne 26. 1. 2023. Podle tohoto posudku bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, oddílu B, položce 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 70 %, která se ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. Doba platnosti posudku byla stanovena do 31. 1. 2024. 9. S ohledem na platnost předchozího posudku proběhla dne 6. 5. 2024 kontrolní lékařská prohlídka. Z posudku o invaliditě ze dne 6. 5. 2024, který vypracoval posudkový lékař MUDr. J. P., CSc., žalovaná zjistila, že pracovní schopnost žalobce poklesla jen o 50 % – rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 1h přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Datum změny stupně invalidity stanovil posudkový lékař dnem kontrolní lékařské prohlídky, tj. 6. 5. 2024. Na základě tohoto posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 12. 6. 2024 žalobci snížila od 6. 8. 2024 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 10. Proti rozhodnutí o snížení invalidního důchodu podal žalobce námitky ze dne 18. 9. 2024. Žalovaná si v řízení o námitkách vyžádala nový posudek o invaliditě žalobce, který dne 13. 11. 2024 vypracovala posudková lékařka MUDr. J. M. Tato posudková lékařka opětovně posoudila zdravotní stav žalobce a dospěla k závěru, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 1h přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila ve výši 50 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. 11. Na základě posudku posudkové lékařky MUDr. J. M. vydala žalovaná dne 27. 11. 2024 žalobou napadené rozhodnutí, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2024 s odůvodněním, že nejsou splněny podmínky pro poskytování invalidního důchodu ve třetím stupni invalidity, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobce činí 50 % a pro třetí stupeň invalidity je nutný pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %. 12. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Z odstavce 2 citovaného ustanovení vyplývá, že pokud pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, pokud poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 13. Pracovní schopnost je definována v § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, podle kterého platí, že pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných