2 As 273/2025 — Nejvyšší správní soud

59 A 48/2025- 35 - text  59 A 48/2025 - 35 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně: HAMRENERGY s.r.o., IČ: 286 91 237 sídlem Před skálou 334/8, 196 00 Praha – Miškovice zastoupena advokátem Mgr. Luďkem Šikolou sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha proti žalované: Státní energetická inspekce sídlem Gorazdova 1969/24, 120 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2025, č. j. SEI-11864/2025/90.221 takto: I. Rozhodnutí Státní energetické inspekce ze dne 27. 6. 2025, č. j. SEI-11864/2025/90.221, a rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Liberecký a Ústecký kraj, ze dne 26. 7. 2024, č. j. SEI-17405/2024/54.102, se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 269 Kč k rukám advokáta Mgr. Luďka Šikoly, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně napadá shora označené rozhodnutí žalované, kterým bylo změněno rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Liberecký a Ústecký kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 26. 7. 2024, č. j. SEI-17405/2024/54.102, tak, že výrok ve znění „žádosti účastníka řízení podle § 34a zákona č. 165/2012 Sb. se vyhovuje a na základě odborného posouzení č. j. SEI-13141/2024/54.102 ze dne 7. 6. 2024 k žádosti připojených náležitostí se stanovuje nejvyšší množství elektřiny v MWh pro období po desátém kalendářním roce následujícím po roce 2010, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, které činí 5 433 MWh.“ byl nahrazen textem „žádosti účastníka řízení HAMRENERGY s.r.o., se sídlem Nehvizdská 22/8, 198 00 Praha 9 – Hloubětín, IČO: 286 91 237 podle § 34a odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb. se vyhovuje a na základě odborného posouzení k žádosti připojených náležitostí se stanovuje v MWh celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod, vyrobené po 1. lednu 2022 a které činí 5 433 MWh, aby hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny dosáhla 6,3 %.“ 2. Správní orgán I. stupně rozhodoval na základě žádosti žalobkyně podané dne 7. 10. 2022. Žádost posoudil a shledal nedostatky v přiloženém výkazu pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu (dále jen „výkaz“) spočívající v zahrnutí ceny pozemku, na němž je umístěna fotovoltaická elektrárna (dále jen „FVE“) do investičních nákladů. Tato skutečnost podle správního orgánu I. stupně znemožňovala žádosti vyhovět. Neprováděl proto další dokazování a žádost rozhodnutím ze dne 21. 8. 2023, č. j. SEI-19025/2023/54.102, zamítl. Žalovaná k odvolání žalobkyně toto rozhodnutí zrušila rozhodnutím ze dne 8. 12. 2023, č. j. SEI-27866/2023/90.221. 3. V novém, výše označeném rozhodnutí správní orgán I. stupně provedl výpočet dle údajů předložených žalobkyní. Dospěl přitom k závěru, že hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny (IRR) za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny je 5,7 %. Žalobkyně má tedy nárok na stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod, ve výši 5 433 MWh, proto její žádosti vyhověl. Do výpočtu celkového množství elektřiny správní orgán I. stupně nezahrnul cenu pozemku a částky uložené v rezervních fondech banky X, a.s. Odkázal přitom na rozhodnutí žalované ze dne 8. 12. 2023, podle kterého je v řádku 21 vzoru 1 obsaženého v příloze 2 vyhlášky č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie (dále jen „vyhláška č. 72/2022 Sb.“), uvedeno, že výrobce vyplní souhrn investičních nákladů bez ceny pozemku, které přímo souvisejí s výstavbou a s uvedením výrobny elektřiny do provozu, zahrnující hlavní výrobní zařízení a pomocné provozy, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí, a to včetně nákladů, na které byla poskytnuta investiční podpora. Totéž podle správního orgánu I. stupně platí i o nákladech souvisejících s pořízením pozemku. S výstavbou FVE nemají částky týkající se koupi pozemku přímou souvislost. Do investičních nákladů lze zahrnout jen taková zařízení, která jsou výrobní, tedy přímo souvisí s výrobnou elektřiny, přičemž pozemku ani nákladům na jeho koupi takovouto charakteristiku přiznat nelze. Stejně tak nebylo při výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod, počítáno se sedmi částkami ve výši 550 000 Kč. Šlo o tvorbu rezerv, které byly tvořeny na základě úvěrové smlouvy uzavřené s X, a.s. jako jedna z forem zajištění úvěru a odkládány na zvláštní účet bez možnosti disponovat s prostředky bez souhlasu banky. Žalobkyně tyto rezervy také označila jako částky na opravu měničů v případě poruchy. V roce 2013 došlo ke změně obchodní firmy věřitele z X, a.s. na X, a.s., jež je od roku 2022 v likvidaci. Dle sdělení žalobkyně byly tyto prostředky odepsány do ztráty. Správní orgán I. stupně uvedl, že takové částky do výkazu nepatří, protože prokazatelně nebyly vynaloženy jako náklad související s výrobou elektřiny. Tyto prostředky nebo jejich část budou pravděpodobně výrobci vráceny. Potřeba určité obnovy výrobního zařízení je nadto ve výkazu uvedena v řádku č. 19. – Jednorázové náklady, ve sloupcích č. 18. – 20 v částkách třikrát 1 500 000 Kč. 4. Prvostupňové rozhodnutí napadla žalobkyně odvoláním, v němž namítala vady výroku prvostupňového rozhodnutí, chybnou interpretaci finančních veličin používaných při stanovení množství elektřiny, za které se hradí odvod, zejména IRR a čisté současné hodnoty (NPV), neuznání částky vedené jako rezervní fond, nesprávné uplatnění účetních odpisů dlouhodobého majetku, nezapočtení ceny pozemku a nejasnosti ve způsobu výpočtu celkového množství elektřiny, která je zatížena odvody. Zároveň brojila proti tomu, že správní orgán I. stupně pro budoucí ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu nepoužil data uvedená žalobkyní ve výkazu, ale pro budoucí tržby dosazoval vlastní hodnoty. Žalobkyně namítala také nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť postrádala vysvětlení, jak probíhalo odborné posouzení, v čem spočíval výpočet, na základě kterého bylo stanoveno celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod, ve výši 5 433 MWh a jaké veličiny byly do výpočtu zahrnuty. Tvrdila rovněž, že při porovnání tabulky ve formátu xlsx, kterou obdržela dne 9. 9. 2024, s tabulkou ve formátu pdf, kterou obdržela dne 19. 8. 2024, je patrné, že v každé tabulce jsou jiné číselné hodnoty, a tudíž nemůže ověřit, jestli postup výpočtu byl v souladu s § 34a zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“) a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 72/2022 Sb. 5. Napadeným rozhodnutím žalovaná prvostupňové rozhodnutí změnila shora popsaným způsobem. V odůvodnění shrnula průběh řízení a odvolací námitky žalobkyně. S nesprávnou textací výroku prvostupňového rozhodnutí souhlasila. Vadu žalovaná napravila změnou výrokové části tak, aby odpovídala řízení podle § 34a zákona o podporovaných zdrojích energie. Žalovaná nezpochybňovala, že pokud žalobkyně měla tvořit rezervní fond, bylo nezbytné skládat prostředky na účet. Tyto prostředky však byly nadále v její dispozici a byl předpoklad, že s nimi v budoucnu bude disponovat. Ve vlastním výpočtu se tyto prostředky mají objevit až v okamžiku, kdy bude například nezbytné vyměnit střídače. Pokud by byl zvolen jiný postup, objevily by se tyto prostředky ve výpočtu dvakrát. K ukončení činnosti Sberbank CZ, a.s. žalovaná konstatovala, že tato otázka není předmětem správního řízení, a dodala, že si žalobkyně může dané prostředky vymoci standardní právní cestou. Podle žalované náklady na pozemek do stanovení výkupní ceny nebo zeleného bonusu nepatří, neboť pozemek zde zůstává i po demontáži elektrárny a lze z něho dále profitovat. K námitce nesprávného stanovení budoucích tržeb žalovaná uvedla, že degradace ve výši 2 % zahrnuta nebyla. Ze zkušeností z kontrolní činnosti i z aktuálních veřejně dostupných informací vychází, že tento historicky uváděný údaj je překonaný a ve skutečnosti je degradace nižší, nedosahuje ani 0,5 % ročně. Samotný způsob výpočtu celkového množství elektřiny žalovaná považovala za přezkoumatelný. Výpočet respektuje přílohu č. 6 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. Do výpočtu byly zahrnuty hodnoty, které byly odsouhlaseny v rámci jednotlivých výzev k doplnění, přičemž výpočet nerespektoval cenu pozemku, nadhodnocenou degradaci panelů, neřešil část týkající se tvorby rezerv a u výroby vyšel ze skutečně vykázaných hodnot. Výkupní ceny elektřiny tvoří násobek jednotkové výše výkupní ceny platné pro kalendářní rok odpovídající 10. roku provozu zdroje elektřiny a průměrného množství uplatněné elektřiny. Průměrné množství uplatněné elektřiny pro odhad budoucí výroby v 11. roce se počítá z aritmet