1 As 18/2008 — Nejvyšší správní soud

6 A 142/2012- 101 - text 15 pokračování 6A 142/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudců JUDr. Naděždy Treschlové a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobce: RADIO BONTON a.s., Praha 2, Wenzigova 4/1872, IČ: 60192682, zastoupen JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Škrétova 44/6, zastoupena JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem ve Zlíně, Rašínova 522, za účasti zúčastněných osob: 1. Route Rádio s.r.o., Stavební 992/1, Ostrava-Poruba, IČ: 27852474, zastoupena JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, 2. NONSTOP s.r.o., Brno, M. Hübnerová 12, IČ: 49447530, 3. Rádio Student s.r.o., Brno, Gorkého 970/45, IČ: 26241790, 4. Rádio Pálava s.r.o., Hodonín, Brněnská 3163/38, IČ: 26230780, 5. LONDA spol. s r.o., Praha 1, Křemencova 4, IČ: 49241931, zastoupena JUDr. Tomášem Jindrou, advokátem se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 3, 6. HELLAX spol. s r.o., Opava, Dolní náměstí 18, IČ: 43964753, zastoupena JUDr. Olgou Erhartovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Nad Petruskou 1, 7. První rozhlasová s.r.o., Praha 2, Koperníkova 7/794, IČ: 25643908, zastoupena JUDr. Olgou Erhartovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Nad Petruskou 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.4.2012 sp.zn.: 2011/394/CUN, č.j.: CUN/2840/2012, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 17.4.2012, sp.zn.: 2011/394/CUN, č.j.: CUN/2840/2012, kterým Rada rozhodla. výrokem I. rozhodnutí, že uděluje společnosti Route Rádio s.r.o. licenci k provozování rozhlasového vysílání programu Rádio Dálnice prostřednictvím pozemních vysílačů s využitím vyjmenovaného souboru technických parametrů na dobu 8 let od právní moci tohoto rozhodnutí. Ve výroku I. rozhodnutí je dále rozhodováno o časovém rozsahu vysílání, o územním rozsahu vysílání a o základní programové specifikaci a dalších programových podmínkách. Ve výroku II., bod 6, pak Rada rozhodla, že zamítá žádost o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání programu PIGY RÁDIO prostřednictvím pozemních vysílačů s využitím předmětného souboru technických parametrů s tím, že kmitočtová síť je shodná jako u rozhodnutí pod bodem I. Žalobce v žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí sice je podrobně odůvodněno, ovšem hodnocení míry naplnění kritérií významných pro rozhodnutí o udělení licence u jednotlivých uchazečů je ne vždy srozumitelné a v přezkoumatelných částech je v mnoha ohledech věcně chybné a vnitřně rozporné. Žalobce poukázal na to, že žalovaná kombinuje ve svém hodnocení bodované i nebodované položky, přičemž při vzájemném porovnání výsledků žalobce a vítězného uchazeče není zřejmé, zda a jak se nebodované položky projevily v konečném hodnocení každého z uchazečů a v čem spočívá menší míra naplnění jednotlivých kritérií u žalobce oproti vítěznému uchazeči. K hodnocení kritéria stanoveného v § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), žalobce namítl, že žalovaná neměla pro závěr o bezvadnosti ekonomické připravenosti a spolehlivosti vítězného uchazeče potřebné podklady. Reálná situace svědčí o opaku. Vítězný uchazeč založil do sbírky listin obchodního rejstříku pouze jednu účetní závěrku, a to za rok 2009, z níž plyne, že v roce 2009 nevyvíjel žádnou činnost. Výsledek jeho hospodaření byl záporný. Z toho je zřejmé, že vítězný uchazeč není ekonomicky připraven k zajištění vysílání a není tedy žádný podklad pro to, aby obdržel plné bodové hodnocení. Rovněž závěr žalované o čtyřletých zkušenostech s rozhlasovým vysíláním se neshoduje s prohlášením z roku 2009 o tom, že společnost nevyvíjela žádnou činnost. Toto kritérium mělo být dle názoru žalobce u vítězného uchazeče vyhodnoceno jako nesplněné. Na rozdíl od vítězného uchazeče, kde žalovaná hodnotila kladně jeho dosavadní podnikání, u žalobce se hodnocením tohoto hlediska nezabývala. Ohledně ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb. (transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele) žalobce uvedl, že mu nebyl přidělen bod z důvodu horších předpokladů pro stálou zjistitelnost koncových vlastníků do budoucna. Proti tomu namítl, že stálou zjistitelnost koncových vlastníků nelze zajistit nikdy. Předpoklad transparentnosti převodu podílů u vítězného uchazeče je iluzí, když lze bez možnosti kontroly žalované uskutečnit změnu jeho koncových vlastníků. Žalobce náleží do společnosti Lagarde SCA - holdingové společnosti koncernu, jejíž akcie jsou veřejně obchodovány na americké akciové burze a mezinárodní konsolidovaný a zveřejňovaný audit skýtá absolutní jistotu transparentnosti každého a všech převodů akcií, tedy logicky i koncových vlastníků. Pokud by vítězný uchazeč hodlal zakrýt svého skutečného vlastníka, bude to pro něj významně snazší než pro žalobce, u kterého k tomu v podstatě nemůže dojít, neboť jeho vlastnická struktura a změny v ní podléhají mnohem přísnějším pravidlům. Tvrzení, že vítězný uchazeč má v tomto ohledu vlastnickou strukturu a budoucí převody transparentnější než žalobce, znamená ignorování základních faktů. Vlastnická struktura vítězného uchazeče je na hraně zákonného zákazu řetězení obchodních společností (§ 105 odst. 2 obchodního zákoníku). Bodové hodnocení tohoto kritéria mělo být dle názoru žalobce provedeno opačně. K otázce přínosu programové skladby k rozmanitosti stávající nabídky programů (§ 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb.) žalobce namítl, že žalovaná u vítězného uchazeče spatřuje významný přínos programové skladby v cizojazyčných mutacích, aniž by blíže uvedla, o jaké jazyky se má jednat. Podíl mluveného slova u vítězného uchazeče tak nezaručuje dodržení dopravního zpravodajství ve více jazykových verzích, tak zpravodajství všeobecného (?), rady motoristům, specializované pořady pro ně a zvláštní pořady zaměřené na bezpečnost silničního provozu. Oproti tomu podíl mluveného slova u projektu žalobce představuje pětinásobek oproti projektu vítězného uchazeče. V této souvislosti žalobce namítl, že jeho program byl hodnocen jako celek 3 body, ale u vítězného uchazeče byl 3 body hodnocen každý technický prostředek samostatně, tedy celkově 8 body. Důvod, proč žalovaná hodnotila a bodovala vítězného uchazeče jinou metodou než žalobce, není v rozhodnutí uveden. Pokud se jedná o lokalizaci programu, zde žalobce namítl, že žalovaná toto kritérium ve vztahu k žalobci neposuzovala věcně. Nehodnotila obsah deklarace žalobce, ale pouze jeho formu, když uvedla, že nedoložil zaměření na informace o dění v regionech ani orientaci na užší lokalitu. V případě udělení licence by byl žalobce povinen licenční podmínku dodržovat, tedy z hlediska obsahové kvality jeho projektu měla být předmětná deklarace hodnocena s presumcí jejího následného plnění v rozhlasovém vysílání, nikoli s presumcí následného neplnění, jak to učinila žalovaná. Na rozdíl od žalobce u tohoto kritéria vítězný uchazeč byl ohodnocen plným počtem 3 bodů, a to opět nikoli celkem 3 bodů za program, ale za každý technický prostředek. Rozdíl mezi metodami opět v rozhodnutí vysvětlen nebyl. K hledisku cílové skupiny nelze přezkoumat závěr žalované, proč projekt žalobce hodnotila u každého dílčího kritéria vždy pouze jedním bodem ze dvou možných. Naproti tomu projekt vítězného uchazeče byl ohodnocen plným počtem bodů, aniž by bylo vysvětleno, v čem je tento projekt lepší než projekt žalobce. Žalobce zpochybnil závěr žalované, že na pokrytých územích dosud není vysílán program, kde by hlavním programovým prvkem bylo pokročilé dopravní zpravodajství doplněné o specializovaný servis a pořady pro motoristy. Takový program již vysílá celoplošná stanice Rádio Impuls. K hodnocení kritéria – přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby (§ 17 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb.) žalobce namítl, že jeho projekt byl hodnocen méně body než projekt vítězného uchazeče, ačkoliv předložil zcela nový, původní projekt, a naopak vítězný uchazeč předložil projekt, který je ve svém důsledku rozšířením stávajícího projektu, který již realizuje v rámci licencovaného vysílání dle licence sp.zn.: 2008/934/zab., č.j.: koz 516/09. Kritérium vlastní autorské pořady a jejich obsah tedy mělo být hodnoceno bodově ve prospěch žalobce, nikoli ve prospěch vítězného uchazeče. Žalobce dále uvedl, že vyhodnocení kritéria dle § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. (přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice) žalovaná hodnotila pouze slovně, a to přesto, že podle manuálu sestaveného pro hodnocení licenčních žádostí se jedná o kritérium, které má být ve vztahu k základním dílčím