5 As 57/2010 — Nejvyšší správní soud

9 A 63/2010- 90 - text 12 pokračování 9A 63/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Ing. arch. J.D. B., zast. Mgr. Janem Durčákem, se sídlem AK Opatovická 4, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.2.2010, č.j. 4855/ENV/10/130/10, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 3.2.2010, č.j. 4855/ENV/10/130/10 a rozhodnutí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. ze dne 3.12.2009, č.j. VUKOZ-ZSPI-2009/01 se v rozsahu týkajícím se žádostí žalobce o zaslání zápisů Rady Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. a způsobu jejich zveřejňování zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí Ministerstva životního prostřední ze dne 3.2.2010, č.j. 4855/ENV/10/130/10 a rozhodnutí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (VUKOZ, v.v.i.) ze dne 3.12.2009, č.j. VUKOZ-ZSPI-2009/01 se v rozsahu, týkajícím se žádostí žalobce o zaslání informací o výši mezd žalobcem označených pracovníků VUKOZ, v.v.i. a členění těchto mezd na jednotlivé složky, zrušují. III. Výzkumnému ústavu Silva Taroucy pro krajinu o okrasné zahradnictví, v.v.i. se nařizuje poskytnout informace o výši mezd žalobcem označených pracovníků VUKOZ v.v.i. do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Ve zbývající části se žaloba zamítá V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3.2.2010, č.j. 4855/ENV/10/130/10 jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. ze dne 3.12.2009 č.j. VUKOZ-ZSPI-2009/01 ve věci žádostí žalobce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Žalovaný ve výroku napadeného rozhodnutí rozhodl takto : Pod bodem I. napadeného rozhodnutí byl postup povinného subjektu -VUKOZ, v.v.i. při vyřizování žádostí žalobce o poskytnutí informací, rozčleněných do bodu 1-5, 6-11 a do první části bodu 13, potvrzen. Pod bodem II. se ve výroku napadeného rozhodnutí povinnému subjektu-VUKOZ, v.v.i. ukládá povinnost vyřídit žádost žalobce v bodu 12 do 15ti dnů ode dne doručení rozhodnutí a Pod bodem III. se povinnému subjektu –VUKOZ, v.v.i. k jeho žádosti v druhé části bodu 13 ukládá zveřejnit na webových stránkách sazebník úhrad za poskytování informací dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb. do 15ti dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšel žalovaný správní orgán ze zjištění, že žalobce se svými opakovanými žádostmi o informace domáhal poskytnutí informací týkajících se VUKOZ , v.v.i. a působení žalobce ve VUKOZ,v.v.i., které žalovaný soustředil do bodu 1-13 svého rozhodnutí. K těmto jednotlivým bodům pak přezkoumával postup povinného subjektu a to následným způsobem: 1. K žádosti žalobce o zaslání zápisů Rady instituce VUKOZ, v.v.i. od 9/2007 a podání mu informace o způsobu zveřejňování těchto zápisů žalovaný vyšel z vyjádření povinného subjektu, že tyto zápisy obsahují interní informace vztahující se výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům instituce, na které žalobce nemá nárok podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. 2. K žádosti žalobce o sdělení, jakým způsobem a jakými opatřeními se vedení a Rada instituce VUKOZ,v.v.i. zabývala zaměstnáváním a působením člověka ve vysoké vedoucí odborné a vědecké funkci, který používá několik druhů vysokoškolských titulů a tvrdí o sobě, že má vysokoškolské vzdělání a diplom v programu architektury, urbanismu a zahradní architektury získaný na Radcliffe College v USA v návaznosti na žalobcem sdělené závažné informace ze dne 7.7.2008 žalovaný shledal správnost odpovědi povinného subjektu s tím, že kvalifikace této osoby je zcela dostačující. 3. K žádosti žalobce, jakým způsobem a zvolenými opatřeními se vedení a Rada instituce VUKOZ, v.v.i. zabývala veškerými žalobcem předloženými a opětovně zasílanými stížnostmi, podněty a dopisy od roku 2007 a s jakými výsledky, opatřeními a důsledky, žalovaný uvedl, že na každý takový podnět bylo ze strany povinného subjektu i nadřízeného orgánu adekvátním způsobem reagováno a způsob, jak se povinný subjekt zabýval těmito podněty je patrný z odpovědi na tyto podněty adresovanými žalobci a z dokumentace svědčící o tom, že se vedení a Rada povinného subjektu těmito podněty, stížnostmi a dopisy žalobce zabývala. 4. K žádosti žalobce o zaslání mu veškerých informací, které byly ve VUKOZ, v.v.i. vedeny o jeho osobě, informací o údajích žalobce jím vytvořených děl a dat od roku 2004 žalovaný sdělil, že žádné informace týkající se osoby žalobce již povinný subjekt nemá, neboť byly řádně zlikvidovány. Pokud byly povinným subjektem některé informace zveřejněny, tak stačí odkázat žalobce na místo, kde zveřejněny byly. 5. K žádosti žalobce o zaslání mu veškerých informací o dílech, datech a údajích k jeho osobě či k údajům jím vytvořením a institucí VUKOZ využívaných, zpeněžovaných a distribuovaných od roku 2004 žalobce učinil stejnou odpověď jako pod bodem 4. 6. -11. Žalovaný se dále zabýval žádostmi žalobce o zaslání mu informací o výši mezd ředitele, vedoucího oddělení ekonomického, vedoucího oddělení provozního, vedoucího oddělení krajiny a sídel, sekretářky č. 1 sekretariátu ředitele, sekretářky č. 2 sekretariátu ředitele instituce VUKOZ, v.v.i. a to tak, aby tyto výše mzdy byly rozdělené na položku super hrubé mzdy a čisté mzdy za jednotlivá kalendářní období roku 2004 až do současné doby. Žalobce požadoval, aby jednotlivé kalendářní položky byly součtem 12ti kalendářních měsíců základní mzdy s oddělenou vyčíslenou částkou výše prémií, bonusů či odpočtů. K těmto žádostem žalovaný uvedl, že tyto údaje nelze poskytnout, neboť podle § 8a zákona č. 106/1999 Sb. jsou údaje osobními, které podléhají ochraně podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a je možné je poskytnout pouze se souhlasem těch, již se tyto údaje týkají. 12. K žádosti žalobce o výpis veškerých dopisů zaslaných institucí VUKOZ, v.v.i. žalobci, žalovaný uvedl, že výpis veškerých dopisů lze získat z evidence došlé a odeslané pošty v podatelně povinného subjektu, pokud povinný subjekt takový výpis má v evidenci. V případě neexistence takového seznamu nelze hovořit o informaci dle § 3 odst. 3 citovaného zákona. 13. K žádosti žalobce o zaslání kopie veškerých dopisů zaslaných mu povinnou osobou a žalobci nedoručených a k žádosti o sdělení závazného právního stanoviska Ministerstva životního prostředí ke sdělení zástupce povinné osoby ze dne 2.4.2009 (dopis, jímž bylo žalobci dáno na vědomí, že svými dopisy instituci obtěžuje a budou mu v důsledku korespondence účtovány poštovní náklady a náklady za čas ztracený čtením dopisů žalobce ve výši 2 000 Kč za dopis) žalovaný sdělil, že tento požadavek lze zařadit pod ust. § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého se povinnost poskytovat informace netýká dotazu na názory budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací, a to i v souvislosti s § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999, neboť nejde o informace zaznamenané na jakémkoliv nosiči nebo záznam těchto informací a proto je zákon vylučuje ze své působnosti, neboť povinný subjekt jím nedisponuje. Přes uvedené žalovaný považoval za vhodné v rozhodnutí uvést úpravu danou ust. § 17 a § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb., které se týkají podmínek, za nichž povinný subjekt může požadovat úhradu za vyhledávaní informací a ukládají povinnost povinnému subjektu zveřejnit a přijmout sazebník úhrad za poskytování informací. Žalovaný zhodnotil, že na základě uvedeného lze postup povinného subjektu potvrdit s výjimkou bodu 12. a druhé části bodu 13., do nichž soustředil žádosti žalobce. K žádosti pod bodem 12. povinnému subjektu uložil poskytnout žalobci informaci v podobě výpisu veškerých dopisů zaslaných žalobci, pokud je to na základě evidence v podatelně povinného subjektu možné a ve vztahu k druhé části bodu 13 uložil povinnému subjektu povinnost zveřejnit na svých webových stránkách sazebník úhrad za poskytnutí informace. Z uvedených důvodů žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. Proti uvedenému rozhodnutí směřuje podaná žaloba. Žalobce v podané žalobě namítal, že uvedenými rozhodnutími správních orgánů obou stupňů byl poškozen na svých právech na poskytnutí informací, neboť odpovědi státní správy a odpovědných institucí jsou zavádějící v celém svém obsahu a k daným požadavkům žalobce jsou zcela bezobsažné. V řadě žádostí a dopisů, které žalobce zaslal v průběhu roku 2009 žalobce neobdržel nárokované informace a své žádosti musel několikrát urgovat. K žádosti pod bodem 1. žalobce uvedl, že nesouhlasí s odmítnutí