— Nejvyšší správní soud

11 A 144/2012- 56 - text 10 pokračování 11A 144/2012 11A 144/2012 - 56 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský sou v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobce Mgr.M. S., bytem v B., Ú. 24, zastoupeného Mgr.Radimem Strnadem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 8, proti žalované Generální inspekci bezpečnostních sborů, se sídlem v Praze 6, Skokanská 2311/3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.7.2012, č.j. GI-A-455-18/2012, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Generální inspekce bezpečnostních sborů, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí 17.oddělení Generální inspekce bezpečnostních sborů v Brně ze dne 15.6.2012. Byla tak částečně odmítnuta žádost žalobce o informace podle ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 106/1999 Sb.). Žalobce v podané žalobě uvedl, že se svojí žádostí o poskytnutí informace domáhal po inspekci Ministerstva vnitra sdělení, kdy se informace měly týkat příkazu vydaného podle ustanovení § 88a odst.1 trestního zákona Okresním soudem Brno – venkov pod sp.zn. 12Nt 37/2007. Žalobce k tomu uvedl, že příkaz byl soudem vydán na základě podnětu Ministerstva vnitra, Inspekce ministra vnitra ze dne 17.10.2007 a na základě příkazu bylo nařízeno všem mobilním operátorům provozujícím mobilní sítě poskytnout údaje o veškerém uskutečněném telekomunikačním provozu za období ode dne 29.4. do dne 29.10.2007, mezi nimiž se nachází čtyři telefonní čísla využívaná žalobcem. Soud vydal výše uvedený příkaz na základě podnětu Ministerstva vnitra, Inspekce ministra vnitra, který obsahuje poznatky, na jejichž základě byl podnět schválen. Prvním poznatkem je poznatek Ministerstva zahraničních věcí České republiky o tom, že Oddělení cizinecké policie Brno - venkov a Oddělení cizinecké policie Brno – město vydala kladná rozhodnutí ve věci žádostí cizinců o vízum k pobytu nad 90 dnů, ačkoliv k nim byla zastupitelským úřadem v Hanoji vydána záporná stanoviska, přičemž kladná rozhodnutí oddělení cizinecké policie jsou dávána do souvislosti s činností advokáta Mgr.M. S. Druhým poznatkem, na jehož základě byl vydán uvedený příkaz, jsou informace poskytnuté osobou nazvanou „informátor“. Tyto informace zjistil žalobce coby obhájce v trestní věci svého klienta. V trestní věci klienta žalobce nebyly zahájeny žádné úkony trestního řízení vůči žalobci a žalobce by se tyto informace v případě, kdyby se nestal obhájcem ve shora uvedené trestní věci, vůbec nedozvěděl. Žalobce má za to, že každý má právo znát informace, které o něm orgány veřejné moci shromažďují a proto požádal o poskytnutí následujících informací: a) na základě jakého konkrétního poznatku Ministerstva zahraničních věcí České republiky, který byl Inspekcí ministra vnitra, 11.oddělení Brno v dubnu 2007 zaevidován, bylo postupem dle § 158 odst.1 trestního řádu zahájeno vyšetřování zaměřené na činnost advokátní kanceláře Mgr.M. S. Žalobce žádal o poskytnutí této informace ve stejné podobě, v jaké byla Ministerstvem zahraničních věcí České republiky Inspekci ministra vnitra, 11.oddělení Brno poskytnuta b) vzhledem k tomu, že osoby označené jako „informátoři“ zasáhly do práv žalobce a žalobce má právo se proti zásahům těchto osob hájit, žádal žalobce o sdělení totožnosti osob označených jako „informátoři“ c) kdy, jakou formou, jakého obsahu, kterému policistovi osoba označená jako „informátor“ poskytovala informace d) zda a v jaké podobě jsou v současné době uchovány údaje o telekomunikačním provozu. Jestliže jsou údaje o telekomunikačním provozu uchovány, kde se v současné době nacházejí. Žalobce v podané žalobě dále poukázal na to, že povinný subjekt žádosti nevyhověl a stejně tak nadřízený správní úřad vydal dne 9.12.2008 rozhodnutí, kterým rozhodnutí o nevyhovění žádosti povinným subjektem potvrdil. Žalobce proti uvedeným rozhodnutím brojil u Městského soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 24.4.2012, č.j. 7Ca 39/2009 - 52, rozhodnutí správního úřadu druhého stupně zrušil a věc vrátil žalované k novému rozhodnutí. Následně Generální inspekce bezpečnostních sborů vydala dne 15.6.2012 nové rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti. Žádosti o informaci, spočívající ve sdělení, zda a v jaké podobě jsou v současné době uchovány údaje o telekomunikačním provozu, jestliže jsou údaje o telekomunikačním provozu uchovány, kde se v současné době nachází, inspekce vyhověla, ve zbytku žádost o informaci s odkazem na ustanovení § 11 odst.4 písm.a) a § 15 odst.1 zákona č. 106/1999 Sb. odmítla. Žalobce i proti uvedenému rozhodnutí brojil v zákonné lhůtě odvoláním ze dne 21.6.2012, které však bylo žalobou napadeným rozhodnutím ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů zamítnuto. V prvém žalobním bodě žalobce namítl, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné a nezákonné. Povinný subjekt ani žalovaný ve svých rozhodnutích neobjasnili, z jakého zákonného důvodu žalobci neposkytnou informaci, spočívající ve sdělení, na základě jakého konkrétního poznatku Ministerstva zahraničních věcí České republiky bylo postupem podle trestního řádu zahájeno vyšetřování, zaměřené na činnost advokátní kanceláře Mgr.M. S. Požadovaná informace se nevyskytla v trestním řízení, ve kterém poskytoval obhajobu, při níž se dozvěděl o existenci požadovaných informací, ani v trestním řízení, které bylo vedeno proti osobě žalobce, na které se povinný subjekt odkazuje ve svém rozhodnutí. S ohledem na setrvávající postoj povinného subjektu i jeho nadřízeného správního úřadu požadovanou informaci žalobci neposkytnout, aniž by pro takový postup byl zákonný důvod, má žalobce za to, že jsou k jeho osobě neoprávněně shromažďovány informace a povinný subjekt i jeho nadřízení porušují právo žalobce na ochranu soukromí podle Listiny základních práv a svobod. Pokud byla žádost žalobce odmítnuta postupem podle ustanovení § 11 odst.4 zákona č. 106/1999 Sb., nebyl důvod pro takový postup, neboť žádné trestní řízení neprobíhalo a důvod odepření podle uvedeného zákonného ustanovení neexistuje. V odůvodnění svého rozhodnutí povinný subjekt poukazuje na postup podle ustanovení § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb. Ten podle názoru žalobce rovněž nepřipadá v úvahu, neboť důvody pro odmítnutí žádosti o informaci musí být totožné s důvody pro odmítnutí žádosti o informaci podle zákona účinného ke dni podání žádosti o informaci žalobce. Žádost podal žalobce dne 23.9.2008, přičemž uvedené ustanovení nabylo účinnosti až dnem 1.1.2009. Zákonná ustanovení nelze vykládat nepřípustným extenzívním způsobem v neprospěch žalobce, jak se o to pokoušejí povinný subjekt a nadřízený správní úřad. V dalším žalobním bodě žalobce namítl, že informace odmítl povinný subjekt poskytnout s odkazem na ustanovení § 23f zákona č. 283/1991 Sb., přičemž tento předpis byl v době rozhodování povinného subjektu již zrušen. Stávající právní předpis, upravující činnost Policie České republiky, neobsahuje žádná přechodná ustanovení, která by umožnila použití výše uvedeného zákonného ustanovení (již neplatného). Z uvedeného plyně, že povinný subjekt rozhodl o odmítnutí žádosti žalobce na základě zrušeného právního předpisu a tudíž nezákonně. V dalším žalobním bodě žalobce namítl, že nadřízený správní úřad povinného subjektu se s námitkami žalobce, obsaženými v odvolání, nijak nevypořádal, když opakuje a potvrzuje obsah rozhodnutí povinného subjektu. Závěrem dodal, že z charakteru jednotlivých dotazů nevyplývá snaha o kontrolu činnosti veřejné správy, ale snaha zjistit, kdy a kým byl žadatel kontrolován či monitorován, kdo z jeho okolí poskytoval důvěrné informace policistům a co všechno policie a jiné orgány mohly takto zjistit. Žalobce se s tímto názorem žalovaného neztotožňuje. Žalobce má nezpochybnitelné právo znát informace, které jsou o něm shromažďovány, kým jsou shromažďovány, za jakým účelem jsou shromažďovány a zda jsou shromažďovány oprávněně. Povinný subjekt ani žalovaný dosud žádným způsobem neposkytli žalobci vysvětlení, z jakého zákonného důvodu mu požadovanou informaci odmítají poskytnout. Žalovaný zcela zaměňuje trestní řízení, která měla být proti žalobci vedena. Žalobce byl sice pravomocně odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Brně, nicméně policejní spis k této věci žalobce byl veden pod č.j. ÚOOZ-110/TČ-2008, tedy nikoli ke značce, k níž měly být údajně shromažďovány informace. Jestliže žalovaný odkazuje na trestní řízení ukončené pravomocně rozhodnutím Krajského soudu v Brně, pak tato řízení nijak nesouvisí s požadovanými informacemi a žalobci není zřejmé, zda žalovaný toto trestní řízení cituje z pouhé neznalosti věci anebo z nutnosti zdůraznit trestní minulost žalobce, což by svědčilo o absenci nestrannosti žalovaného při rozhodování. Z obsahu vyjádření žalovan