— Nejvyšší správní soud

11 A 263/2010- 42 - text 6 pokračování 11A 263/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobce: FTV Prima, spol. s.r.o., IČ 48115908 se sídlem Praha 8-Libeň, Na Žertvách 24/132 proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.10.2010, sp.zn. 2010/394/had/Sim, „naše zn.“ had/3598/2010 t a k t o : I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 13.10.2010 sp.zn. Ident.:2010/394/Had/Sim, naše značka Had/3598/2010, se z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.000,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13.10.2010, sp.zn. 2010/394/had/Sim, „naše zn.“ had/3598/2010, kterým uložil žalobci pokutu ve výši 50.000,-Kč, a to za údajné porušení ustanovení § 8a odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy ve spojitosti s reklamou Imunit Akut, mutace I, odvysílanou v premiéře dne 29.1.2010 na programu Prima televize. V prvé námitce žalobce namítá, že skutek nebyl porušením zákona a poukazuje na to, že ustanovení § 6b odst. 2 zákona o regulaci reklamy slouží k ochraně soukromoprávních nároků osob soukromého práva, které mohly být na svých právech dotčeny obsahem určité reklamy a mají tak oprávněný zájem dozvědět se, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamy, aby mohly svá práva uplatnit. Žalovaný ale byl v daném případě vůči žalobkyni ve vrchnostenském postavení, nikoli v postavení osoby soukromého práva, která by prokázala oprávněný právní zájem, ve smyslu ustanovení § 6b odst. 2 tohoto zákona. Poukázal také na usnesení Ústavního soudu ze dne 14.10.2010, sp.zn. I.ÚS 2885/10. Žalobce namítá, že otázku sdělování těch kterých typů údajů správnímu orgánu, který je ve vrchnostenském postavení a vede správní řízení upravuje komplexně ustanovení § 7a zákona o regulaci reklamy, ze kterého vyplývá, že šiřitel reklamy je povinen správnímu orgánu sdělovat údaje o osobě, která u něj šíření reklamy objednala. Jak vyplývá z dopisů datovaných 17.5.2010 a 24.8.2010, tento údaj žalobkyně žalovanému sdělila. Žádnou právní povinnost sdělovat žalovanému údaje o zadavateli a zpracovateli neměl, a proto dovozuje, že skutek, který se stal, nebyl správním deliktem. Ve druhé námitce namítá, že vydání napadeného rozhodnutí nepředcházelo žádné správní řízení v tom smyslu, jak jej předpokládá správní řád. Žalovaný svým postupem znemožnil žalobci výkon práva na obranu ve správním řízení. Žalobci nebylo doručeno žádné oznámení o zahájení správního řízení (ve spise je obsaženo pouze oznámení o zahájení správního řízení proti Simply You Pharmaceuticals a.s. pro možné porušení ustanovení § 5d odst. 2 písm. d) zákona). Správní řízení tak nebylo vůbec ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno. Žalobci bylo utajeno, že je za údajné porušení zákona stíhán, a tím mu byla znemožněna jakákoli obrana. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a k námitce, že skutek nebyl porušením zákona uvedl, že je přesvědčen o tom, že žalovaný prokázal oprávněný zájem jakožto orgán dozoru dle zákona č. 40/1995 Sb. ke sdělení informace o zpracovateli a zadavateli reklamy Imunit ze strany šiřitele reklamy pro účely správního řízení. V daném případě je nesporné a nevyvratitelné, že oprávněný zájem žalovaného byl a je z pohledu práva legitimní a odůvodněný. Legitimnost je navíc podpořena veřejným zájmem, který vyplývá z protiprávního stavu, který nastal porušením zákona ze strany společnosti Simply You Pharmaceuticals odvysílání reklamy Imunit Akut, mutace I, která uvádí v omyl přisuzováním potravině vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovat. K druhé námitce žalobce, ve které namítá, že vydání rozhodnutí nepředcházelo správní řízení ve smyslu správního řádu, uvádí žalovaný, že se jednalo o správní pořádkový delikt, kdy žalobce jakožto subjekt dle § 8a odst. 1 písm. a) a § 6b odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb. nesplnil procesní povinnost uloženou právním předpisem stanoveným způsobem, tedy neuposlechl výzvy žalovaného, jakožto orgánu dozoru ke sdělení informace o subjektech zadavatele a zpracovatele reklamy. Obdobným deliktem je např. ustanovení o pořádkové pokutě dle § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu, kterému také nepředchází správní řízení se subjektem narušujícím pořádek, je-li odlišným od osoby, vůči které se správní řízení vede. Dle § 62 odst. 5 správního řádu je prvním úkonem ve věci uložení pokuty vydání rozhodnutí. Závěrem pak uvedl, že žalobce byl jako šiřitel opakovaně vyzýván ke sdělení údajů o zadavateli a zpracovateli výše nadepsané reklamy, poskytnutí odmítl vědomě na základě svého vlastního výkladu zákona, přestože byl seznámen a poučen o možných sankcích vyplývajících z neuposlechnutí výzvy správního orgánu. Žalobce porušil svým jednáním ustanovení § 8a odst. 1 písm. a) ve vztahu k § 8a odst. 5 písm. a) zákona č. 40/1995 Sb. Šiřitel je povinen oznámit osobě, která prokáže oprávněný zájem, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamy. Navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobce využil svého práva a k vyjádření žalovaného zaslal soudu repliku, ve které uvedl, že zákon č. 40/1995 o regulaci reklamy neobsahuje žádné zvláštní ustanovení o pořádkové pokutě, pořádkovou pokutu tedy bylo hypoteticky možné udělit jen z důvodu, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 62 odst. 1 správního řádu, žádný z těchto důvodů ale v daném případě nenastal. Pokyny správního orgánu ve správním řízení nemohou být uděleny nad rámec povinnosti adresátů veřejné správy upravených hmotným právem. Pokuta nebyla napadeným rozhodnutím udělena jako pořádková. U jednání soudu účastníci setrvali na svých dosavadních stanoviscích. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním úřadem zjistil soud následující pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: Žalovaný zahájil dne 13.4.2010 se zadavatelem reklamy, společností Simply You Pharmaceuticals správní řízení pro možné porušení § 5d odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., spočívající v odvysílání reklamy Imunit Akut, mutace I na programu Prima televize, neboť předmětná reklama může být v rozporu s ustanovením, že reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl zejména přisuzováním potravině vlastnosti prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovat. Dne 10.5.2010 sdělila společnost Simply You Pharmaceuticals, že se necítí být účastníkem předmětného řízení, protože předmětnou reklamu neobjednala a to ani u jiné právnické osoby, jak uvádí ustanovení § 1 odst. 5 zákona o regulaci reklamy. Výrobek, na nějž se předmětná reklama vztahuje, sice firma vyrábí, ale reklamu na něj zajišťuje smluvní partner. Zákon jasně odlišuje šiřitele, zpracovatele i zadavatele reklamy. Zadavatelem je ten, kdo reklamu a ne její výrobu objednal, tedy u šiřitele reklamy. Dne 12.5.2009 vyzvala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání televizi Prima ke sdělení objednavatele šíření specifikované reklamy. Dne 20.5.2010 sdělila televize Prima, že reklamní spot objednala společnost Universal McCann s.r.o. Na to žalovaný dne 4.6.2010 vyzval tuto společnost k předložení listin, které prokazují údaje o zadavateli objednávky spolu s eventuelním označením zadavatele a zpracovatele předmětné reklamy pro účely správního řízení. Dne 23.8.2010 vyzval žalovaný znovu žalobce v souladu s § 7a odst. 4 zákona č. 40/1995 Sb. k poskytnutí údajů o osobě, která na programu Prima televize šíření specifikované reklamy objednala, a také o osobě zadavatele a zpracovatele předmětné reklamy, a k předložení smlouvy, na základě které bylo šíření reklamy objednáno. Na tuto výzvu reagoval žalobce dne 25.8.2009 a poukázal na to, že již 17.5.2010 sdělil, že reklamní spot na produkt Imunit akut objednala společnost Universal McCann. Dne 6.9.2010 žalovaný opět vyzval žalobce, neboť dosud nesdělil zpracovatele a zadavatele reklamy. Dne 7.9.2010 žalobce sdělil, že otázku sdělování těch kterých typů údajů upravuje § 7a zákona o regulaci reklamy a že údaje o zadavateli a zpracovateli může správní orgán získat postupem dle ustanovení § 7a odst. 2 a 3 tohoto zákona. Vyjádřil přesvědčení, že v dané souvislosti nelze vůči žalobci jako šiřiteli reklamy argumentovat ustanovení § 8a odst. 5 písm. a) zákona o regulaci reklamy, neboť Rada není osobou, která prokázala oprávněný zájem ve smyslu § 6b odst. 2 zákona o regulaci reklamy, ale správním orgánem ve smyslu § 7a odst. 4 zákona. S ohledem na vztahy vůči klientům zpravidla nemůže v daném ohledu překračovat zákonem stanovený rozsah. Napadeným rozhodnutím dne 13.10.2010 byla