— Nejvyšší správní soud

4 A 49/2012- 87 - text Číslo jednací: 4 A 49/2012-87 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou v právní věci žalobce: P. H., nar. X., trv. bytem P., P. 4, právně zast. Mgr. Monikou Zatloukalovou, advokátkou se sídlem Veleslavínova 7, 779 00 Olomouc, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, odbor dopravních agend, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.7.2012 čp. zn. S – MHMP 229504/2012 ODA-TAX, č.j. MHMP 948568/2012, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4, odboru životního prostředí a dopravy, ze dne 19.6.2012 č.j. P4/0090581/11/OŽPAD/Šim, kterým byl uznán vinným ze spáchání ostatního přestupku na úseku dopravy a přestupku na úseku silničního hospodářství podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterého se dopustil tím, že při kontrole hlídkou dopravního inspektorátu Policie ČR, obvodního ředitelství policie Praha IV., dne 19.8.2011 kolem 20.35 hodin v Praze 4, ulice Křesomyslova, užil k provozu na pozemních komunikacích vozidlo tov. značky Škoda Octavia SPZ 9S2 5496 označené jako vozidlo taxislužby, odmítl hlídce předložit níže uvedené doklady: koncesní listinu, záznamy o provozu vozidla, uživatelskou a evidenční knihu taxametru, osvědčení Magistrátu hl. m. Prahy o úspěšně vykonané zkoušce řidiče taxislužby, záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, doklad o zařazení vozidla do evidence vozidel taxislužby, a neumožnil tak hlídce provést kontrolu těchto dokladů. Za porušení § 23 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích mu byla uložena pokuta ve výši 9.000,- Kč a vysloven zákaz výkonu činnosti řidiče spočívající v zákazu přepravy osob osobními vozidly s obsaditelností nejvýše 9 osob včetně řidiče pro cizí potřeby, a to v délce trvání 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí. Zároveň mu bylo uloženo uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč. Žalobce v podané žalobě zopakoval skutečnosti vyplývající z napadeného rozhodnutí a z řízení, které jeho vydání předcházelo – bod I. a II. V bodě III. namítal, že hlídka Policie ČR nepostupovala v souladu s právními předpisy a nebyla oprávněna zadržet žalobci na místě kontroly průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, a z toho důvodu se žalobce domnívá, že se přestupku nedopustil. Dle žalobce důvod kontroly hlídkou Policie ČR není patrný ani z oznámení o zahájení správního řízení ze dne 5.10.2011. Až v protokolu z ústního jednání ze dne 25.10.2011 je zřejmé, že žalobce neměl umožnit výkon státního dozoru v silniční dopravě, a z toho důvodu mu byl odebrán průkaz způsobilosti řidiče taxislužby. Žalobce uvedl, že nebyl vyrozuměn o tom, že se jedná o kontrolu dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a navíc uvedený postup v rámci správního řízení považuje za nezákonný a v rozporu s právem na spravedlivý proces. Dle žalobce se žalovaný s námitkami uvedenými v průběhu správního řízení dostatečně nevypořádal. V této souvislosti žalobce odkázal na důkazy, které jsou obsahem správního spisu, zejména videozáznam z 19.8.2011, protokol z jednání ze dne 25.10.2011 a 8.11.2011 a sdělení Městského úřadu v Berouně ze dne 12.9.2011. Pod bodem IV. žalobce dále namítal, že správní orgány i hlídka Policie ČR svým jednáním zasáhly do jeho práva dle článku 37 odst. 1 ve spojení s článkem 40 odst. 4, článkem 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod tím, že nebyl před kontrolou poučen nejen o prováděné kontrole, ale i o svých právech, zejména o právu odepřít výpověď, resp. nepředkládat důkazy proti své osobě. I přes toto pochybení bylo hlídkou Policie ČR sepsáno oznámení o přestupku. Zásada zákazu nucení k sebeobvinění je platná dle rozhodnutí Ústavního soudu ČR i v přestupkovém řízení. Dle žalobce správní orgán pochybil i tím, že k dodání dokladů dle zákona o silniční dopravě nevyzval provozovatele Eurotaxi Hatě s.r.o. a žalobci bylo kladeno k tíži, že doklady ve správním řízení ani následně nedoložil. Žalobce v odvolání i přes uvedené doložil správnímu orgánu kopii záznamu o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku řidiče, které si vyžádal od svého zaměstnavatele. Dole názoru žalobce tuto skutečnost správní orgány v řízení nijak nezohlednily. To, že tyto doklady nebyly předloženy hlídce Policie ČR, neznamená, že je žalobce neměl a nemá je řádně vedeny. Podle žalobce nebyl dostatečně zjištěn stav věci a nebylo postupováno ve smyslu zásady priority prevence před represí jako jedné ze základních zásad řízení podle zákona o přestupcích. Pod bodem V. žalobce namítal, že rozhodnutí je nezákonné, neboť dosud nebylo rozhodnuto Ministerstvem dopravy ČR o jeho odvolání ze dne 29.2.2012 proti zamítnutí námitky podjatosti vůči pracovníkům žalovaného ze dne 24.1.2012. Žalobce uvedl, že vznesl námitku podjatosti vůči osobě vydávající rozhodnutí paní Mgr. E. Š. a také vůči pracovníkům odvolacího orgánu Magistrátu hl. m. Prahy. Rozhodnuto bylo usnesením Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 2.3.2012 pouze o zamítnutí námitky podjatosti vůči Mgr. Š. Žalobce také uvedl, že je stále přesvědčen o tom že byly a jsou dány důvodné pochybnosti o podjatosti uvedených osob ve vztahu k výsledku řízení, zejména vzhledem k opakovaným kontrolám řidičů TAXI zaměstnanců společnosti Eurotaxi Hatě s.r.o. Žalobce rovněž odkázal na dopis Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 23.9.2011 sp. zn. MHMP 943011/2011 DOP-TAX, který je součástí správního spisu, kde se žalovaný odvolací správní orgán nelichotivě vyjadřuje o této společnosti a nabádá podřízený správní orgán Úřad městské části Praha 1 k tomu, že nepředkládání dokladů „určitou skupinou taxikářů kontrolním orgánům je třeba všemi dostupnými prostředky zabránit“ a současně navrhuje udělení finančního postihu včetně zákazu činnosti až na jeden rok. Pod bodem VI. žalobce vytýká procesní pochybení, kdy v průběhu správního řízení bylo neustále pozměňováno znění skutku a nebylo stejné ani v oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 5.10.2011 ani při ústním vyhlášení rozhodnutí dne 8.11.2011. Žalobce poukázal na to, že znění výroku z předmětného protokolu z 8.11.2011 neodpovídá znění výroku v písemném vyhotovení rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 9.11.2011 č.j. P4/0090581/11/OŽPAD/Šim. Dle ústně vyhlášeného rozhodnutí není žalobci kladeno za vinu, že nepředložil záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, což v písemném vyhotovení z 9.11.2011 uvedeno je. Dle názoru žalobce je takový postup v rozporu se zákonem. Žalobce dále uvedl, že se žalovaný nedostatečně věnoval vypracování napadeného rozhodnutí, když uvedl, že posuzuje odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části vydané dne 9.11.2011, když odvolání žalobce ze dne 9.7.2012 směřovalo proti rozhodnutí ze dne 19.6.2012. Žalovaný také dle názoru žalobce nemohl stihnout zjistit, zda bylo před vydáním napadeného rozhodnutí rozhodnuto o všech námitkách podjatosti. V bodu VII. žalobce namítal, že správní orgány nedostatečně odůvodnily výši uložené pokuty 9.000,- Kč při nejvyšší možné sazbě 10.000,- Kč s uložením zákazu činnosti spočívající v zákazu přepravy osob osobními vozidly s obsaditelností nejvýše 9 osob včetně řidiče pro cizí potřeby na maximální dobu jednoho roku. Správní orgány nevzaly v úvahu, že dosud nebyl potrestán za porušení předmětného právního předpisu v souvislosti s výkonem taxislužby. Doklady dle silničního zákona byly řádně vedeny. Žalobce uvedl, že mu byl společností Eurotaxi Hatě s.r.o. vrácen průkaz již dne 12.9.2011 a není tedy vyloučeno, že mohl vykonávat taxislužbu v měsíci listopadu 2011, což podporuje i uzávěrka č. 11/11, kterou správnímu orgánu dodal. Žalobci není známo, z jakých skutečností správní orgán dovodil nezákonný výkon taxislužby žalobcem i po zadržení průkazu řidiče a tak zdůvodnil uložení přísné sankce zákazu činnosti. Bod bodem VIII. žalobce namítal, že ani uložená povinnost hradit náklady správního řízení není dostatečně odůvodněna, správní orgán pouze odkázal na zákonná ustanovení. V bodu IX. žalobce žádal, pokud by soud neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí i přes skutečnost, že žalobce je přesvědčen, že se svým jednáním nedopustil přestupku podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, a kontrola hlídkou Policie ČR byla provedena nezákonně, s ohledem na majetkové, osobní a rodinné poměry, aby soud zvážil ve smyslu § 78 odst. 2 s.ř.s. výši uložené pokuty a zákaz výkonu činnosti řidiče spočívající v zákazu přepravy osob osobními vozidly s obsaditelností nejvýše 9 osob včetně řidiče pro cizí potřeby uložené v trvání jednoho roku od uložení, a od uložení zjevně nepřiměřených sankcí upustil nebo případně je přiměřeně snížil. Žalobce uvedl, že uvedená uložená sankce, ale především s