1 As 6/2011 — Nejvyšší správní soud

7 A 167/2010- 125 - text 7 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobce: Nové Žabovřesky, o.s., sídlem Chlístov-Žabovřesky 22, zast. JUDr. Danem Dvořáčkem, advokátem, sídlem Lidická 57, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 11, Praha 5, za účasti: 1) Obec Chlístov, Chlístov 9, Benešov, 2) HEEL, a.s., sídlem Tyršova 196, Benešov, 3) Státní pozemkový úřad, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.6.2010, č.j. 102012/2010/KUSK, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se žalobou podanou dne 14.9.2010 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28.6.2010, č.j. 102012/2010/KUSK, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Benešov, odboru výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“) ze dne 5.3.2010, č.j. MUBN/14104//2010/VÝST, o umístění stavby a rozhodnutí stavebního úřadu potvrzeno. Žalobce žalobou namítá pochybení v procesu EIA. Stavba bioplynové stanice (dále jen „BPS“) má být provedena na území obce Chlístov, na pozemcích v rámci osady Žabovřesky. Informace uvedené v ust. § 16 odst. 1 a 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon“) příslušný úřad sice vyvěsil na úřední desce obce Chlístov, avšak tyto nebyly současně vyvěšeny i na úřední desce obce Václavice, která je nepochybně rovněž dotčeným územním samosprávným celkem. Obyvatelé obce Václavice byli dle žaloby pochybením v procesu EIA přímo dotčeni na svých základních právech být slyšeni v řízení, které se jich týká (§ 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb.). Kromě procesního pochybení v rámci vydání stanoviska EIA žalobce namítá i pochybení věcné, neboť byl nesprávně posouzen vlivy BPS na okolní životní prostředí. Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí, k jejich vyloučení, zmírnění nebo minimalizaci, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření. K tomuto posouzení však podle žalobce nedošlo, neboť jako protihlukové opatření v rámci stavby a provozu BSP byla vybraným rodinným domkům nabídnuta jen výměna oken, což však řeší snížení hluku jen v budovách samotných, nikoliv hluk v obecné rovině (jakožto chráněný prostor ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví). Dále bylo zcela opomenuto zohlednění plánované výstavby přivaděče Benešov-Václavice, řízení EIA je tak postiženo vadou nesouladu se skutečným stavem. Za velmi podstatný považuje žalobce taktéž aspekt ekonomické zdatnosti investora, kterou považuje za velmi problematickou, což by mohlo mít v budoucnu přímý dopad na životní prostředí. Žalobce dále namítá nesoulad stavby BPS s územně plánovací dokumentací, neboť dané území má být využito toliko pro účely zemědělství a zemědělské výroby, předmětná BPS je však přes svůj název průmyslovým zařízením a jako taková není způsobilá pro umístění v daném území. Žalobce také namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť námitky žalobce byly zamítnuty bez jakéhokoliv odůvodnění. Podáním ze dne 20.10.2010 žalobce doplnil žalobu o žalobní bod, dle kterého nově stanovené dopravní trasy jsou pro předpokládanou intenzitu dopravy nevhodné, neboť hlavní trasa vede po úzké nezpevněné komunikaci, která není ve vlastnictví žalobce. Zároveň došlo ke změně trasy pouze účelově, protože se jevila jako nejvhodnější pro proces EIA. Dle žalobce výsledky hlukové studie v obci Zbožnice neodpovídají zákonným limitům. Dále má za to, že nelze dodatečným seznámením obce Václavice zhojit vadu procesu EIA, nehledě k tomu že stavební úřad i nadále nejednal s obcí Václavice jako s účastníkem řízení, přestože je dotčeným územním samosprávním celkem. Dle žalobce z regulativ obce Chlístov vyplývá, že veškeré stavby na daném území musí schválit zastupitelstvo obce, které však tuto stavbu opakovaně zamítlo, proto BPS není v souladu s územně plánovací dokumentací. Zúčastněná osoba HEEL, a. s. k žalobě uvedla, že žalobce pro svůj radikální nesouhlas s jejím podnikatelským záměrem (výstavbou BPS) zcela účelově využívá nástroje k ochraně svých domnělých práv k zabránění jeho realizace, aniž by argumentoval relevantními námitkami. Zúčastněná osoba, obec Chlístov, k žalobě uvedla, že výstavba BPS může razantně zasáhnout do její historické hodnoty. Za negativní argumenty svědčící proti umístění BPS považuje faktor nepříznivého prostředí, který bude značit odliv mladých rodin a stárnutí populace obce, snížení hodnoty okolních nemovitostí a nulový přínos pro obec, co se nových pracovních míst týče. Daná stavba přímo zasáhne do životního prostředí, zejména do složky ovzduší a dopad bude mít i v rámci zvýšení hluku a hustoty provozu. Účelem rozhodnutí o umístění stavby mělo být zohlednění všech jejích dopadů, nikoliv jen řešení otázky z pohledu dispozičně-technického. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nemá v kompetenci posuzovat stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a řízení, které mu předcházelo. V rozhodnutí ze dne 18.8.2009, č.j. 125230/2009/KUSK, uvedl, že souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 13.5.2008, č.j. 165788/2007/KUSK OŽP/Ja, dokumentace vlivů záměru „Zemědělské bioplynové stanice Žabovřesky“ zpracovaná Mgr. Janem Čepelíkem i posudek zpracovaný ing. P.Ž. jsou platnými podklady pro vydání územního rozhodnutí, na což nemůže mít vliv podání námitky nesprávnosti uvedeného stanoviska, ani návrh na zahájení řízení o odnětí licence osobě způsobilé ke zpracování EIA. Žalovaný dále podotýká, že žalobce neuvádí, v čem konkrétně napadá jeho rozhodnutí, ani v čem spočívalo nesprávné vypořádání námitek, krom toho, že stanovisko EIA nepovažuje za právoplatný podklad pro rozhodnutí. Rozhodnutí žalovaného žalobce vytýká jen nadměrnou náklonnost pro výstavbu BPS s opomenutím základních faktů a platné právní úpravy. Pokud jde o námitku, že žalobce má podstatnou část území stavby pouze v pronájmu, žalovaný uvádí, že tato námitka nebyla uplatněna v odvolacím řízení a navíc ani nezasahuje do sféry žalobce (viz § 89 odst. 4 stavebního zákona). Žalovaný uzavírá, že námitka týkající se vztahu navrhovatele k dotčeným pozemkům rovněž nebyla uplatněna v odvolacím řízení a pokud jde o námitku nesouladu stavby s územní plánovací dokumentací, pak s touto se vypořádal již v prvním odvolacím řízení a rozhodnutí ve věci, jímž vrátil záměr k novému projednání, a tam také podrobně rozebral soulad BPS s danou funkční plochou – výrobní zemědělská zóna. V následném odvolacím řízení znovu uvedl soulad záměru s územní plánovací dokumentací a řádně odůvodnil zamítnutou námitku žalovaného, že podle regulace územního plánu musí být k záměru doložen souhlas zastupitelstva obce Chlístov. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Soud se nejdříve posoudil náležitosti žaloby, resp. žalobních bodů, zda byly uplatněny v zákonné dvouměsíční lhůtě dle § 72 odst. 1 s.ř.s. Žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno vyvěšením na úřední desce žalovaného dne 14.7.2010, žaloba byla podána 14.9.2010, tedy ve lhůtě dle § 72 odst. 1 s.ř.s. Žalobce dne 20.10.2010, tedy po lhůtě dle § 72 odst. 1 s.ř.s., učinil podání označené jako doplnění žaloby, které však kromě doplnění již uplatněného žalobního bodu ekonomické stability stavebníka namítl nově žalobní bod o nevhodné trase, výsledků hlukové studie v rozporu se zákonnými limity, neúčastenstvím obce Václavice a neudělení souhlasu zastupitelstvem obce Chlístov, neboť tyto důvody žaloby nejsou doplněním již uplatněných žalobních bodů. Žalobce sice namítl rozpor stavby s územním plánem, avšak z důvodu stavebnětechnické povahy stavby. Tvrzený rozpor stavby s územním plánem pro absenci souhlasu zastupitelstva je tak novým důvodem tvrzeného rozporu s územním plánem, a tedy i novým žalobním bodem. Žalobce sice v žalobě uplatnil vadu procesu EIA, avšak z důvodu nevyvěšení na úřední desce obce Václavice, nedostatečného protihlukového opatření, nevypořádání se se sousední stavbou přivaděče a ekonomické zdatnosti investora. Nově uvedené tvrzení ohledně hlukových limitů a vhodnosti trasy je proto novým tvrzením důvodů vady procesu EIA a tedy i novými žalobními body. Jelikož žalobce v doplnění žaloby uvedl také nové žalobní body po lhůtě dle § 72 odst. 1 s.ř.s., soud k novým žalobním bodům (o nevhodné trase, výsledků hlukové studie v rozporu se zákonnými limity, neúčastenstvím obce Václavice a neudělení souhlasu zastup