5 As 37/2011 — Nejvyšší správní soud

8 A 280/2010- 101 - text 17 pokračování 8A 280/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Budějovický měšťanský pivovar, a.s. IČ: 46678158, se sídlem České Budějovice, Lidická 458/51, zastoupen: Patent Centrum Sedlák & Partners s.r.o., se sídlem České Budějovice, Husova 5, za účasti: Budějovický Budvar, národní podnik, IČ: 005 14 152, se sídlem České Budějovice, Karolíny Světlé 4, zastoupen Mgr. Lukášem Lorencem, advokátem v Praze 1, Národní 32, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. j. O-442448/65164/2008/ÚPV ze dne 7. 10. 2010, t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se včas podanou žalobou dne 8. 12. 2010 domáhal u Městského soudu v Praze zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. j. O-442448/65164/2008/ÚPV ze dne 7. 10. 2010, kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. 10. 2008 o zamítnutí přihlášky kombinované ochranné známky ve znění „Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier“ po námitkách, které podala společnost Budějovický Budvar, národní podnik, IČ: 005 14 152. Přihláška kombinované ochranné známky ve znění „Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier“ byla podána dne 31. 10. 2006 a zveřejněna dne 30. 5. 2007 pro výrobky zařazené do třídy 32: pivo včetně nealkoholických piv podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957. Proti zápisu napadené ochranné známky podal námitky Budějovický Budvar, národní podnik, podle § 7 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů. Namítal podobnost a změnitelnost přihlašovaného označení s jeho osmi namítanými ochrannými známkami, dále namítal dobré jméno dvou namítaných ochranných známek, a to slovní ochranné známky č. 154251 ve znění „BUDWEISER“ s právem přednosti ode dne 31. 3. 1960 a slovní ochranné známky v grafické podobě č. 159506 ve znění „Budweiser Budvar“ s právem přednosti ode dne 7. 1. 1970. První namítaná slovní ochranná známka č. 113067 ve znění „Budweiser Bier Budbräu“ byla přihlášena a zapsána dne 10. 4. 1934 pro výrobky zařazené do třídy 32: světlá i tmavá piva jakékoliv gradace podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Druhá namítaná kombinovaná ochranná známka č. 113071 ve znění „Budweiser Beer“ byla přihlášena a zapsána dne 16. 2. 1935 pro výrobky zařazené do třídy 32: světlá i tmavá piva jakékoliv gradace podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Třetí namítaná slovní ochranná známka č. 154251 ve znění „BUDWEISER“ byla přihlášena dne 31. 3. 1960 a zapsána dne 11. 5. 1960 pro výrobky zařazené do třídy 32: pivo všeho druhu podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Dne 23. 9. 1991 byla prohlášena za proslulou. Čtvrtá namítaná kombinovaná ochranná známka č. 157622 ve znění „Budweiser Budvar“ byla přihlášena dne 16. 6. 1967 a zapsána dne 12. 10. 1967 pro výrobky zařazené do třídy 32: pivo všeho druhu podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Pátá namítaná kombinovaná ochranná známka č. 157623 ve znění „Budweiser Budvar“ byla přihlášena dne 16. 6. 1967 a zapsána dne 12. 10. 1967 pro výrobky zařazené do třídy 32: pivo všeho druhu podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Šestá namítaná slovní ochranná známka v grafické podobě č. 159506 ve znění „Budweiser Budvar“ byla přihlášena dne 7. 1. 1970 a zapsána dne 15. 1. 1970 pro výrobky zařazené do tříd 31 a 32: pivo a slad jakékoliv gradace podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Dne 23. 9. 1991 byla prohlášena za proslulou. Sedmá namítaná kombinovaná ochranná známka č. 174208 ve znění „Budweiser Budvar“ byla přihlášena dne 3. 11. 1993 a zapsána dne 1. 12. 1993 pro výrobky zařazené do třídy 32: piva podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Osmá namítaná kombinovaná ochranná známka č. 174548 ve znění „Budweiser Budbräu“ byla přihlášena dne 15. 11. 1993 a zapsána dne 10. 1. 1994 pro výrobky zařazené do třídy 32: piva podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Správní orgán prvního stupně přisvědčil oprávněnosti námitek osoby zúčastněné a tak rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. 10. 2008 byla zamítnuta přihláška kombinované ochranné známky ve znění „Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier“. Žalobce poté napadnul toto rozhodnutí rozkladem, který byl žalobou napadeným rozhodnutím předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. j. O-442448/65164/2008/ÚPV ze dne 7. 10. 2010 posléze zamítnut. Žalovaný správní orgán postupně přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí a přisvědčil podaným námitkám. V odůvodnění svého rozhodnutí podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách mj. uvedl, že záměna porovnávaných označení je pravděpodobná. Konstatoval, že namítající uplatnil osm ochranných známek jakožto známkovou řadu založenou na prvku „Budweiser“ a odkázal na rozsudek Tribunálu ve věci T194/03 Il Ponte Finanziaria SpA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), podle něhož známková řada může být tvořena pouze takovými označeními, která integrálně zobrazují stejný rozlišující prvek doplněný o prvek grafický nebo slovní, který je odlišuje, anebo jestliže se vyznačují opakováním stejné předpony nebo přípony vycházející z původní ochranné známky. Konstatoval, že při porovnání napadeného označení s namítanými ochrannými známkami, kvůli přítomnosti prvku „Budweiser“, který má velkou rozlišovací způsobilost pro namítajícího, je napadené označení podobné namítaným ochranným známkám ze všech hledisek. Při porovnání z hlediska vizuálního přes grafickou a kompoziční odlišnost žalovaný konstatoval podobnost a odůvodnil ji tím, že spotřebitel zaznamená přítomnost prvku „Budweiser“ ve všech namítaných ochranných známkách, neboť tvoří buď samostatně, nebo ve spojení s dalším prvkem nosný výraz. Z hlediska vizuálního napadené označení sice vykazuje koncepční odlišnosti od ostatních namítaných ochranných známek, avšak ve všech porovnaných označeních je přítomen prvek „Budweiser“, který nebude přehlédnut kvůli svému provedení, tj. zdůraznění velikostí nebo podtržením. Při porovnání z hlediska fonetického konstatoval žalovaný vyšší stupeň podobnosti porovnávaných označení, neboť prvek „Budweiser“ se uplatní při výslovnosti jak u napadeného označení, tak i při výslovnosti namítaných ochranných známek, přičemž jde o prvek, který má ve spojení s pivem vysokou příznačnost pro namítajícího. Spotřebitel bude výrobek označený přihlašovaným označením objednávat tak, jak je zvyklý u výrobků stejných, tedy jako „budvajzr“. Ke stejnému závěru dospěl žalovaný i v případě porovnání napadeného označení s namítanými ochrannými známkami z hlediska sémantického, neboť všudypřítomný prvek „Budweiser“ znamená spojení s budějovickým pivem. Pro posouzení pravděpodobnosti záměny napadeného označení s namítanými ochrannými známkami, jakožto známkovou řadou, kromě zjištěné podobnosti porovnávaných označení poukázal žalovaný na skutečnost, že všechna porovnávaná označení byla přihlášena, resp. zapsána pro stejné výrobky – piva. Žalovaný poukázal na spojení prvku „Budweiser“ s pivem, které je příznačné pro namítajícího, a konstatoval, že vodítkem pro spotřebitele nebude vodítkem grafické zpracování prvku, nýbrž jeho pouhá přítomnost. Uzavřel s tím, že záměna napadeného označení s namítanými ochrannými známkami je pravděpodobná. Námitku přihlašovatele, že slovní spojení „Budweiser Bier“ představuje označení původu, žalovaný odmítnul a odkázal na ustálenou judikaturu Městského soudu v Praze (sp. zn. 10 Ca 366/2006, 10 Ca 363/2006, 10 Ca 367/2006). K námitce týkající se rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 10 Cmo 21/2002-130, jímž byl určen povolený poměr mezi značkou piva a označením „Budweiser Bürgerbräu“ 1 : 2 a doporučení, aby Úřad průmyslového vlastnictví jako orgán státní správy respektoval závěry soudu, žalovaný uvedl, že se jedná o rozhodnutí ve věci nekalé soutěže nikoliv o žalobě proti rozhodnutí Úřadu. Dále uvedl, že tímto rozhodnutím bylo přihlašovateli uloženo zachovat uvedený poměr ve vztahu k značce piva, a to je podstatnou skutečností. Žalovaný dále poukázal na nízkou distinktivitu prvku „1795“ s ohledem na vnímání průměrného spotřebitele s tím, že v dané kompozici napadeného označení pro něj bude významnějším prvkem sousloví „Budweiser Bier“, ač