— Nejvyšší správní soud

9 A 48/2011- 72 - text 11 Pokračování 9A 48/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: J. K., bytem X proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí České republiky, se sídlem Vršovická 65, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.12.2010 č.j. 1234/550/10-Br 88819/ENV/10, takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Předmět řízení a vymezení sporu Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného, uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž bylo k jeho odvolání zrušeno rozhodnutí Městského úřadu, Odboru životního prostředí Jilemnice ze dne 19.7.2010 č.j.: MUJI 565/10/ŽP-Les R-27, kterým byla podle § 33 odst.4 zák .č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen lesní zákon) povolena výjimka ze zákazu provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech mladších 80 let na pozemcích parc.č. 466/7 a 465/1 v k.ú. Víchovská Lhota. Rozhodnutí správního orgánu 1.stupně bylo ve výroku zrušeno bez toho, že by věc byla vrácena správnímu orgánu 1..stupně a bylo vysloveno, že odvolací rozhodnutí má účinky zastavení řízení podle § 30 správního řádu. Spor mezi účastníky řízení z podnětu podané žaloby vznikl na základě tvrzení žalobce, že rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu provádět těžbu nemělo být vůbec vydáno, neboť žalobce nikdy o takovou výjimku nežádal a rozhodnutí o výjimce bylo dosaženo v důsledku trestné činnosti úřední osoby a další třetí osoby. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí vyšel ze zjištění, že Městský úřad Jilemnice rozhodoval v dané věci o povolení výjimky poté, kdy rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 10.11.2013 bylo zrušeno rozhodnutí Okresního úřadu, referátu životního prostředí v Semilech ze dne 23.10.2002. Tímto rozhodnutím byla povolena výjimka, spočívající v provedení mýtní úmyslné těžby v předmětném lesním porostu. Toto rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu nedostatku předpokladů požadovaných pro výjimku dle ustanovení § 33 odst.4 lesního zákona, tj. zjištění věku porostu, který by měl být mladší, než 80 let. Podle žalovaného proto nelze rozhodnutí o výjimce stavět na údajích o věku porostů platných v roce 2000 a důvody pro výjimku z lesního zákona posuzovat podle údajů převzatých z lesního hospodářského plánu vyhotoveného pro lesní hospodářský celek Harrachov. Úkolem prvoinstančního správního orgánu v novém řízení bylo, aby vyšel z podrobných údajů o stavu lesních porostů obsažených v lesních hospodářských osnovách s platností od 1.1.2002 do 31.12.2011 a zjistit přesný a úplně skutečný stav věci, o kterém má rozhodovat. Dle žalovaného z hospodářských osnov vyplývá, že aktuální skutečný věk porostu tj. porostní skupiny 65 Bd 8 byl v době vydání prvostupňového rozhodnutí vyšší, než lesním zákonem stanovená minimální doba obmýtí, tj. 80 let. Na základě uvedeného žalovaný zhodnotil, že tedy prokazatelně odpadly předpoklady požadované pro výjimku dle ustanovení § 33 odst.4 lesního zákona a řízení se tak stalo zjevně neefektivním a bezpředmětným. Zejména proto, že pominul předmět řízení, tj. mýtní úmyslná těžba v lesním porostu, mladším 80 let, protože tato těžba již byla realizována v roce 2000, tedy dříve, než bylo v řízení rozhodnuto. Toto považoval žalovaný za relevantní skutečnost a důvod pro zrušení rozhodnutí správního orgánu 1I.stupně bez dalšího. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí vypořádával s námitkami odvolání. Uvedl, že předmětem odvolacího řízení nemohou být námitky žalobce, související s postupem v řízení, vedených bývalými pracovníky Okresního úřadu, referátu životního prostředí v Semilech od roku 2000 do 1.1.2003, kdy byla provedena reforma veřejné správy a kompetence v dané věci přešly na Městský úřad Jilemnice. Tento závěr je podpořen i tím, že postupem řízení se již zabývalo Ministerstvo zemědělství a Krajský úřad Libereckého kraje s výsledky, s jejichž přezkumem a závěrem byl žalobce seznámen. Je nad jakoukoliv pochybnost, že prvoinstanční správní orgán umožnil v průběhu řízení bez potíží uplatnit dotčeným osobám jejich práva a oprávněné zájmy a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, a to ve lhůtě do 9.6.2010. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě k předmětu správního řízení žádným relevantním způsobem nevyjádřili a žalobce na podporu svých tvrzení důkaz svědeckou výpovědí nenavrhl. Žalobce nepochybně věděl již v průběhu řízení před správním orgánem1.stupně o svědcích R. K. J. a V. P. a důkaz jejich svědeckou výpovědí mohl bez potíží uplatnit. Přesto ministerstvo považuje navržený důkaz svědeckou výpovědí za nadbytečný, vzhledem k výsledku odvolacího řízení. K odvolací námitce o podjatosti pracovníka správního orgánu 1.stupně žalovaný poukázal na us. § 10 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení, podle kterého je nutné uplatnit námitku podjatosti ještě předtím, než je správním orgánem rozhodnuto ve věci samé. Pokud měl tedy žalobce pochybnosti o nepodjatosti pracovníka správního orgánu, bylo zapotřebí, aby kvalifikovaným způsobem tuto námitku uplatnil. Žádné takové oznámení správnímu orgánu však nedošlo. Pouhé sdělení v odvolání o podjatosti nenaplňuje dikci ustanovení § 10 správního řádu. Nedošlo tedy k porušení ustanovení o správním řízení. Žalovaný rovněž posoudil za bezpředmětnou úvahu žalobce, že odborný lesní hospodář měl při své činnosti postupovat podle správního řádu. Odborný lesní hospodář se řídí ustanoveními lesního zákona a právními předpisy k jeho provedení a na jeho činnost, resp. na jeho vyjádření k lesnímu porostu, se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Z uvedených důvodů žalovaný nevešel na odvolací námitky žalobce a napadené rozhodnutí zrušil pro nedostatek předmětu řízení. III. Žaloba Žalobce v podané žalobě namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí tím, že jeho vydání je pokračováním zásahu do práv žalobce, aniž by došlo k nápravě a vyslovení nicotnosti a nezákonnosti původního rozhodnutí ze dne 23.8.2000, které bylo vydáno na základě padělaných listin, a to na základě padělané doručenky ze dne 24.8.2000 a listiny označené jako vzdání se práva na odvolání ze dne 25.8.2000, a to v řízení, v němž správní orgán žalobci odňal právo být účastníkem a nejednal s ním jako s oprávněnou osobou. Žalobce nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje v nesprávném právním posouzení věci, neboť na místo nápravy a vyslovení nicotnosti a nezákonnosti předchozího rozhodnutí, ruší rozhodnutí správního orgánu 1. stupně bez dalšího a protiprávně zastavuje řízení podle § 30 správního řádu. Žalobce tvrdí, že původní rozhodnutí ze dne 23.8.2000 o povolení výjimky ze zákazu mýtní úmyslné těžby v lesních porostech mladších 80 let ve vlastnictví žalobce, bylo vydáno nesprávným podvodným postupem správního orgánu, konkrétního pracovníka Okresního úřadu, referátu životního prostředí Semily, který porušil ustanovení § 18 odst. 3, § 32 odst.1 a § 33 odst.2 správního řádu, neboť nedal žalobci možnost jako účastníku řízení, vyjádřit se k podkladům i ke způsobům jejich zjištění a rozhodoval na základě trestné činnosti, neboť jednal v řízení s neoprávněnou osobou p. M. V., aniž by tento měl postavení účastníka řízení či měl jinou vazbu na účastníky řízení označené v rozhodnutí ze dne 23.8.2000. Správní orgán 1.stupně porušováním povinností v řízení zavinil, že veškeré podklady, tj. žádost o těžbu i doručenka, dále vzdání se práva odvolání byly padělány a vyrobeny na jméno žalobce a na neurčité údaje společnosti Hermes, ačkoliv podklady k vydání rozhodnutí nepředložila žádná oprávněná osoba a žalobce sám o žádnou těžbu nežádal. Žalobce tvrdí, že příslušný pracovník správního orgánu 1.stupně se dopustil trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji žalobce, trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny a porušování povinností v řízení, neboť nedoručoval padělané rozhodnutí ze dne 23.8.2000 žádné oprávněné osobě, čímž porušil ustanovení § 17 odst.4 a § 24 odst. 1 správního řádu a zapříčinil, že žalobce padělané rozhodnutí ze dne 23.8.2000 neobdržel, neboť projev vůle žalobce byl nahrazen padělanou veřejnou listinou, a to doručenkou Okresního úřadu Semily s datem 25. 8.2000. Z důvodu absence poštovního razítka vznikl padělek uvedené doručenky zřejmě přímo na úřadě a při vědomí úředníka, který věc vyřizoval. Z uvedených důvodů nezákonnosti a nicotnosti původního rozhodnutí ze dne 23.8.2000 se žalobce dovolává nezákonnosti a nicotnosti navazujících rozhodnutí, tj. i rozhodnutí Okresního úřadu Semily, referátu životního prostředí ze dne 23.10.2002, jímž bylo vydáno povolení k těžbě v obnoveném řízení ve věci výjimky spočívající v provedení mýtní úmyslné těžby v lesním porostu žalobce, které bylo předtím ukončeno zmíněným rozhodnutím ze dne 23.8.2000. Žalobce nesouhlasil s