7 As 26/2005 — Nejvyšší správní soud

3 A 43/2015- 51 - text 9 pokračování 3A 43/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobce: J. K., zastoupen Mgr. Liborem Valentou, advokátem se sídlem Křížová 96/18, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 11. 2. 2015, č. j. 4029/2015-MZE-12151, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět sporu a předcházejí řízení Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí v části, v níž ministr zemědělství podle § 3g odst. 7 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění do 31. 12. 2014 (dále jen „zákon o zemědělství“), nevyhověl námitce žalobce proti oznámení Ministerstva zemědělství, Krajské agentury pro zemědělství a venkov Zlínský kraj, pracoviště Vsetín, ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. 63585/2014-MZE. Tímto oznámením nebyla ve smyslu § 3g odst. 6 zákona o zemědělství provedena aktualizace evidence půdy týkající se půdních bloků (dílů půdních bloků) specifikovaných v oznámení zemědělské agentury. V odůvodnění napadeného rozhodnutí minstr uvedl, že aktualizace evidence půdy byla ohlášena žalobcem J. K. Právním důvodem, podle něhož se J. K. domáhal provedení změny v evidenci půdy, je jeho vlastnické právo k předmětným pozemkům. Doposud v evidenci půdy zapsaný uživatel ohledně pozemků dotčených návrhem na provedení aktualizace je obchodní společnost Pravčická a. s., která jako právní důvod užívání v průběhu řízení o aktualizaci evidence půdy k výzvě zemědělské agentury dokládala nájemní smlouvy, uzavřené s právními předchůdci J. K. jako pronajímateli. Zemědělská agentura vyhodnotila postupem podle § 3g zákona o zemědělství listiny obdržené od kolizních uživatelů a došla k závěru, že právní důvod užívání svědčí na podkladě předložených listin dosavadnímu uživateli, neboť nájemní smlouvy (resp. nájemní vztahy) tvrzené a doložené ze strany dosavadního uživatele, byť vypovězeny, nebyly pro dosud probíhající výpovědní dobu ukončeny. Proti oznámení zemědělské agentury o neprovedení aktualizace v evidenci půdy podal žalobce námitku, ve které vyjádřil svůj nesouhlas s postupem zemědělské agentury, zejména co do posouzení okolností provedení tvrzené změny kultury pozemků dotčených navrženou aktualizací evidence půdy (spolu s námitkou J. K. předložil celkem 18 čestných prohlášení původních vlastníků o tom, že tito nikdy nevyslovili souhlas se změnou kultury pronajatých pozemků) a dále poukázal na neplatnost některých nájemních smluv jako právního důvodu užívání doložených ze strany dosavadního uživatele. Podanou námitku posoudil ministr zemědělství tak, že zemědělská agentura řádně zkoumala právní tituly prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy dotčené změnou dle ohlášení oznamovatele. Nad rámec řízení o aktualizaci evidence zemědělské půdy je pak podrobné zkoumání okolností týkajících se např. evidenčního stavu pozemků v příslušném katastru nemovitostí, resp. zkoumání okolností z jakého důvodu došlo či nedošlo k evidenční změně kultury pozemků v příslušném katastru nemovitostí. Z hlediska řízení o aktualizaci evidence půdy je významné, zda z důvodů tvrzeného porušení závazku nájemce z nájemních smluv učinil pronajímatel úkon směřující k ukončení nájemních smluv. V daném případě žalobce dle ministra nedokázal (ba ani netvrdil), že by z důvodu tvrzeného porušení závazku nezměnit kulturu pronajatých pozemků byly nájemní smlouvy s okamžitou platností ukončeny. Proto ministr přisvědčil závěru zemědělské agentury, že případné porušení závazku ze smlouvy není samo o sobě důvodem pro provedení aktualizace evidence půdy. Zbývající část odůvodnění napadeného rozhodnutí se vztahuje k výroku, který není napaden žalobou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného Předně žalobce namítá nepřezkoumatelnost a zmatečnost napadeného rozhodnutí, k čemuž cituje dvě partie napadeného rozhodnutí a poukazuje na jejich vzájemnou rozpornost. Konkrétně považuje žalobce za rozporná tato dvě tvrzení žalovaného: 1. „Zemědělská agentura vyhodnotila postupem podle § 3g zákona o zemědělství listiny obdržené od kolizních uživatelů a došla k závěru, že právní důvod užívání svědčí na podkladě předložených listin dosavadnímu uživateli, neboť nájemní smlouvy (resp. nájemní vztahy) tvrzené a doložené ze strany dosavadního uživatele, byť vypovězeny, nebyly pro dosud probíhající výpovědní dobu ukončeny.“ 2. „Z hlediska řízení o aktualizaci evidence půdy je významné, zda z důvodů tvrzeného porušení závazku nájemce z nájemních smluv učinil pronajímatel úkon směřující k ukončení nájemních smluv. V daném případě J. K. nedokazuje (ba ani netvrdí), že by z důvodu tvrzeného porušení závazku nezměnit kulturu pronajatých pozemků byly nájemní smlouvy s okamžitou platností ukončeny.“ Žalobce má za to, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že ministr zemědělství vycházel při rozhodování ze stavu věci, jako by snad k výpovědi z nájmu zemědělských pozemků ze strany žalobce jako vlastníka a pronajímatele vůči společnosti Pravčická a. s. jako nájemce vůbec nedošlo. Dále žalobce poukazuje na důvody, v důsledku kterých přikročil k výpovědi nájemních smluv. K ukončení nájemních vztahů došlo na základě písemného úkonu žalobce ze dne 27. 8. 2013 označeného „Výpověď z nájmu zemědělských pozemků, dle přílohy“, a to ke dni 30. 9. 2013. Společnost Pravčická a. s. totiž bez souhlasu žalobce (i bez souhlasu původních vlastníků zemědělské půdy) hrubým způsobem porušila čl. II. nájemních smluv, v němž bylo zakotveno, že „Změna kultury může být provedena jen se souhlasem vlastníka a to jen v rámci kultur deklarovaných v kategorii zemědělských půd /orná půda, vinice, chmelnice, sady, zahrady, louky a pastviny/“. Aniž společnost Pravčická a. s. disponovala souhlasem, provedla v rozporu s nájemními smlouvami změnu kultury z orné půdy na trvalý travní porost. Společnost Pravčická a. s. postupovala v rozporu s § 679 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení pronajímatel může kdykoliv odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo mu hrozí značná škoda. Dle žalobce změnou kultury z orné půdy na trvalý travní porost došlo nejen ke znehodnocení orné půdy (a tedy ke škodě na této půdě – společnost Pravčická a. s. odvezla nejúrodnější svrchní část půdy, tj. ornici), nýbrž i ke ztížení až znemožnění hospodaření na sousedních pozemcích žalobce, na které přerůstá plevel z pozemků kultury trvalý travní porost a nic než okamžité ukončení nájemních vztah mezi žalobcem jako pronajímatelem a společností Pravčická a. s. jako nájemcem nepřicházelo v úvahu, přestože společnost Pravčická a. s. byla ze strany žalobce vyzývána několikrát ke zjednání nápravy. Žalobce k tomu shrnuje, že v souladu s § 679 odst. 3 zákona ě. 40/1964 Sb., občanský zákoník, měl právo ukončit nájemní vztah týkající se zemědělské půdy se společností Pravčická a. s., což písemným právním úkonem adresovaným společnosti Pravčická a. s. ze dne 27. 8. 2013 a označeným „Výpověď z nájmu zemědělských pozemků, dle přílohy“ učinil, a k ukončení nájemního vztahu došlo k 30. 9. 2013. Po datu 30. 9. 2013 tak užívá společnost Pravčická a. s. půdu bez právního důvodu a je povinna ji nejen okamžitě vydat žalobci, ale rovněž uvést do původního stavu, tj. opětovně zavést pozemky odvezenou ornicí a dále vydat žalobci bezdůvodné obohacení za téměř 1,5 roku užívání pozemků bez právního důvodu a nahradit škodu. Postupem správních orgánů v dané věci došlo k potvrzení změny v zemědělské kultuře, ke které však došlo v rozporu se smlouvami, a tedy i se zákonem (k absenci souhlasu poukazuje žalobce na 18 čestných prohlášení původních vlastníků a pronajímatelů zemědělské půdy). Žalobce dále považuje za nezákonné, pokud nájemní smlouvy na zemědělskou půdu jsou uzavřeny s původními vlastníky a pronajímateli zemědělské půdy a společností Pravčická a. s. jako nájemcem a uživatelem. V § 2 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. je zcela striktně uvedeno, že kromě vlastníka (tj. kromě žalobce) mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem (tj. s žalobcem) nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem, není-li zákonem stanoveno jinak. Pokud došlo ke změně vlastníka, má žalobce za to, že bylo a je povinností společnosti Pravčická a. s. uzavřít s žalobcem, pokud má společnost Pravčická a. s. zájem užívat půdu, která patří žalobci, nájemní smlouvu. Pokud tak neučinila, dle žalobce předmětné pozemky užívá bez právního důvodu, na což mělo reagovat Ministerstvo zemědělství České republiky potažmo zemědělská agentura. Žalobce navrhuje, aby v žalobou napadené části bylo rozhodnutí ministra zemědělství zrušeno. Ve vyjádření k obsahu žaloby žalovaný uvád