7 As 59/2009 — Nejvyšší správní soud

6 A 71/2015- 104 - text 7 pokračování 6A 71/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce: Urania Mining s.r.o., IČ: 275 82 141, se sídlem Praha 7, Přístavní 531/24, zastoupen Mgr. Martinem Hrodkem, advokátem se sídlem Praha 1, Klimentská 1216/46, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Praha 10, Vršovická 1442/65, o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 28. 1. 2009, č. j. 271/M/09 4267/ENV/09, sp. zn. R/2111, t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 28. 1. 2009 č. j. 271/M/09 4267/ENV/09, sp. zn. R/2111, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 5. 2008, č. j. 542/198/G1/08/409 a kterým bylo rozhodnutí ministerstva zároveň potvrzeno. Rozhodnutím ministerstva, jehož zrušení žalobce rovněž navrhuje, byla zamítnuta podle ust. § 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o geologických pracích“) žádost žalobce ze dne 25. 1. 2008 o stanovení průzkumného území Osečná - Kotel pro vyhledávání a průzkum vyhrazeného nerostu – radioaktivní nerosty na dobu 4 let. Žalobce v žalobě namítl, že průzkum existence ložisek nerostných surovin pro účely potenciální těžby (včetně těžby uranu) je věcně v souladu se státní surovinovou politikou, čemuž svědčí opakovaně shodná stanoviska a vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“), která žalovaný nevzal v úvahu. Zájem státu na takovém průzkumu vyplývá nejen ze státní surovinové politiky schválené v roce 1999 vládou, nýbrž i z pozdějších dokumentů vlády, např. z usnesení vlády ze dne 23. 5. 2007 č. 565. Těžba uranu na území České republiky je v souladu se surovinovou politikou nejpozději od 23. 5. 2007, kdy vláda přijala uvedené usnesení č. 565, kterým schválila pokračování těžby a úpravy uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka po dobu ekonomické výhodnosti těžby bez nároku na finanční zdroje státního rozpočtu České republiky. Tímto průlomovým usnesením vláda schválila podle žalobce zahájení časově neomezeného geologického průzkumu uranu, tedy činnost identickou s činností, o jejíž povolení žádal i žalobce. V kontextu usnesení č. 565/2007 se podle žalobce jeví téměř absurdním tvrzení Ministerstva životního prostředí a ministra životního prostředí, že „do doby vyhodnocení průběhu útlumového programu uranové těžby a stanovení další strategie pro oblast uranových rud není vyhledávání a průzkum uranu v souladu se státní surovinovou politikou“. Podle žalobce nelze vyhodnocovat útlumový program těžby, když těžba už není v útlumu. Ministerstvo životního prostředí i ministr životního prostředí pominuli skutečnost, že i kdyby těžba uranu nebyla v souladu se surovinovou politikou, neznamenalo by to nesoulad průzkumu uranu s touto politikou, protože průzkum a těžba uranu jsou dva různé procesy, které jsou odlišně upraveny i právně. Průzkum je regulován v zákoně o geologických pracích, těžbu reguluje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jiný je i proces jejich schvalování. I kdyby nebyla těžba uranu v souladu se surovinovou politikou, což žalobce odmítá, neznamenalo by to podle něho nesoulad průzkumu s touto politikou. Kdyby vláda chtěla prohlásit, že průzkum uranu není v souladu se surovinovou politikou, byla by to podle žalobce nepochybně učinila v surovinové politice výslovně tak, jak to učinila v případě průzkumu zlata. Surovinová politika nejenže podle žalobce neobsahuje žádnou zmínku o nesouladu s průzkumem uranu, ale právě naopak obsahuje řadu pasáží, které průzkum uranu podporují. Žalobce výslovně odkazoval na subkapitoly 2.5, 3.1 a 4.1 státní surovinové politiky. Soulad průzkum uranu se surovinovou politikou jednoznačně potvrdilo MPO ve svém vyjádření ze dne 18. 5. 2007, č. j. 17868/2007/03300. Žalobce namítl, že surovinová politika musí reflektovat i mezinárodní závazky České republiky vyplývající ze Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (SESAE), podle jejíhož článku 1 je hlavním cílem Společenství vytvoření podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst odvětví jaderného průmyslu. Podle žalobce postupovali Ministerstvo životního prostředí a ministr životního prostředí nezákonně, když surovinovou politiku vyložili v rozporu se SESAE. Surovinová politika musí být v souladu s cíli SESAE, kterými jsou rozvoj výzkumu a zajišťování technických informací, usnadňování investic a zajišťovaní, zejména podněcováním podnikatelské iniciativy, vybudování základních zařízení nezbytných pro rozvoj jaderné energetiky ve Společenství a péče o pravidelné a rovnoměrné zásobování všech uživatelů ve Společenství rudami a jadernými palivy. Nepodložené je podle žalobce tvrzení žalovaného, že informace o průzkumném území Osečná - Kotel ze 70. a 80. let minulého století jsou dostatečné. Samo Ministerstvo životního prostředí ve svém rozhodnutí připustilo, že průzkumné práce v dané oblasti byly prováděny v 70. a 80. letech 20. století a od té doby se na daném území žádné průzkumné práce neprováděly. Žalobce v této souvislosti namítl, že průzkum uranu v této oblasti nebyl nikdy dokončen a je velmi reálná šance, že při pokračování průzkumu budou objeveny další zásoby uranu. Žalobce hodlá provést mnohem podrobnější průzkum na mnohem menším území, než byl prováděn v minulosti, a případnou těžbu provádět za moderních účinných metod citlivých k životnímu prostředí. Závěrem žalobce konstatoval, že Ministerstvo životního prostředí nepřípustně předjímalo výsledek řízení již v oznámení o zahájení řízení o stanovení průzkumného území Osečná - Kotel ze dne 17. 3. 2008, když do něho vložilo pasáž, že navrhovaný průzkum není v souladu se surovinovou politikou České republiky. Žalobce proto navrhoval zrušení obou správních rozhodnutí. Žalobce žalobu doplnil dne 23. 6. 2009 a v doplnění poukázal na řízení o žalobě žalobce vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 Ca 101/2009 v obdobné věci. Zároveň přiložil jako přílohu nové vyjádření MPO ze dne 7. 4. 2009, č. j. 11656/09/05100 MIPOXO1FMFD2, které dokládá, že průzkum a vyhledávání uranu je plně v souladu se surovinovou politikou státu. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě setrval na zamítavém postoji k žádosti žalobce a navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Uvedl, že u státní surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, kterou schválila vláda České republiky usnesením ze dne 13. 12. 1999 č. 1311, se jedná o souhrnný dokument vytvořený ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy v rámci dvou vládních resortů odpovědných za výkon státní správy na úseku nakládání s nerostnými surovinami státu, který je pro žalovaného při výkonu státní správy závazný, včetně úvahy, že pokud by se státní surovinová politiky měla měnit, musela by to být vůle obou ministerstev. Orgánem příslušným k posouzení žádosti o stanovení průzkumného území je však Ministerstvo životního prostředí, nikoli MPO, jehož vyjádření ze dne 18. 5. 2007 není ani správním rozhodnutím, ani závazným stanoviskem dotčeného orgánu státní správy a žalovaný jím tedy nebyl při rozhodování (pozn. soudu: při rozhodování podle ust. § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích) vázán. Aplikace surovinové politiky je v kompetenci zmíněných ministerstev a podle žalovaného by neměla být vykládána podnikatelskými subjekty, které se snaží ji vykládat ke svému okamžitému prospěchu. Žalovaný vzal v úvahu vyjádření MPO, avšak došel k odlišnému závěru, protože za základní nedostatek považoval přílišnou obecnost a nepřesnost. Je-li žalovanému zákonem svěřena kompetence přezkoumat žádost o stanovení průzkumného území z hlediska státní surovinové politiky, pak je podle jeho názoru dána v jeho kompetenci posoudit, zda podaná žádost je v souladu či rozporu s touto státní surovinovou politikou. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 25. 1. 2008 podal žalobce žádost o stanovení průzkumného území Osečná - Kotel pro vyhledávání a průzkum vyhrazeného nerostu – radioaktivní nerosty na dobu 4 let. O jeho žádosti bylo rozhodnuto Ministerstvem životního prostředí dne 15. 5. 2008 pod č. j. 542/198/G1/08/409 tak, že žádost žalobce byla zamítnuta. Podle rozhodnutí ministerstva nelze přijmout argumentaci žalobce o potřebě vyhledávání a průzkumu uranu v důsledku výrazného růstu jeho ceny na světových trzích. Ministerstvo životního prostředí své negativní rozhodnutí zdůvodnilo dokumentem „Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“, který schválila vláda usnesením ze dne 13. 12. 1999 č. 1311 s tím, že dobývání uranu v ČR bude ukončeno a s jeho obnoven