4 As 12/2017 — Nejvyšší správní soud

8 A 152/2016- 68 - text 6 pokračování 8A 152/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců: JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: T. H., zastoupen Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou v Praze 4, Paprsková 10/1340, proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 7, se sídlem Praha 1, Ovocný trh 14, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, T a k t o: I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 15 dnů vydal rozhodnutí o žádosti žalobce o informace ze dne 8. 12. 2015 pod body 4) a 7). II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24.000 Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. Miluše Pospíšilové, advokátky, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se včas podanou žalobou dne 24. 8. 2016 domáhal u Městského soudu v Praze ochrany proti nečinnosti správního orgánu a uváděl, že dne 8. 12. 2015 požádal o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně soudce a tehdejšího předsedy Obvodního soudu pro Prahu 7 JUDr. L. H. Žalobce dne 8. 12. 2015 žádal žalovaného o poskytnutí těchto informací: 1) Jaká byla profesní kariéra JUDr. L. H., než byl jmenován soudcem? 2) U kterého soudu a po jakou dobu vykonával čekatelskou praxi? 3) Kdy byl jmenován soudcem, u jakých soudů a po jakou dobu působil jako soudce? 4) Byly někdy za dobu ode dne jmenování soudcem až do současnosti podány na něj nějaké stížnosti; pokud ano, kdy komu, z jakého důvodu, kdo je šetřil a s jakým výsledkem bylo šetření uzavřeno a kým? 5) Bylo někdy proti němu vedeno trestní nebo kárné řízení; pokud ano, z jakého důvodu a s jakým výsledkem? 6) Kdy byl jmenován předsedou Obvodního soudu pro Prahu 7? 7) Jaký hrubý příjem je mu vyplácen jako soudci a jako předsedou Obvodního soudu pro Prahu 7, a to za roky 2014 a 2015 s uvedením všech příjmů za každý kalendářní měsíc se s uvedením, jaká část těchto vyplacených příjmů vyplývá z titulu výkonu funkce předsedy tohoto soud? 8) V jakém roce je JUDr. L. H. narozen a v které obci má trvalé bydliště? Dne 23. 12. 2015 zaslala dozorčí úřednice Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobci odpověď pod č. j. 11 Si 239/2015, kterou žadatel nepovažoval za vyčerpávající, a proto dne 20. 1. 2016 podal stížnost na postup při vyřizování jeho žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. Stížnost měla být do sedmi dnů předložena soudem Ministerstvu spravedlnosti, což se nestalo. Následně dne 1. 2. 2016 bylo žadateli dozorčí úřednicí sděleno, že v případě předsedy soudu JUDr. L. H. je podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 236/1995 Sb. platový koeficient jako předsedy soudu s nejvýše 14 senáty zvýšen o 0,22. Současně bylo žadateli sděleno, že jeho stížnost bude postoupena Ministerstvu spravedlnosti. Žalobce tvrdil nečinnost žalovaného povinného subjektu, dovolával se rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86. Ke svému podání přiložil kopii stížnosti na nečinnost a žádost o přijetí opatření proti nečinnosti, kterou osobně podal na Ministerstvu spravedlnosti dne 30. 6. 2016. Žalobce se v petitu žaloby domáhal, aby soud uložil žalovanému Obvodnímu soudu pro Prahu 7 ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku vydat rozhodnutí o jeho žádosti o informace ze dne 8. 12. 2015 pod body 4) a 7), vyřizované žalovaným pod sp. zn. 11 SI 239/2015. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 14. 9. 2016 navrhnul žalobu zamítnout s tím, že věc i se správním spisem se nachází na Ministerstvu spravedlnosti ode dne 3. 3. 2016 a dosud se nevrátila. Městský soud v Praze ve věci nařídil jednání, které se konalo dne 29. 11. 2016, a posléze dne 31. 8. 2017, při nichž účastníci setrvali na svých dříve písemně vyjádřených stanoviscích. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze rozhodoval podle ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, a to v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto rozsudkem ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 8 A 152/2016–34, žalobu zamítnul jako nedůvodnou. Nicméně Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti žalobce a rozsudkem ze dne 6. dubna 2017, č. j. 4 As 12/2017–21, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 8 A 152/2016–34, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. dubna 2017, č. j. 4 As 12/2017 – 21, stížnost podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím je třeba považovat za prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 soudního řádu správního. Podle § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86, pokud povinný subjekt neposkytl požadovanou informaci ani nerozhodl o odmítnutí žádosti podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb. a žalobce podal proti postupu povinného subjektu stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) citovaného zákona, na niž nebylo povinným subjektem, resp. nadřízeným orgánem nijak reagováno, žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis stanoví k jeho ochraně, a žaloba na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu při vyřizování žádosti o poskytnutí informací je přípustná. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2016, č. j. 6 As 21/2016 – 42: I. Po uplynutí lhůty pro rozhodnutí o stížnosti podle § 16a odst. 5 a odst. 8 zákona o svobodném přístupu k informacím může žadatel podat na povinný subjekt žalobu pro nečinnost, neboť podáním stížnosti splnil povinnost vyčerpat prostředky k nápravě podle § 79 odst. 1 s. ř. s. II. Vyjádření k žalobě není povinností žalovaného, v kasačním řízení může založit svou obranu na jiných důvodech, než na které poukazoval před krajským soudem; vůči žalované straně se tak neuplatní koncentrační zásada. Městský soud v Praze musel nejprve konstatovat, že žalobce primárně postupoval v souladu s právem, jestliže podal žalobu na ochranu proti nečinnosti proti Obvodnímu soudu pro Prahu 7 za stavu, kdy měl za to, že jeho iniciální žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. nebyla vyřízena v úplnosti a podal stížnost podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. c) téhož zákona, tedy maje za to, že mu informace byla poskytnuta částečně, aniž by o zbytku bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ale o této stížnosti nebylo rozhodnuto včas. Za takového stavu věci bylo jeho právem podat na povinný subjekt žalobu pro nečinnost, neboť podáním této stížnosti splnil povinnosti vyčerpat prostředky k nápravě podle ustanovení § 79 odst. 1 soudního řádu správního. Tento závěr doslova vyplývá jak z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86, tak i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2016, č. j. 6 As 21/2016-42. Městský soud v Praze na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 12/2017–21 se musel zabývat tím, zda žalovaný vyřídil žádost žalobce o poskytnutí informací tak, jak ji žalobce podal dne 8. 12. 2015, zda tedy poskytl informace i na dotazy pod body 4) a 7). Pod bodem 4) se žalobce tázal, zda byly někdy za dobu ode dne jmenování JUDr. L. H. soudcem až do současnosti podány na něj nějaké stížnosti; pokud ano, kdy komu, z jakého důvodu, kdo je šetřil a s jakým výsledkem bylo šetření uzavřeno a kým? Pod bodem 7) se žalobce tázal, Jaký hrubý příjem je mu vyplácen jako soudci a jako předsedou Obvodního soudu pro Prahu 7, a to za roky 2014 a 2015 s uvedením všech příjmů za každý kalendářní měsíc se s uvedením, jaká část těchto vyplacených příjmů vyplývá z titulu výkonu funkce předsedy tohoto soud? Z odpovědi žalovaného na tuto žádost ze dne 23. 12. 2015 je zřejmé, že k bodu 4) žalovaný odpověděl, že dle možností dohledání v našem informačním systému nebyly dohledány žádné stížnosti. Toto vyřízení žalobce považoval za neúplné, když ve stížnosti podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. vytýkal, že jeho dotaz směřoval k otázce stížností podaných na JUDr. L. H. za celou dobu jeho působení jako soudce, nikoliv tedy pouze působení jako soudce u Obvodního soudu pro Prahu 7. Z obsahu správního spisu tak jak byl žalovaným předložen, nelze zjistit, že by v této věci byla původní odpověď jakkoliv doplněna nebo konkretizována, a Městský soud v Praze proto ohledně této otázky dospěl k závěru, že o této části žádosti o informace nebylo dosud rozhodnuto. Obecně lze konstatovat, že