2 Afs 24/2005 — Nejvyšší správní soud

9 A 53/2016- 47 - text 18 9A 53/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Lachmanna a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: TV Nova s.r.o. (dříve CET 21 spol. s r. o.), IČO: 45800456 sídlem Kříženeckého nám. 1078/5, Praha 5 zastoupeného JUDr. Richardem Pechou, advokátem sídlem Voršilská 130/10, Praha 1 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 25. 1. 2016, čj. O-517931/D15084077/2015/ÚPV takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 25. 1. 2016, čj. O-517931/D15084077/2015/ÚPV, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Richarda Pechy, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 25. 1. 2016, čj. O-517931/D15084077/2015/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 20. 8. 2015, čj. O-517931/D073429/2014/ÚPV (dále též „Prvostupňové rozhodnutí“ nebo „Rozhodnutí o zamítnutí přihlášky“). Prvostupňovým rozhodnutím Úřad dle § 22 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), zamítl přihlášku slovní ochranné známky sp. zn. O-517931 ve znění „Kriminálka Hradec“ (dále též „přihlašované označení“) s tím, že přihlašované označení je vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek na základě ustanovení § 4 písm. f) zákona č. 441/2003 Sb. 2. Napadeným rozhodnutím, které bylo žalobci doručeno dne 26. 1. 2016, předseda Úřadu rozklad žalobce proti Prvostupňovému rozhodnutí zamítl a naposledy uvedené rozhodnutí potvrdil. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 3. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval předchozí průběh správního řízení a závěry vyslovené v Prvostupňovém rozhodnutí. Současně shrnul obsah námitek vznesených žalobcem v jeho rozkladu proti Prvostupňovému rozhodnutí. 4. K námitkám, že přihlašované označení nemá znění shodné ani podobné s názvem orgánu veřejné moci, resp. že nebylo nijak prokázáno, že znění přihlašovaného označení představuje neformální název konkrétního orgánu veřejné moci, předseda Úřadu uvedl, že není sporu o tom, že znění přihlašovaného označení nepředstavuje oficiální název orgánu státní moci. Předseda Úřadu nicméně souhlasil se závěrem správního orgánu prvního stupně, že prvek „kriminálka“ lze chápat jako hovorový výraz pro „Službu kriminální policie a vyšetřování“ a celé přihlašované označení pak jako neformální název tohoto orgánu s lokací v Hradci (podle žalovaného nejspíše Hradci Králové nebo v Jindřichově Hradci). Doplnil, že „Služba kriminální policie a vyšetřování“ je současný oficiální název jedné ze složek Policie České republiky zabývající se vyšetřováním trestných činů. Podle předsedy Úřadu přitom není třeba zvlášť prokazovat, že takový útvar jako nezbytná součást státních represivních orgánu vždy v České republice existoval a je součástí státních aparátů všech vyspělých zemí, přičemž v průběhu doby měnil svůj oficiální název. To může být podle předsedy Úřadu pravděpodobně jeden z důvodů, proč se pro něj jako neoficiální označení ustálil a je obecně a dlouhodobě používán zkrácený pojem „kriminální služba“, „kriminální policie“ nebo nejkratší hovorový výraz „kriminálka“. Pro tento závěr svědčí podle předsedy Úřadu i používání výrazu „kriminálka“ v médiích v souvislosti s komentáři o vyšetřování trestných činů v určitých konkrétních místech, např. obratu „pražská/brněnská/západočeská aj. kriminálka“. Předseda Úřadu v tomto směru poznamenal, že ve spojení se zeměpisným údajem bude tento výraz spíše chápán jako synonymum pro policejní vyšetřovací útvar se sídlem a místní příslušností v konkrétní lokalitě. Uzavřel, že protože přihlašované označení tuto formu má, navozuje dojem oficiální součásti Policie ČR se sídlem v Hradci (Králové či Jindřichově) a toutéž místní příslušností. 5. K námitkám poukazujícím na to, že v běžné hovorové mluvě je slovo „kriminálka“ čím dál častěji užívání jako označení pro kriminální filmy, seriály či příběhy, přičemž přihlašované označení tedy může naznačovat, že jde o kriminálku (film/seriál) odehrávající se v Hradci, předseda Úřadu poznamenal, že výše uvedenému závěru odpovídá i tvrzení žalobce o obdobné koncepci názvů televizních seriálů s tím, že ve všech žalobcem označených seriálech totiž pojem „kriminálka“ zastupuje právě zkrácený název oficiálního útvaru vyšetřujícího trestnou činnosti v konkrétním místě spadajícím do jeho působnosti. Doplnil, že o tom, že slovo „kriminálka“ bude chápáno ve významu neformálního názvu oficiálního útvaru, není podle jeho přesvědčení nutno přinášet zvláštní důkazy. Předseda úřadu rovněž uvedl, že žalobce „vyvrací vlastní tezi o tom, že výraz „kriminálka“ bude v přihlašovaném označení spíše považován za název televizního seriálu vystihující jeho obsahovou náplň“. Uvedl, že žádný ze jmenovaných televizních seriálů „není zapsán jako ochranná známka, a tedy nelze argumentačně směšovat faktické užívání uvedených slovních spojení… a jejich zápis do rejstříku ochranných známek“. 6. K námitce, že vzhledem k tomu, že žalobce žádal ochranu pro název televizního seriálu, lze předpokládat, že veřejnost si ochrannou známku bude spojovat pouze s druhým významem slova „kriminálka“, předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí konstatoval, že ze seznamu výrobků a služeb je patrné, že žalobce si dané označení „pro seriály vůbec nepřihlašuje“. Uvedl, že „je sice možné ji podřadit pod některý nadřazený pojem obsažený ve třídě 41…, jinak je však přihlašované označení nárokováno pro celou řadu výrobků a služeb, které s televizními seriály nesouvisejí vůbec…, nebo souvisejí jen nepřímo…“. 7. Předseda Úřadu uzavřel, že z koncepce přihlašovaného označení i při zohlednění příkladů uvedených žalobcem vyplývá, že výraz „kriminálka“ ve spojení s městem „Hradec“ může být spíše než jako kriminální příběh/seriál/film odehrávající se v „Hradci“ chápán jako neformální název orgánu vyšetřujícího trestné činy a majícího sídlo a působnost v Hradci (Králové nebo Jindřichově). 8. K námitce zpochybňující aplikaci zápisné překážky dle § 4 písm. f) zákona č. 441/2003 Sb. předseda Úřadu s poukazem na jím provedený výklad pojmu veřejného pořádku a na závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí ze dne 13. 9. 2005, ve věci T-40/02, INTERTOPS84, uvedl, že pod definici uvedenou v § 4 písm. f) zákona č. 441/2003 Sb. lze zařadit nejen slova či slovní spojení hanlivá, urážející, dehonestující, vulgární apod., ale rovněž taková označení, která jsou považována za nevyhovující v kontextu konkrétních okolností. V této souvislosti předseda Úřadu poukázal na označení, jež používají názvy veřejných institucí či státních orgánů, s tím, že do této kategorie lze zařadit i přihlašované označení. S odkazem na dříve uvedené závěry doplnil, že i jen neformální, avšak známý, vžitý a užívaný název fakticky existující státní instituce by neměl být zapsán jako ochranná známka. Smyslem dané veřejnoprávní výluky je podle předsedy Úřadu zabránit zápisu takových označení, která by mohla např. narušovat či poškozovat vnímání společenských hodnot, ale i jinak narušovat pravidla, na kterých leží právní základy naší společnosti. Skutečnost, že se jedná byť o neformální název takové instituce, který se podílí na stíhání pachatelů trestné činnosti, tj. na udržování pořádku uvnitř státu, ochraně občanů a majetku, je podle předsedy Úřadu dostatečným důvodem k zamítnutí přihlášky na základě uvedeného ustanovení. Předseda Úřadu uzavřel, že smyslu a účelu institutu ochranné známky by nepochybně odporovalo, aby bylo ke komerčnímu využití monopolizováno označení obsahující názvy, včetně těch neformálních, státních institucí a jejich složek. 9. K související námitce týkající se rozsahu zamítnutí přihlašovaného seznamu výrobků a služeb předseda Úřadu uvedl, že pokud Úřad dospěje k závěru, že přihlašované označení spadá pod výluku uvedenou v § 4 písm. f) zákona č. 441/2003 Sb., zamítnutí přihlášky se děje ve vztahu ke všem výrobkům a službám. 10. Předseda Úřadu v tomto směru uzavřel, že protože přihlašované označení může být pojímáno jako neformální název jednoho z útvarů Policie ČR s oficiálním názvem „Služba kriminální policie a vyšetřování“, představoval by jeho zápis do rejstříku ochranných známek rozpor s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem dle § 4 písm. f) zákona č. 441/2003 Sb., a to pro všechny přihlašované výrobky a služby. 11. K námitce, kterou žalobce požadoval, aby bylo přihlašovaného označení posuzov