2 Afs 85/2012 — Nejvyšší správní soud

9 Af 71/2015- 46 - text 13 pokračování č. j. 9Af 71/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobkyně: J. Š., IČO: x, se sídlem B. 702/41, P. 9, zastoupená JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem, se sídlem Jugoslávská 12, Praha 2, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2015, č. j. 35165-2/2015-900000-304.7, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí ze dne 14. 8. 2015, č. j. 35165-2/2015-900000-304.7 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil dvě rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „celní úřad“) ze dne 9. 4. 2015, č. j. MRN 15CZ510000120QUF56 a č. j. MRN 15CZ5100001C8HLE28. Těmito rozhodnutími celní úřad na základě celního prohlášení žalobkyně propustil do celního režimu volný oběh zboží produkt popsaný jako „Kokosová voda bez přidaných látek z nezralých kokosů“, zařadil jej do kódu celní nomenklatury 20098999 99 se sazbou cla 17,6 % a vyměřil celní dluh ve výši 100 674 Kč. 2. Proti rozhodnutím celního úřadu podala žalobkyně odvolání, v němž namítala zejména nesprávné celní zařazení zboží do kapitoly 20 kombinované nomenklatury (dále též jen „KN“), tj. jako „přípravek ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin“. Dle názoru žalobkyně měla být kokosová voda zařazena do kapitoly 22 KN, konkrétně pod položku 220190, tedy jako „voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel“. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že po souhlasném rozhodnutí v celním řízení tíží v plném rozsahu důkazní břemeno žalobkyni. Námitku žalobkyně, že celní úřad při sazebním zařazení předmětného zboží nepostupoval správně, považoval žalovaný za zcela nedůvodnou. Z popisu předmětného zboží vyplývá, že se jedná o tekutinu získanou z kokosových ořechů, která se nachází uvnitř nezralých kokosů a není nijak dále upravována. Údaje o předmětném zboží v celních prohlášeních a na faktuře tak žalovaný považoval za bezrozporné. Žalovaný nijak nezpochybnil ani předložené výsledky analýz. Předložený vzorek zboží s označením „100% NATURAL COCONUT WATER“ je předkládán v nápojovém kartonu tzv. „tetrapack“ o objemu 1 litr, s vyobrazením kokosové palmy a rozpůleného kokosu na bílo-modrém pozadí s vyobrazením moře a s anglicko-českým popisem a složením na zadní straně obalu. Dle názoru žalovaného jsou údaje na obalu vzorku v souladu i s popisem předmětného zboží v rozhodnutích celního úřadu. Lze tedy připustit totožnost předmětného zboží a předloženého vzorku, ale vzhledem k předložení vzorků až v průběhu odvolacího řízení nelze přijmout jednoznačný závěr o jejich totožnosti. Žalovaný nesouhlasil se žalobkyní v tom, že by se v kokosovém ořechu nacházela přírodní minerální voda. Žalovaný na základě všech žalobkyní předložených dokladů dospěl k závěru, že předmětné zboží lze charakterizovat jako 100% kokosovou vodu, tedy jako tekutinu nacházející se uvnitř nezralých kokosových ořechů, bez přidaného cukru a jakýchkoli jiných látek, určenou k přímé spotřebě jako nápoj. 4. K sazebnímu zařazení předmětného zboží žalovaný konstatoval, že tekutina z kokosového ořechu (tzv. kokosová voda) musí být zařazena do třídy IV celního sazebníku jako „Výrobky potravinářského průmyslu; nápoje, lihoviny a ocet; tabák a vyrobené tabákové náhražky“, do kapitoly 20 jako „Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin“ a do čísla 2009 jako „Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) a zeleninové šťávy, nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel“. S ohledem na charakteristiku předmětného zboží (čirá tekutina uvnitř mladých, ještě nezralých zelených kokosů) má být předmětné zboží v rámci čísla 2009 HS zařazeno do položky 200989, podpoložky 20098999 celního sazebníku jako „Šťáva z jakéhokoli jednoho druhu ostatního ovoce nebo zeleniny: - - Ostatní: - - - S hodnotou Brix nepřesahující 67: - - - - Ostatní: - - - - - Ostatní: - - - - - - Bez přídavku cukru: - - - - - - - Ostatní“. V rámci podpoložky 20098999 celního sazebníku pak má být předmětné zboží zařazeno do TARIC kódu jako „- - - - - - - -Ostatní“, neboť neodpovídá žádnému jinému znění kódů TARIC. Žalovaný dodal, že v rámci této podpoložky je uveden rovněž TARIC kód 93 ve znění „Nezpracovaná zmrazená kokosová voda, v bezprostředním obalu o objemu 50 litrů nebo více“. Tento TARIC kód je sice určen pro specifikovaný typ kokosové vody, ale výchozí podpoložka musí kokosovou vodu zahrnovat obecně. 5. Dle názoru žalovaného tak má být předmětné zboží správně zařazeno do celní nomenklatury 2009899999 se sazbou cla 17,6 % tak, jak bylo uvedeno v rozhodnutích celního úřadu. Předmětné zboží nelze zařadit do žalobkyní navržené položky 220190 HS, neboť se nejedná o obyčejnou přírodní vodu ve smyslu znění čísla 2201 HS (tj. „Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh“) se sazbou cla 0 %. Ani v obecném smyslu se nejedná o přírodní minerální vodu, neboť předmětná tekutina pochází z vnitřku mladých nezralých (zelených) kokosů. Žalobkyně svá tvrzení o celosvětovém náhledu na sazební zařazení kokosové vody nijak nedoložila a jedná se tak pouze o ničím nepodložené tvrzení. Dle názoru žalovaného není sporu o tom, že předmětné zboží je určeno k přímé konzumaci jako nápoj, avšak to nepředstavuje důvod pro nezařazení zboží jako ovocné šťávy do čísla 2009 HS. Žalovaný odmítl tvrzení žalobkyně, že se jedná o „čirou přírodní minerální vodu uvnitř kokosů“. Žalovaný uvedl, že jeho názor na celní zařazení předmětného zboží podporuje i existence závazných informací o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“) dalších členských států, které obdobné (složením stejné) zboží zařadily do kódu celní nomenklatury 20098999. 6. Žalovaný konstatoval, že pokud žalobkyně chtěla mít jistotu ohledně sazebního zařazení předmětného zboží, mohla k tomuto účelu využít institut ZISZ ještě před uskutečněním prvního dovozu. Žalovaný podotkl, že o sazebním zařazení přírodní kokosové vody (šťávy) bez přidaných dalších látek jednalo zasedání Výboru pro celní kodex v roce 2008, přičemž se velká většina přítomných států přiklonila k zařazení kokosové vody právě do čísla 2009 HS. 7. Žalovaný dospěl k závěru, že žádná z žalobkyní předložených skutečností nezakládá důvod pro změnu sazebního zařazení předmětného zboží do položky 220190 HS, kterou žalobkyně požadovala v odvolání. Žalovaný tedy považoval celním úřadem uvedený kód celní nomenklatury, sazbu i výši cla za správné. K žalobkyní požadované změně údajů o zbožovém kódu neshledal žalovaný žádný důvod. III. Žaloba 8. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 29. 6. 2015 podala Celnímu úřadu pro Olomoucký kraj žádost o ZISZ, však ten ji sdělil, že požadovanou informaci nelze ve stanovené lhůtě sdělit, neboť obdobná otázka je předmětem bilaterálního jednání s členskou zemí EU, přičemž byl zaslán podnět k projednání sazebního zařazení do Výboru pro celní kodex. Dle Celního úřadu pro Olomoucký kraj do ukončení projednávání a publikování příslušného stanoviska či nařízení tedy není možné ZISZ vydat. Z toho je zřejmé, že ani na úrovni Společenství nepanuje shoda o celním zařazení předmětného zboží. V tomto smyslu je tedy zcela nedůvodná argumentace žalovaného, že žalobkyni nic nebránilo, aby požádala o vydání ZISZ. Dřívější podání této žádosti by v jistotě žalobkyně nic nezměnilo, neboť by jí ZISZ stejně nebyla poskytnuta, resp. nebyla by vydána dříve, dokud nedojde k ukončení projednávání ve Výboru pro celní kodex. 9. Žalobkyně byla přesvědčena, že celní orgány nesprávně provedly celní zařazení předmětného zboží. Předmětné zboží lze charakterizovat jako 100% kokosovou vodu, tedy jako tekutinu nacházející se uvnitř nezralých kokosových ořechů, bez přidaného cukru a bez jakýchkoli jiných přidaných látek, určenou k přímé spotřebě jako nápoj. Zařazení do kapitoly 20 KN a do čísla 2009 KN je nesprávné. Předmětná kokosová voda je určena k přímé konzumaci, nijak se již dále nezpracovává, přičemž složením, fyzikálně-chemickými vlastnostmi, hodnotou pH a Brix se od jakýchkoli ovocných šťáv zásadním způsobem liší. Při rozhodování o zařazení zboží do celního sazebníku je nutné přihlédnout nejen k původu zboží, ale rovněž k jeho fyzikální a chemické charakteristice, z níž je zcela evidentní, že kokosová voda svým složením není v žádném případě srovnatelná s jakoukoli ovocnou šťávou (džusem), které se při zpracování téměř vždy upravují (přidáním cukru, sladidel, konzer