7 As 26/2005 — Nejvyšší správní soud

10 A 199/2014- 56 - text 18 pokračování 10A 199/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. ████ Viery Horčicové a soudců Mgr. Martina Lachmanna a █████████████████████ v právní věci žalobce: █████████, bytem ██████████████████████████████ zastoupeného ████████████████████, advokátem, sídlem █████████████████████████████ proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem █████████████████████ za účasti: ████████████████ bytem █████████████████████ o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 24. 7. 2014, čj. 51222/2014-MZE-12151 takto: I. Rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 24. 7. 2014, čj. 51222/2014-MZE-12151 , se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám ████████████████████, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 24. 7. 2014, čj. 51222/2014-MZE-12151 (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta námitka žalobce proti oznámení Ministerstva zemědělství, Krajské agentury pro zemědělství a venkov Ústecký kraj, pracoviště Litoměřice (dále též „správní orgán prvního stupně“) o provedení změny evidovaných údajů v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (dále též „evidence půdy“) ze dne 27. 3. 2014, čj. EP92185/14/5 (dále též „Oznámení o provedení aktualizace“). Oznámením o provedení aktualizace správní orgán prvního stupně žalobce vyrozuměl o tom, že v evidenci půdy provedl změnu týkající se pozemku parc. č. 619/1 nacházejícího se ve čtverci 750-0990 v k.ú. █████████████ (dále též „pozemek“), a to v rozsahu podle ohlášení učiněného osobou zúčastněnou na řízení, která je 2/3 spoluvlastníkem předmětného pozemku. II. Stručná rekapitulace průběhu správního řízení a rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 2. Oznámením o provedení aktualizace v evidenci půdy podle § 3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v rozhodném znění (dále jen „zákon o zemědělství“), správní orgán prvního stupně žalobce vyrozuměl o tom, že v evidenci půdy provedl změnu týkající se pozemku na základě ohlášení učiněného osobou zúčastněnou na řízení spočívající ve změně uživatele z žalobce na osobu zúčastněnou na řízení. 3. Žalobce brojil v souladu s § 3g odst. 6 zákona o zemědělství proti Oznámení o provedení aktualizace námitkou ze dne 22. 4. 2014. 4. Napadeným rozhodnutím pak žalovaný námitku žalobce proti Oznámení o provedení aktualizace zamítl. 5. V odůvodnění Napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že předmětem námitky bylo konstatování žalobce, že správní orgán prvního stupně nezohlednil relevantní dokument, který prokazuje, že „dosavadní nájemce ████████████████████, otec Uživatele-žadatele, převedl svůj zemědělský podnik na syna ███████████ (a tak ukončil svou zemědělskou činnost). Jde tak o smlouvu o převodu podniku a tato smlouva zahrnovala i převod nájemní smlouvy k pozemkům nyní řešeným“. 6. Žalovaný poukázal na to, že součástí spisového materiálu je „Smlouva o pronájmu zemědělských pozemků“ ze dne 3. 10. 2005 mezi ██████████████████, █████████████ a ███████████████, jako pronajímateli pozemku, a ████████████████████████ v postavení nájemce předmětného pozemku (dále jen „Nájemní smlouva“). 7. Dále žalovaná poukázal na to, že součástí spisu je i „Okamžitá výpověď“ ze dne 20. 12. 2013, kterou osoba zúčastněná na řízení vypovídá ████████████████████████ nájemní vztah na základě Nájemní smlouvy, a to z důvodu ukončení hospodaření na předmětném pozemku (dále jen „Výpověď nájemní smlouvy“). 8. Konečně žalovaný konstatoval, že dalším relevantním podkladem je „Smlouva o bezúplatném převodu (darování) celého zemědělského podniku z otce na syna“ ze dne 20. 3. 2012, uzavřená mezi žalobcem a ████████████████████████, jejímž obsahem je převod práv a povinností k předmětnému pozemku na žalobce (dále jen „Smlouva o bezúplatném převodu podniku“). 9. Žalovaný v odůvodnění Napadeného rozhodnutí uvedl, že Nájemní smlouva byla uzavřena písemně a jako taková mohla být modifikována toliko písemnou formou, a to i co do změny smluvních stran, ve smyslu § 40 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ 1964“). V této souvislosti žalovaný konstatoval, že Nájemní smlouvu je třeba s ohledem na § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), posuzovat podle OZ 1964, neboť nájemní vztah vznikl přede dnem 1. 1. 2014 a obsahově odpovídá pachtu. Ze samotné Nájemní smlouvy nadto podle žalovaného vyplývá, že si smluvní strany vymínily její změnu pouze s písemným souhlasem smluvních stran dle čl. VI odst. 4 Nájemní smlouvy. V těchto intencích nemá podle žalovaného Smlouva o bezúplatném převodu podniku žádné právní účinky ve vztahu k předmětu řízení, neboť byla sepsána bez účasti spoluvlastníků pozemku (pronajímatelů), přičemž tito ani dodatečně dle obsahu spisu neprojevili souhlas s převodem práv a povinností dle Nájemní smlouvy. 10. Ke smlouvě o bezúplatném převodu podniku žalovaný doplnil, že nelze opomenout ani vůli pronajímatelů vyjádřenou v čl. IV. Nájemní smlouvy, podle něhož mohla být Nájemní smlouva vypovězena okamžitě mj. v případě ukončení hospodaření ze strany nájemce. Žalovaný poznamenal, že „předmětem tohoto řízení není vykládat a interpretovat vůli smluvních stran, s ohledem na judikaturu soudů by se jednalo o nepřípustný zásah do jejich výlučné pravomoci, na druhou stranu s ohledem na uvedené okolnosti nelze v daném případě paušálně a bez jakýchkoli výjimek přistoupit ani na argumentaci uvedenou v námitce, která považuje smlouvu o převodu podniku bezvýjimečně za smlouvu, která má povahu univerzální sukcese“. 11. Na žalobce pak podle žalovaného nebylo možno nahlížet ani jako na možného podnájemce. 12. Žalovaný dodal, že „rozhodnutí ve výše uvedené věci nemá povahu autoritativního rozhodnutí ve věci sporu mezi účastníky řízení o jejich právech a povinnostech. Jinými slovy, posouzení má povahu úsudku o předběžné otázce, nikoli konstitutivního rozhodnutí řešícího spor mezi účastníky řízení. Takové závazné řešení sporu náleží do pravomoci nalézacího soudu v občanskoprávním řízeníˇ“. Žalovaný v tomto směru odkázal na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2006, čj. 7 As 26/2005 - 67, a rozsudku Městského soudu v Praze čj. 7 A 15/2010 - 68. III. Žaloba 13. Žalobce v reakci na poukaz žalovaného na Nájemní smlouvu, Výpověď nájemní smlouvy a Smlouvu o bezúplatném převodu podniku uvedl, že žalovaný se nezabývá aktuálním právním stavem, který vyplývá ze zmíněných dokumentů. Dle žalobce není z odůvodnění Napadeného rozhodnutí zřejmé, jak žalovaný dospěl k závěru, že Smlouva o bezúplatném převodu podniku nemá žádné právní účinky ve vztahu k předmětu řízení, resp. ve vztahu k Nájemní smlouvě, která tvoří součást převáděného podniku, a proč má za to, že je nutná aktivita spoluvlastníků. 14. Z odůvodnění Napadeného rozhodnutí pak dle žalobce není seznatelné, na základě jakých úvah dospěl žalovaný k závěru o „nikoli základní povaze“ ujednání v čl. IV. Nájemní smlouvy. 15. Pokud Napadené rozhodnutí na jedné straně konstatuje, že předmětem tohoto řízení není vykládat a interpretovat vůli smluvních stran, a připojuje, že s ohledem na judikaturu soudů by se jednalo o nepřípustný zásah do jejich výlučné pravomoci, avšak na druhou stranu uvádí, že s ohledem na uvedené okolnosti nelze v daném případě paušálně a bez jakýchkoliv výjimek přistoupit ani na argumentaci uvedenou v námitce, která považuje Smlouvu o bezúplatném převodu podniku bezvýjimečně za smlouvu, která má povahu univerzální sukcese, nelze z odůvodnění Napadeného rozhodnutí podle žalobce dovodit, proč žalovaný k tomuto závěru dospěl. 16. Žalobce souhlasil s tím, že aby v daném případě v rámci své kompetence mohly správní orgány provést zápis do evidence, musely posoudit, který z podnikatelů tyto užívá a z jakého právního titulu. Ve správním řízení však podle žalobce nebyla řádně správním úřadem vyřešena otázka, která je relevantní pro potřeby evidence tak, aby v tomto případě mohl být proveden v rámci kompetence správního úřadu zápis do evidence, který se skutečně opírá o relevantní zjištění, který z podnikatelů předmětný pozemek užívá a z jakého právního důvodu. Žalobce uvedl, že správnímu orgánu i Napadenému rozhodnutí vytýká právě nesprávné řešení a vyřešení této otázky, ústící v nesprávný závěr. 17. Žalobce dále v podané žalobě uvedl, že „nelze mít samozřejmě výhrady vůči tomu, že ████ J. ███████ nabyl 2/3 spoluvlastnického práva k předmětným pozemkům koupí a vstoupil tak do práv původních spoluvlastníků, které tak nahradil, neboť tyto důsledky zákonné cese vyplývají z tehdejšího znění ust. § 680 odst. 2 občanského zákoníku…. Je však otázkou, jak ke dni, kdy měla být