9 As 72/2008 — Nejvyšší správní soud

3 A 9/2016- 34 - text 11 3A 9/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudkyň Mgr. Blanky Fauré a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: B. D., nar. X sídlem R., D. zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2015, č. j. 55005-2/2015-900000-304.7 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného blíže označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo pro opožděnost zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro hl. m Prahu (dále též „prvostupňový orgán“) ze dne 19. 6. 2015, č. j. 88301-2/2015-510000-12. Tímto rozhodnutím prvostupňový orgán, jako věcně a místně příslušný správní orgán podle ustanovení § 6 a 8 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 40 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), a ustanovení § 55 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), postupem v souladu s ustanovením § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodl tak, že žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku způsobem uvedeným v ustanovení § 42a odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, neboť zaviněným jednáním z nedbalosti vědomé užil dne 11. 4. 2015 v cca 10:30 hod. motorové vozidlo tovární značky Jaguar, RZ X na dálnici D8 na 3. km ve směru jízdy na Prahu v systému časového zpoplatnění, aniž by byl uhrazen časový poplatek. Za spáchání shora uvedeného přestupku žalobci podle ustanovení § 42a odst. 7 písm. d) zákona o pozemních komunikacích uložil pokutu ve výši 5000 Kč a současně v souladu s ustanovením § 79 odst. 5 správního řádu povinnost uhradit náklady řízení stanovené vyhláškou č. 520/2005 Sb. 2. V prvním žalobním bodu žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Uvádí, že je sice pravdou, že došlo k postoupení řízení Celním úřadem pro Středočeský kraj na Celní úřad pro hl. m. Prahu, čehož si žalobce nepovšiml. Uznává, že obecně je vždy nutné podávat odvolání k správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, má však za to, že měl právo legitimně očekávat vydání rozhodnutí správním orgánem, který řízení zahájil, předvolal žalobce k ústnímu jednání a jako jediný prováděl dokazování. 3. V druhém žalobním bodu namítá nicotnost rozhodnutí prvostupňového orgánu, neboť prvostupňový orgán neměl právo ve věci činit úkony vzhledem k tomu, že řízení mu nebylo řádně postoupeno. Má za to, že postoupení věci musí být vždy provedeno usnesením, které se oznamuje účastníkům řízení tak, aby proti tomuto rozhodnutí mohli podat odvolání, jakož i proto, aby byli srozuměni s tím, že řízení bude dále vedeno odlišným správním orgánem. 4. Ve třetím žalobním bodu uvádí, že odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podal včas. Upřesňuje, že je dne 4. 7. 2015 učinil k Celnímu úřadu pro Středočeský kraj, kterým bylo postoupeno dne 7. 7. 2015 Celnímu úřadu pro hl. m. Prahu. Podání neobsahovalo elektronický podpis. Dne 9. 7. 2015, tedy pátý den po podání nepodepsaného odvolání, žalobce podání potvrdil Celnímu úřadu pro Středočeský kraj, který je až 14. 7. 2015 postoupil Celnímu úřadu pro hl. m. Prahu. Žalobce má za to, že Celní úřad pro Středočeský kraj toto podání nepodstoupil místně příslušnému správnímu orgánu bezodkladně, tak jak mu stanoví správní řád. Domnívá se, že Celní úřad pro Středočeský kraj takto postupoval úmyslně, neboť obvykle zpracovává podání nejpozději do následujícího pracovního dne. 5. Ve čtvrtém žalobním bodu namítá, že již samotné podání ze dne 4. 7. 2015 bylo opatřeno elektronickým podpisem, což dovozuje z toho, že mu bylo Celním úřadem pro Středočeský kraj zasláno „sdělení o postoupení“ a byl vyzván k odstranění vad podání, což by se nestalo, kdyby se nejednalo o řádné podání. Má za to, že Celní úřad pro Středočeský kraj v rozporu s vyhláškou o podrobnostech výkonu spisové služby k podání nepřipojil příslušnou průvodku o přijetí elektronického podání, v které by byla přítomnost elektronického podpisu konstatována. 6. Žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí a zaslaný správní spis. Z argumentace žalobce obsažené v žalobě dovozuje jeho přiznání, že odvolání nezaslal místně příslušnému celnímu úřadu a deklaraci znalosti procesního postupu, když uvádí: " Žalobce uznává, že obecně je vždy nutné podávat ve lhůtě dle správního řádu odvolání k orgánu, který odvoláním napadené rozhodnutí vydal.“. Obecně je žalovanému známo, že zástupce žalobce vystupuje jako zástupce v typově obdobných případech velmi často, a je bezpochyby osobou znalou správního procesu, který prakticky využívá zejména zasíláním odvolání a jejich doplnění na samé hranici zákonných lhůt. Z tohoto důvodu považuje tvrzení žalobce o tom, že si nepovšiml, že prvoinstanční rozhodnutí bylo vydáno Celním úřadem pro hl. m. Prahu za účelové a absurdní. Nad to ze záhlaví, výroku, odůvodnění i poučení prvoinstančního rozhodnutí je zřejmé, jakým správním orgánem bylo vydáno. 7. K námitce žalobce ohledně porušení jeho legitimního očekávání, že rozhodnutí bude vydáno správním orgánem, který řízení zahájil a vedl dokazování, žalovaný odkázal na ustanovení § 42 a odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovení § 40 odst. 9 citovaného zákona, z kterého vyplývá věcná příslušnost celních úřadů ve věci žalobcem spáchaného přestupku. Vzhledem k tomu, že přestupek žalobce byl zjištěn a oznámení o něm bylo sepsáno na 3. km dálnice D8 ve směru na Prahu, byl spáchán v obvodu Celního úřadu pro hl. m. Prahu. Skutečnost, že Celní úřad pro Středočeský kraj zahájil řízení a vedl dokazování, avšak meritorní rozhodnutí vydal již věcně a místně příslušný celní úřad, nemohla nijak zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobce. Žalobcův přestupek bylo možno považovat za projednaný až po vydání prvostupňového rozhodnutí. Zahájení řízení či provedení ústního jednání podmínky projednání přestupku nesplňují. Tvrzené legitimní očekávání žalobce muselo být definitivně ukončeno okamžikem doručení prvoinstančního rozhodnutí, z kterého je naprosto zřejmé, který správní orgán ve věci rozhodl. Nicotnost rozhodnutí by ve smyslu ustanovení § 77 správního řádu byla založena pouze tehdy, pokud by k jeho vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný. 8. K ustanovení § 12 správního řádu žalobce uvedl, že prvá věta tohoto ustanovení neupravuje situaci, kdy dochází k postoupení správního řízení zahájeného ex offo mezi správními orgány, ale jen na správní řízení, které je zahájeno podáním od oznamovatele (podavatele). Zbylá část tohoto ustanovení řeší postoupení mezi správními orgány usnesením, které se jen poznamenává do spisu. Podle ustanovení § 76 odst. 5 správního řádu se mimo jiné nelze odvolat proti usnesení, které se pouze poznamenává do spisu; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Vzhledem k tomu, že účelem těchto procesních ustanovení je pouze upravit vedení řízení, ani případné nedodržení formy oznámení (namísto usnesení půjde o přípis), nemůže mít žádné následky na materiální zákonnost výsledného meritorního rozhodnutí. 9. K samotnému podání odvolání žalobcem žalovaný uvedl, že ve smyslu § 12 věty první správního řádu Celnímu úřadu pro Středočeský kraj vznikla povinnost postoupit odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí až dne 9. 7. 2015, tedy v okamžiku, kdy se v jeho dispoziční sféře poprvé zformovalo řádné a perfektní podání odvolatele. Postoupení i neformálního podání ze dne 4. 7. 2015 bylo nadstandardním postupem, stejně tak jako zaslání informace žalobci ze dne 7. 7. 2015. Informační povinnost dle ustanovení § 76 odst. 3 správního řádu byla splněna. Procesní pasivitu zástupce žalobce, který si tuto informaci o postoupení vyzvedl z datové schránky až po uplynutí odvolací lhůty, nelze přičítat k tíži žalovaného. K postupu Celního úřadu pro Středočeský kraj, který postoupil řádné odvolání ze dne 9. 7. 2015 místně příslušnému Celnímu úřadu pro hl. m. Prahu přípisem, uvádí, že nedodržení formy usnesení nemá žádný hmotněprávní dopad do sféry žalobce a nemohlo vést k nezákonnosti předchozího prvoinstančního rozhodnutí ani napadeného rozhodnutí, neboť to není forma postoupení, která by činila odvolání žalobce opožděným. 10. K žalobní výtce, že postup Celního úřadu pro Středočeský kraj ohledně postoupení podání žalobce ze dne 9. 7. 2015 nebyl bezodkladný, žalovaný konstatoval, že žalobce podal odvolání adresované místně nepříslušnému orgánu nepodepsanou emailovou zprávou v sobotu dne 4. 7. 2015 v 15:00 hod. Celní úřad pro Středo