9 As 36/2018 — Nejvyšší správní soud

8 A 106/2018- 54 - text 7 8 A 106/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému K. H. zastoupená JUDr. Jaroslavem Novákem, advokátem se sídlem Trojanova 12, Praha 2 Finanční arbitr se sídlem Legerova 1581/69, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci vedené pod spisovou značkou FA/SR/ZP/412/2017 a to ve lhůtě 90 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 342,-Kč k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. Jaroslava Nováka a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalovaný vede na návrh žalobkyně řízení vedené pod sp. zn. FA/SR/ZP/412/2017. V řízení není podle tvrzení žalobkyně postupováno bez průtahů, neboť žalovaný v rozporu s § 15 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, (dále jen „zákon č. 229/2002 Sb.“). Žalobkyně se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného a navrhuje, aby soud uložil žalovanému rozhodnout o jejím návrhu do 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Jak v podané žalobě a v replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, podala dne 18. 4. 2017 návrh na zahájení řízení o určení absolutní neplatnosti smlouvy o investičním životním pojištění, kterou uzavřela s Českou pojišťovnou a.s. (dále též jako „pojišťovna“) Podklady nezbytné pro rozhodnutí žalovaný shromáždil ke dni 17. 7. 2017, žalovaný měl vydat rozhodnutí nejpozději do 16. 10. 2017, což neučinil a ve věci zůstal nečinný. Žalovaný se svým postupem dopouští nesprávného úředního postupu ve formě průtahů s vyřízením věci žalobkyně a tím porušuje čl 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Logistické problémy s vyřízením většího množství sporů, na něž se odvolává, nemohou jít k tíži adresátů veřejné správy. 3. S odvoláním na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9As 36/2018-37, žalobkyně uvedla, že počátek běhu lhůty pro vydání rozhodnutí, je dán okamžikem, kdy žalovaný získá možnost provést předběžné hodnocení věci, nikoli, kdy toto hodnocení provede. Tímto okamžikem je moment, kdy žalovaný obdržel bezvadný návrh na zahájení řízení. 4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. V prvé řadě namítl předčasnost a nepřípustnost žaloby s tím, že řízení bylo zahájeno dne 18. 4. 2017 na návrh žalobkyně proti České pojišťovně ve věci investičního životního pojištění sjednaného na základě pojistné smlouvy č. 3869414419 ze dne 26. 6. 2012. Jelikož návrh trpěl nedostatky, byla žalobkyně vyzvána k jejich odstranění a nedostatky návrhu na zahájení řízení byly poprvé odstraněny dne 17. 7. 2018. Dne 23. 8. 2018 žalobkyně vyzvala žalovaného k opatření proti nečinnosti, které žalovaný vyhodnotil jako předčasné, a tudíž nedůvodné. Žalovaný připustil, že procesně pochybil, když o nevyhovění žádosti nevyhotovil usnesení podle § 80 odst. 6 správního řádu, na závěru, že žalobkyně podala žádost předčasně, a proto nemohla ještě vyčerpat všechny prostředky k ochraně proti nečinnosti podle správního řádu, to však nic nemění, stejně jako toto procesní pochybení nemůže mít za následek nezákonnost celého řízení před žalovaným. 5. Žalovaný dále odmítl, že by ve věci zůstal nečinný. V prvé řadě, konstatoval, že žalobkyně se podaným návrhem domáhá vydání bezdůvodného obohacení z částečně neplatné pojistné smlouvy a tvrdí, že pojišťovna s ní řádně nesjednala poplatky a náklady, o které v průběhu trvání smluvního vztahu neoprávněně snižovala kapitálovou hodnotu pojištění. Žalovaný má za to, že v projednávané věci není k vedení sporu příslušný a tedy by pojmově nemohlo dojít ani jeho nečinností. Konkrétně žalovaný namítl, že žalobkyni je v řízení zastoupena advokátem, který zastupuje rovněž více než 110 dalších spotřebitelů. Všechna řízení byla zahájena na základě šablonovitého návrhu, a právní zástupce žalobkyně i v ostatních řízeních doručuje identická vyjádření do více řízení, která mnohdy trpí vadami, nereflektují skutkový stav toho, kterého řízení a podobně. Žalovaný nově zjistil, že někteří spotřebitelé zastoupení právním zástupcem žalobkyně nemají na plnění ze strany pojišťovny zájem, protože smlouvu „prodali“. 6. Konkrétně došlo v některých případech k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejím základě došlo za jednorázovou konečnou úplatu ke změně v osobě věřitele pojišťovny a nadále jím již není samotný spotřebitel, nýbrž podnikatel, zřejmě jedná a tatáž společnost s ručením omezením. Spotřebitelé, jejichž jménem podal právní zástupce žalobkyně návrh na zahájení řízení a kteří své pohledávky z pojistné smlouvy postoupili na podnikatele, žádný spor týkající se rozporované pojistné smlouvy s pojišťovnou již nemají. Žalovaná má za to, že pokud by v projednávané věci došlo rovněž k postoupení pohledávky na podnikatelský subjekt a nikoliv spotřebitele nebyl by příslušný k rozhodnutí ve věci. 7. I v případě, že by žalovaný v projednávané věci k řešení sporu příslušným byl, nesouhlasí s tím, že by docházelo k řízení k průtahům. Žalovaný v prvé řadě, vysvětlil, že v řízení postupuje aktivně a přiměřeně vzhledem ke smyslu institutu mimosoudního řešení sporů, které prvořadě stojí na základní zásadě přivést strany sporu ke smíru tak, aby bylo naplněno poslání orgánů mimosoudního řešení sporů, tedy bezplatně co do nákladů na zahájení řízení a bez nákladů na právní zastoupení a bez nákladů na soudní přezkum, dosáhnout vyřešení sporu slabší strany -spotřebitele. Dále žalovaný poukázal na své zákonem omezené možnosti nástroje a postupy, které mu umožňují procesní předpisy, jimiž je povinen se nařídit, složitost předmětu sporu, počet obdobných případů, kdy v současné době se jedná o více než 850 řízení, a rovněž na to, co je pro účastníky v sázce. Spotřebitelé se domáhají určení neplatnosti pojistné smlouvy nebo její části až po několika letech od jejího uzavření, po celou dobu o pojistnou smlouvu nejevili zájem a nemají tento zájem mnohdy ani v současné době, přestože jejich jménem vedeno řízení. 8. Žalovaný odkázal na § 15 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb. s tím, že citované ustanovení představuje transpozici čl. 8 písm. e) věty první směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů, ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 378/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, z ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Počátek běhu lhůty pro vydání nálezu váže zákon o finančním arbitrovi na shromáždění podkladů nutných pro rozhodnutí, když tento okamžik zákon o finančním arbitrovi nějak dále nevysvětluje. Pouhé doručení posledního podkladů v řízení samo o sobě nemůže založit běh lhůty pro vydání. III. Posouzení žaloby 9. Městský soud v Praze vzal z obsahu správního spisu za prokázané, že žalobkyně se návrhem ze dne 18. 4. 2017 podaným proti České pojišťovně, a.s., (dále též jen jako „pojišťovna“) domáhala vydání bezdůvodného obohacení a příslušenství, in eventum určení, že náklady a poplatky účtované pojišťovnou v souvislosti s pojistnou smlouvou nebyly platně sjednány. Žalovaný dne 30. 6. 2017 vydal oznámení o zahájení řízení a současně žalobkyni vyzval k odstranění nedostatků podání; žalobkyně byla vyzvána, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy doložila důkazní prostředky nebo důkazy, které dosud nedoložila, a to zejména smluvní a související dokumentaci vážící se ke sjednanému pojištění, úplně a srozumitelně vylíčila rozhodné skutečnosti, sdělila, zda jí pojišťovna zasílala výpisy pojištění a tyto předložila nebo vysvětlila, proč dokumenty nemá k dispozici, vysvětlila, jakým způsobem dospěla k částce 34 000 Kč, jejíhož vydání se v řízení domáhá, a sdělila, za jakých podmínek považuje za možné smírné řešení sporu. 10. Podle přiloženého dokladu o doručení byla výzva doručena přímo žalobkyní dne 4. 7. 2017. Dne 27. 6. 2017 žalovaný vyzval k poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu protistranu. Česká pojišťovna a.s. podala dne 3. 7. 2007 žádost o prodloužení lhůty pro vyjádření k návrhu. Dne 4. 7. 2017 žalovaný sdělil, že lhůtu k vyjádření se k návrhu prodlužuje o dalších 15 dnů, tedy do 28. 7. 2017. 11. Žalobkyně se přípisem ze dne 29. 6. 2017 dotazovala na stav řízení s tím, že pokud žalovaný obdržel v rámci dosavadního průběhu jakékoliv podklady od protistrany, žádá o jejich zaslání. Dne 17. 7. 2017 se k předchozí výzvě žalovaného žalobkyně vyjádřila tak, že se domáhá vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti uzavřené pojistné smlouvy, dále sdělila, že žalovanému předložila veškeré podklady, které měla od pojišťovny k dispozici. 12. Pojišťovna požádala dne 27. 7. 2017 o další prodloužení lhůty pro vyjádření k návrhu. Žalovaný prodloužil tuto lhůtu o dalších 15 dnů do 14. 8. 2017. 13. Podáním došlým žalovanému dne 23. 8. 2017 žalobkyně vyzvala žalovaného ke sdělení stavu řízení a o zaslání podkla